BONDY Otto 18.11.1871-30.12.1922: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BONDY Otto -1913 na BONDY Otto 18.11.1871-30.12.1922 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 30.12.1922
 
| datum úmrtí = 30.12.1922
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />44- Právník
44- Právník
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 49-50
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 4. 10. 2019, 14:32

Otto BONDY
Narození 18.11.1871
Místo narození Brandýs nad Labem
Úmrtí 30.12.1922
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 49-50
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136187

BONDY, Otto, * 18. 11. 1871 Brandýs nad Labem, † 30. 12. 1922 Praha, právník-advokát, publicista, státní úředník a komunální politik

Byl synem rabína. Patřil k předním představitelům českožidovského hnutí před první světovou válkou a krátce po jejím skončení. Byl funkcionářem Národní jednoty českožidovské (založené 1893), jejíž působnost 1895 doporučoval rozšířit i na Moravu. Židovství ztotožňoval s náboženskou identitou a stavěl se za její zachování. Prosazoval však vyřazení tématu víry jako soukromé záležitosti každého jedince z programu Českožidovského sjezdu, konaného 1904. Sionismus považoval za utopii. Do dějin českožidovského hnutí se zapsal především svými vystoupeními proti antisemitismu. 1897 analyzoval na stránkách Českožidovských listů postavení židů v Kolíně. Za příčinu antisemitismu považoval tehdy konkurenční boj. O rok později se pokusil v přednášce v kutnohorském odboru Národní jednoty českožidovské o typologii antisemitismu. I v dalších letech považoval moderní antisemitismus za důsledek ekonomické nevyspělosti nižších společenských vrstev a za součást politicko-stranické manipulace. Na pracovním sjezdu Národní jednoty českožidovské 1901 kritizoval bojkot namířený proti židovským obchodům a podnikům (znovu 1907). O dva roky později přednesl v Národní jednotě českožidovské v Hořicích proslov O společenském postavení židů, v němž kritizoval společenské předsudky znemožňující židům kariéru státního úředníka i obecního zastupitele. Přednášku pak otiskly Českožidovské listy 1. 9. 1903 a Kalendář českožidovský 1903–1904. Do českožidovského myšlení vnášel vlivný názor o zániku antisemitismu. 1904 vyzval k mapování všech dobových projevů (novinových, parlamentních atd.) o židech. Českožidovská reprezentace považovala B. za obětavého a dobrého obhájce ve věcech trestních a za vzor osvětového pracovníka – regionalisty. Za první světové války působil v Terezíně v hodnosti nadporučíka jako auditor. Potom zastupoval ve státní správě zájmy české sociálně demokratické strany, jejímž členem byl od 1907. Od 1919 zasedal v městské radě v Kutné Hoře, od 1920 byl členem volebního soudu.

L: Rozvoj 40, 6. 1. 1923, č. 1, s. 5; Sociálně demokratické Podvysocko. Časopis čs. sociálně demokratické strany dělnické pro okres Kutnohorský a Uhlířskojanovický, 5. 1. 1923 (nekrolog).

Blanka Soukupová