Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BONHARDOVÁ Nina 6.3.1907-30.6.1981

{{Infobox - osoba
| jméno = Nina BONHARDOVÁ
| obrázek = Bonhardova Nina portret.jpg
| datum narození = 6.3.1907
| místo narození = Żolynia u Rzeszówa (Polsko)
| datum úmrtí = 30.6.1981
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 50
}}

'''BONHARDOVÁ, Nina''' ''(roz. Urbánková, Anna), * 6. 3. 1907 Żolynia u Rzeszówa (Polsko), † 30. 6. 1981 Praha, spisovatelka''

Narodila se v rodině rakousko-uherského majora Jana Urbánka,
za trest přeloženého z Frýdku, kde velel vojenské posádce,
do Haliče. Školní docházku zahájila na polské obecné škole
v rodišti. 1919 se její otec stal velitelem četnické stanice
v Opavě. Tam na obchodní akademii 1925 maturovala. Poté
nastoupila jako úřednice do opavské pojišťovny, 1926–43
byla provdána za ing. Josefa B. (1899–1967), svého bývalého
profesora, causeristu s kulturněhistorickými zájmy, přispěvatele
''Lidových novin'', který ovlivnil její rozhodnutí stát se spisovatelkou.
Dlouho se ovšem věnovala výchově svého syna Romana
B. (1929–1990), pozdějšího klavíristy. S rodinou žila
od 1940 v Písku, kde její manželství bylo 1943 rozvedeno.
Se synem se odstěhovala do Prahy, 1943–45 pracovala jako
úřednice Filmového archivu, 1945–48 jako redakční tajemnice
a pak jako redaktorka časopisů ''Svět v obrazech'' a ''Vlasta''.
1948–50 byla šéfredaktorkou tiskového odboru Ústředního
národního výboru hlavního města Prahy a vedoucí redakce
časopisu ''Praha'', 1950–53 vedla propagační oddělení téhož
úřadu, 1953–62 byla účetní Státního nakladatelství technické
literatury. Tvůrčí útočiště našla v Třeboni.

Na stránky tisku vstoupila ve druhé polovině 30. let příspěvky
pro ''Národní listy'', ''Národní politiku'', ''Národní osvobození'',
''Venkov'', za války přispívala do jihočeských periodik. Jako
prozaička se uvedla lyrickými fejetony ''Písecké Vánoce'' (1940),
které zabavila cenzura. Po delší odmlce, vyplněné intenzivním
studiem a spoluprací s jihočeskými archiváři, publikovala své
nejvýznamnější dílo, tzv. rožmberskou trilogii (''Tanec rabů'',
1949, ''Selský mor'', 1957, ''Polyxena'', 1959). Dosáhla jím velkého
ohlasu u kritiky i čtenářů. První díl demytizoval postavu
rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan, jejž předvedl jako geniálního
projektanta i tvrdého podnikatele, druhý díl soustředil
kronikářskou pozornost na selské rebelie, přičemž opakoval
autorskou metodu V. Kaplického, ve třetím díle se B. zaměřila
na rožmberský dvůr a rozpory mezi protestanty a katolíky.
K atraktivní postavě Petra Voka se vrátila samostatným
románem ''Hodina závrati'' (1975). Menšího úspěchu dosáhla
náměty ze středověku – ''Královský úděl'' (1971), pojednávajícím
o Přemyslu Otakarovi II., v ''Románě o Doubravce České''
''a Měškovi Polském'' (1980) B. využila znalostí polských reálií.
Napsala i zdařilé prózy pro mládež, memoárový román ''Františka''
''a čtyřlístek'' (1974) a ''Pohádky třeboňského kapra'' (posmrtně
1982), pro rozhlas překládala hry polských autorů.

'''D:''' bibliografie in: SČS 1, s. 59.

'''L:''' J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956, 1957, s. 46;
ČS, s. 41n.; SČS 1, s. 58n.; MČE 1, s. 514; Tomeš 1, s. 116.; J. Straková,
N. B. (1907–1981). Literární pozůstalost, 1987, edice inventářů č. 463.

'''P:''' LA PNP, Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/263117 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:1907]]
[[Kategorie:Žolynia]]
[[Kategorie:1981]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Bonhardova_Nina_hrob.jpg| Hrob Niny Bonhardové v Třeboni (hřbitov u sv. Alžběty).
</gallery>