Verze z 4. 10. 2019, 17:21, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BORECKÝ Bořivoj 26.3.1922-10.12.1995

Z Personal
Bořivoj BORECKÝ
Narození 26.3.1922
Místo narození Praha
Úmrtí 10.12.1995
Místo úmrtí Praha
Povolání 55- Jazykovědec
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 54
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83541

BORECKÝ, Bořivoj, * 26. 3. 1922 Praha, † 10. 12. 1995 Praha, klasický filolog

V útlém dětství ztratil otce a během studií musel překonávat existenční problémy. 1941 maturoval na vinohradském klasickém gymnáziu, na vysokou školu však mohl nastoupit až po skončení války. V době nacistické okupace se zapojil do odboje; na jaře 1942 ho zatklo gestapo, poté byl odsouzen k devíti letům káznice a do 1945 byl vězněn v Německu. Za svoji činnost v odboji se po válce stal nositelem Československého válečného kříže 1939, Československé vojenské medaile za zásluhy I. stupně a Pamětního odznaku druhého národního odboje.

Po otevření vysokých škol vystudoval 1945–50 klasickou filologii na Filozofické fakultě UK u A. Salače, K. Svobody a B. Ryby. 1951 nastoupil jako asistent semináře pro klasickou filologii, 1952 obhájil doktorskou disertaci Výroba chleba a mouky v Pompejích. Pod vlivem prof. G. Thomsona z Birminghamu se dále orientoval na sociální problémy a kulturu řecké společnosti. Výsledky prezentoval v drobnějších časopiseckých studiích a referátech doma i v zahraničí. 1964 předložil jako kandidátskou disertaci jednu ze svých nejvýznamnějších prací, monografii věnovanou přežitkům archaických kmenových představ v klasické řečtině. 1966 mu byla udělena venia docendi pro obor antické literatury na katedře věd o antickém starověku. Hlavní badatelský zájem soustředil na řecké drama. Dílčí výsledky publikoval v časopisech Listy filologické a Eirene. Připravovanou syntézu přerušilo jeho náhlé úmrtí. B. měl velké zásluhy o vydávání antické literatury, zpřístupňoval díla čtenářům předmluvami a některá rovněž svými překlady. 1971–77 tak vyšlo osm svazků Antické prózy. B. se podílel na oživení zájmu o antickou kulturu jako jeden z autorů populárně naučných a dodnes užívaných encyklopedií Antická kultura, Encyklopedie antiky (1973, 1974), Slovník řeckých spisovatelů a Slovník latinských spisovatelů (1984). Jako pedagog usiloval o udržení vysoké úrovně klasických studií. Od 1977 vedl katedru věd o antickém starověku.

D: Survival of some tribal ideas in classical Greek, 1965; Antická kultura (vedoucí kolektivu a autor kapitoly Dějiny řecké literatury, s. 83n.), 1961; Slovník řeckých spisovatelů (s R. Dostálovou), 1975; Antická próza 1–8, 1971–1977.

L: E. Kuťáková – J. Pečírka, B. B. šedesátiletý, in: Listy filologické 106, 1983, s. 107n.; I. Lisovyj, Vybrané kapitoly z české historiografie antiky, 1994, s. 44; Tomeš 1, s. 117; nekrology: P. Oliva, B. B., in: Listy filologické 119, 1996, s. 221n. (kde soupis díla); J. Burian, B. B., in: Avriga. Zprávy jednoty klasických filologů 38–39, 1996–97, s. 91n. (kde soupis díla).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová