BORECKÝ Bořivoj 26.3.1922-10.12.1995: Porovnání verzí
(BORECKÝ_Bořivoj_26.3.1922-10.12.1995) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 10.12.1995 | | datum úmrtí = 10.12.1995 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 55- Jazykovědec | + | | povolání = 55- Jazykovědec<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
− | 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 54 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BORECKÝ, Bořivoj,''' ''* 26. 3. 1922 Praha, † 10. 12. 1995 Praha, klasický filolog'' | ||
+ | |||
+ | V útlém dětství ztratil otce a během studií musel překonávat | ||
+ | existenční problémy. 1941 maturoval na vinohradském klasickém | ||
+ | gymnáziu, na vysokou školu však mohl nastoupit až | ||
+ | po skončení války. V době nacistické okupace se zapojil do | ||
+ | odboje; na jaře 1942 ho zatklo gestapo, poté byl odsouzen | ||
+ | k devíti letům káznice a do 1945 byl vězněn v Německu. | ||
+ | Za svoji činnost v odboji se po válce stal nositelem Československého | ||
+ | válečného kříže 1939, Československé vojenské | ||
+ | medaile za zásluhy I. stupně a Pamětního odznaku druhého | ||
+ | národního odboje. | ||
+ | |||
+ | Po otevření vysokých škol vystudoval 1945–50 klasickou | ||
+ | filologii na Filozofické fakultě UK u A. Salače, K. Svobody | ||
+ | a B. Ryby. 1951 nastoupil jako asistent semináře pro klasickou | ||
+ | filologii, 1952 obhájil doktorskou disertaci ''Výroba'' | ||
+ | ''chleba a mouky v Pompejích''. Pod vlivem prof. G. Thomsona | ||
+ | z Birminghamu se dále orientoval na sociální problémy | ||
+ | a kulturu řecké společnosti. Výsledky prezentoval v drobnějších | ||
+ | časopiseckých studiích a referátech doma i v zahraničí. | ||
+ | 1964 předložil jako kandidátskou disertaci jednu ze svých | ||
+ | nejvýznamnějších prací, monografii věnovanou přežitkům | ||
+ | archaických kmenových představ v klasické řečtině. 1966 | ||
+ | mu byla udělena venia docendi pro obor antické literatury | ||
+ | na katedře věd o antickém starověku. Hlavní badatelský | ||
+ | zájem soustředil na řecké drama. Dílčí výsledky publikoval | ||
+ | v časopisech ''Listy filologické'' a ''Eirene''. Připravovanou syntézu | ||
+ | přerušilo jeho náhlé úmrtí. B. měl velké zásluhy o vydávání | ||
+ | antické literatury, zpřístupňoval díla čtenářům předmluvami | ||
+ | a některá rovněž svými překlady. 1971–77 tak vyšlo | ||
+ | osm svazků ''Antické prózy''. B. se podílel na oživení zájmu | ||
+ | o antickou kulturu jako jeden z autorů populárně naučných | ||
+ | a dodnes užívaných encyklopedií ''Antická kultura'', ''Encyklopedie'' | ||
+ | ''antiky'' (1973, 1974), ''Slovník řeckých spisovatelů'' a ''Slovník'' | ||
+ | ''latinských spisovatelů'' (1984). Jako pedagog usiloval o udržení | ||
+ | vysoké úrovně klasických studií. Od 1977 vedl katedru věd | ||
+ | o antickém starověku. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Survival of some tribal ideas in classical Greek, 1965; Antická kultura | ||
+ | (vedoucí kolektivu a autor kapitoly Dějiny řecké literatury, s. 83n.), 1961; | ||
+ | Slovník řeckých spisovatelů (s R. Dostálovou), 1975; Antická próza 1–8, | ||
+ | 1971–1977. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' E. Kuťáková – J. Pečírka, B. B. šedesátiletý, in: Listy filologické 106, 1983, | ||
+ | s. 107n.; I. Lisovyj, Vybrané kapitoly z české historiografie antiky, 1994, | ||
+ | s. 44; Tomeš 1, s. 117; nekrology: P. Oliva, B. B., in: Listy filologické 119, | ||
