BORGORELLI Matteo ?12.8.1514-1572: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 58-59
 
}}
 
}}
  
Řádka 55: Řádka 56:
 
sv. 2, s. 398, 400n.; sv. 3, s. 172, 399, 406; NEČVU 1, 78n.; Architekti,
 
sv. 2, s. 398, 400n.; sv. 3, s. 172, 399, 406; NEČVU 1, 78n.; Architekti,
 
s. 73n.
 
s. 73n.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/398009 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Ivana Ebelová
 
Ivana Ebelová
Řádka 64: Řádka 67:
 
[[Kategorie:1572]]
 
[[Kategorie:1572]]
 
[[Kategorie:Brandýs nad Labem]]
 
[[Kategorie:Brandýs nad Labem]]
 +
 +
<gallery>
 +
Borgorelli Matteo zamek.jpg|Zámek v Přerově nad Labem v letech 1559-1561 upravoval Matteo Borgorelli
 +
</gallery>

Aktuální verze z 4. 10. 2019, 18:27

Matteo BORGORELLI
Narození asi 12.8.1514
Místo narození Porlezza (Švýcarsko)
Úmrtí ?.4.1572
Místo úmrtí Brandýs nad Labem
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 58-59
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42629

BORGORELLI, Matteo, * asi 12. 8. 1514 Porlezza (Švýcarsko), † ?. 4. 1572 Brandýs nad Labem, architekt, stavitel

Pocházel z jižního Švýcarska, od Luganského jezera. V Čechách B., autor řady staveb profánních i sakrálních, působil patrně již od 1540, od 1547 (kdy byl jmenovitě doložen i v písemných pramenech) byl zaměstnán v královských službách. Jeho tvorba je spojena především s Brandýsem nad Labem, kde si někdy před 1550 zakoupil dům, a Mladou Boleslaví. Právě v Brandýse nad Labem, kde se po svém příchodu do Čech trvale usadil, bylo doloženo jeho působení od samého počátku čtyřicátých let, kdy zde pracoval nejprve pro A. Krajíře z Krajku a poté, co byl tomuto šlechtici konfiskován zdejší zámek, pro Českou komoru, jíž stavba připadla. V této době (až do 1547) stavěl B. jeho severozápadní nároží s věží, 1548–cca 1554 západní arkádové křídlo (patrně za spolupráce, resp. dohledu Paola della Stelly). 1563–65 pak stavěl jižní dvoupatrové křídlo a zároveň zvýšil severní a východní křídlo o jedno patro. 1541–42 realizoval v Brandýse nad Labem stavbu bývalého sboru jednoty bratrské (dnešní děkanský kostel Obrácení sv. Pavla), jež náleží spolu se stavbou bývalého bratrského sboru v Mladé Boleslavi, vybudovaného 1544–54, k jeho hlavním dílům. Obě stavby byly zároveň prvními renesančními kostely ve střední Evropě. Je rovněž považován za autora kamenného mostu v Brandýse n. L., postaveného 1568–69. Kromě stavby mladoboleslavského bratrského sboru je mu připisováno autorství západního renesančního křídla radnice, vybudované 1554–59. Současně patrně navrhl tamní malý hřbitovní kostel sv. Havla a vypracoval návrh na novostavbu vodárny. Asi se podílel i na stavebních úpravách zdejšího hradu. K B. dalším dílům náleží stavba myslivny severně od obce Hlavenec u Staré Boleslavi. Jako královský stavitel působil také v Přerově nad Labem, kde 1559–61 pracoval na stavebních úpravách zámku, který nechal Ferdinand I. přestavět na lovecký. B. zvýšil celou budovu, postavil novou bránu a schodišťovou věž a nechal provést sgrafita. Ve Staré Boleslavi se podílel na úpravách děkanského kostela sv. Václava, kde zřejmě provedl úpravy kleneb bočních lodí, dále realizoval opěráky, arkádový oltářní baldachýn a upravil Vrábskou kapli. Ve Staré Boleslavi mu bylo připsáno autorství kaple sv. Rocha postavené 1568–72.

L: Umělecké památky Čech (E. Poche, ed.), 1977–1980; sv. 1, s. 115n., 378; sv. 2, s. 398, 400n.; sv. 3, s. 172, 399, 406; NEČVU 1, 78n.; Architekti, s. 73n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ivana Ebelová