BORŮVKA Jan 23.7.1893-7.3.1953: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 7.3.1953
 
| datum úmrtí = 7.3.1953
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 77- Hudební skladatel
+
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 72
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 4. 10. 2019, 17:48

Jan BORŮVKA
Narození 23.7.1893
Místo narození Praha
Úmrtí 7.3.1953
Místo úmrtí Praha
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 72
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42700

BORŮVKA, Jan (pseud. John Gollwell), * 23. 7. 1893 Praha, † 7. 3. 1953 Praha, hudební skladatel, nakladatel, filmař, podnikatel

Po maturitě na reálce nedokončil studium techniky, protože se věnoval hudbě, kterou studoval soukromě. Působil jako pianista a dirigent zábavných a tanečních souborů v Praze a v zahraničí (Francie, Afrika, Amerika). Zkomponoval na 300 dobově laděných, většinou tanečních skladeb (k několika netanečním patřily mj. Dumky pro klavír); k některým písničkám psával i texty. Tiskem vydával své skladby ve vlastním nakladatelství (působilo 1924–34) a u Emanuela Starého a Mojmíra Urbánka. Z písničkových titulů: Krůpěje, Táhnou přelétaví ptáci, Sníh, Ulička štěstí; výraznější dobové popularity dosáhlo tango Mexicanola. Některé skladby se objevují i v repertoáru dnešních zpěváků pop music, dechovky- lidovky či trampské písně (např. Já miluji jen vás, Bábrlinka z Podskalí). Celoživotně se uplatňoval v různých profesích, zejména v rozhlase a filmu. Režíroval snímek Dobří pomocníci (1931), byl střihačem titulu Chlapci v modrém (1943), zkomponoval hudbu k filmům Růžové kombiné (1932), Pepina Rejholcová (1932), Exekutor v kabaretu (1933), Z bláta do louže (1934), Tři sestry (1944). V některých filmech hrál (od 1920 do smrti) i menší úlohy. Byl u počátků kariér řady umělců – umožnil např. spolupráci v tehdejším Radiojournalu později proslulému operetnímu tenoristovi Járovi Pospíšilovi, byl u filmového debutu Hany Vítové aj.

L: OSND 2/2, s. 891; HS 1, s. 122, 368n.; J. Voldan, Šli tři muzikanti, 1970 (kapitola Trochu o Gollwellovi), s. 189n.; EJ, s. 159n.; Český hraný fi lm 1898–1930, 1, s. 194, 228; 1930–1945, 2, passim; 1945–1960, 3, s. 282.

Ivan Poledňák