+ | 1996, s. 221n. (kde soupis díla); J. Burian, B. B., in: Avriga. Zprávy jednoty | ||
+ | klasických filologů 38–39, 1996–97, s. 91n. (kde soupis díla). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/129971 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Marie Makariusová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1995]] | [[Kategorie:1995]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 4. 10. 2019, 18:21
Bořivoj BORECKÝ | |
Narození | 26.3.1922 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 10.12.1995 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
55- Jazykovědec 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 54 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83541 |
BORECKÝ, Bořivoj, * 26. 3. 1922 Praha, † 10. 12. 1995 Praha, klasický filolog
V útlém dětství ztratil otce a během studií musel překonávat existenční problémy. 1941 maturoval na vinohradském klasickém gymnáziu, na vysokou školu však mohl nastoupit až po skončení války. V době nacistické okupace se zapojil do odboje; na jaře 1942 ho zatklo gestapo, poté byl odsouzen k devíti letům káznice a do 1945 byl vězněn v Německu. Za svoji činnost v odboji se po válce stal nositelem Československého válečného kříže 1939, Československé vojenské medaile za zásluhy I. stupně a Pamětního odznaku druhého národního odboje.
Po otevření vysokých škol vystudoval 1945–50 klasickou filologii na Filozofické fakultě UK u A. Salače, K. Svobody a B. Ryby. 1951 nastoupil jako asistent semináře pro klasickou filologii, 1952 obhájil doktorskou disertaci Výroba chleba a mouky v Pompejích. Pod vlivem prof. G. Thomsona z Birminghamu se dále orientoval na sociální problémy a kulturu řecké společnosti. Výsledky prezentoval v drobnějších časopiseckých studiích a referátech doma i v zahraničí. 1964 předložil jako kandidátskou disertaci jednu ze svých nejvýznamnějších prací, monografii věnovanou přežitkům archaických kmenových představ v klasické řečtině. 1966 mu byla udělena venia docendi pro obor antické literatury na katedře věd o antickém starověku. Hlavní badatelský zájem soustředil na řecké drama. Dílčí výsledky publikoval v časopisech Listy filologické a Eirene. Připravovanou syntézu přerušilo jeho náhlé úmrtí. B. měl velké zásluhy o vydávání antické literatury, zpřístupňoval díla čtenářům předmluvami a některá rovněž svými překlady. 1971–77 tak vyšlo osm svazků Antické prózy. B. se podílel na oživení zájmu o antickou kulturu jako jeden z autorů populárně naučných a dodnes užívaných encyklopedií Antická kultura, Encyklopedie antiky (1973, 1974), Slovník řeckých spisovatelů a Slovník latinských spisovatelů (1984). Jako pedagog usiloval o udržení vysoké úrovně klasických studií. Od 1977 vedl katedru věd o antickém starověku.
D: Survival of some tribal ideas in classical Greek, 1965; Antická kultura (vedoucí kolektivu a autor kapitoly Dějiny řecké literatury, s. 83n.), 1961; Slovník řeckých spisovatelů (s R. Dostálovou), 1975; Antická próza 1–8, 1971–1977.
L: E. Kuťáková – J. Pečírka, B. B. šedesátiletý, in: Listy filologické 106, 1983, s. 107n.; I. Lisovyj, Vybrané kapitoly z české historiografie antiky, 1994, s. 44; Tomeš 1, s. 117; nekrology: P. Oliva, B. B., in: Listy filologické 119, 1996, s. 221n. (kde soupis díla); J. Burian, B. B., in: Avriga. Zprávy jednoty klasických filologů 38–39, 1996–97, s. 91n. (kde soupis díla).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová