BORGORELLI Matteo ?12.8.1514-1572: Porovnání verzí

Z Personal
(BORGORELLI_Matteo_1500-1572)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Matteo BORGORELLI
 
| jméno = Matteo BORGORELLI
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1500
+
| datum narození = asi 12.8.1514
| místo narození =  
+
| místo narození = Porlezza (Švýcarsko)
| datum úmrtí = 1572
+
| datum úmrtí = ?.4.1572
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brandýs nad Labem
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Matteo BORGORELLI
+
}}
 +
 
 +
'''BORGORELLI, Matteo,''' ''* asi 12. 8. 1514 Porlezza (Švýcarsko), † ?. 4. 1572 Brandýs nad Labem, architekt, stavitel''
 +
 
 +
Pocházel z jižního Švýcarska, od Luganského jezera.
 +
V Čechách B., autor řady staveb profánních i sakrálních,
 +
působil patrně již od 1540, od 1547 (kdy byl jmenovitě
 +
doložen i v písemných pramenech) byl zaměstnán v královských
 +
službách. Jeho tvorba je spojena především s Brandýsem
 +
nad Labem, kde si někdy před 1550 zakoupil dům,
 +
a Mladou Boleslaví. Právě v Brandýse nad Labem, kde se
 +
po svém příchodu do Čech trvale usadil, bylo doloženo jeho
 +
působení od samého počátku čtyřicátých let, kdy zde pracoval
 +
nejprve pro A. Krajíře z Krajku a poté, co byl tomuto
 +
šlechtici konfiskován zdejší zámek, pro Českou komoru, jíž
 +
stavba připadla. V této době (až do 1547) stavěl B. jeho severozápadní
 +
nároží s věží, 1548–cca 1554 západní arkádové
 +
křídlo (patrně za spolupráce, resp. dohledu Paola della Stelly).
 +
1563–65 pak stavěl jižní dvoupatrové křídlo a zároveň
 +
zvýšil severní a východní křídlo o jedno patro. 1541–42 realizoval
 +
v Brandýse nad Labem stavbu bývalého sboru jednoty
 +
bratrské (dnešní děkanský kostel Obrácení sv. Pavla), jež
 +
náleží spolu se stavbou bývalého bratrského sboru v Mladé
 +
Boleslavi, vybudovaného 1544–54, k jeho hlavním dílům.
 +
Obě stavby byly zároveň prvními renesančními kostely ve
 +
střední Evropě. Je rovněž považován za autora kamenného
 +
mostu v Brandýse n. L., postaveného 1568–69. Kromě stavby
 +
mladoboleslavského bratrského sboru je mu připisováno
 +
autorství západního renesančního křídla radnice, vybudované 1554–59. Současně patrně navrhl tamní malý hřbitovní
 +
kostel sv. Havla a vypracoval návrh na novostavbu vodárny.
 +
Asi se podílel i na stavebních úpravách zdejšího hradu.
 +
K B. dalším dílům náleží stavba myslivny severně od obce
 +
Hlavenec u Staré Boleslavi. Jako královský stavitel působil
 +
také v Přerově nad Labem, kde 1559–61 pracoval na stavebních
 +
úpravách zámku, který nechal Ferdinand I. přestavět
 +
na lovecký. B. zvýšil celou budovu, postavil novou bránu
 +
a schodišťovou věž a nechal provést sgrafita. Ve Staré Boleslavi
 +
se podílel na úpravách děkanského kostela sv. Václava,
 +
kde zřejmě provedl úpravy kleneb bočních lodí, dále realizoval
 +
opěráky, arkádový oltářní baldachýn a upravil Vrábskou
 +
kapli. Ve Staré Boleslavi mu bylo připsáno autorství kaple sv.
 +
Rocha postavené 1568–72.
 +
 
 +
'''L:''' Umělecké památky Čech (E. Poche, ed.), 1977–1980; sv. 1, s. 115n., 378;
 +
sv. 2, s. 398, 400n.; sv. 3, s. 172, 399, 406; NEČVU 1, 78n.; Architekti,
 +
s. 73n.
 +
 
 +
Ivana Ebelová
  
== Literatura ==
 
Praha 2004; s. 73n
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
+
[[Kategorie:1514]]
[[Kategorie:1500]]
+
[[Kategorie:Porlezza]]
 
[[Kategorie:1572]]
 
[[Kategorie:1572]]
 +
[[Kategorie:Brandýs nad Labem]]

Verze z 7. 10. 2016, 14:59

Matteo BORGORELLI
Narození asi 12.8.1514
Místo narození Porlezza (Švýcarsko)
Úmrtí ?.4.1572
Místo úmrtí Brandýs nad Labem
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42629

BORGORELLI, Matteo, * asi 12. 8. 1514 Porlezza (Švýcarsko), † ?. 4. 1572 Brandýs nad Labem, architekt, stavitel

Pocházel z jižního Švýcarska, od Luganského jezera. V Čechách B., autor řady staveb profánních i sakrálních, působil patrně již od 1540, od 1547 (kdy byl jmenovitě doložen i v písemných pramenech) byl zaměstnán v královských službách. Jeho tvorba je spojena především s Brandýsem nad Labem, kde si někdy před 1550 zakoupil dům, a Mladou Boleslaví. Právě v Brandýse nad Labem, kde se po svém příchodu do Čech trvale usadil, bylo doloženo jeho působení od samého počátku čtyřicátých let, kdy zde pracoval nejprve pro A. Krajíře z Krajku a poté, co byl tomuto šlechtici konfiskován zdejší zámek, pro Českou komoru, jíž stavba připadla. V této době (až do 1547) stavěl B. jeho severozápadní nároží s věží, 1548–cca 1554 západní arkádové křídlo (patrně za spolupráce, resp. dohledu Paola della Stelly). 1563–65 pak stavěl jižní dvoupatrové křídlo a zároveň zvýšil severní a východní křídlo o jedno patro. 1541–42 realizoval v Brandýse nad Labem stavbu bývalého sboru jednoty bratrské (dnešní děkanský kostel Obrácení sv. Pavla), jež náleží spolu se stavbou bývalého bratrského sboru v Mladé Boleslavi, vybudovaného 1544–54, k jeho hlavním dílům. Obě stavby byly zároveň prvními renesančními kostely ve střední Evropě. Je rovněž považován za autora kamenného mostu v Brandýse n. L., postaveného 1568–69. Kromě stavby mladoboleslavského bratrského sboru je mu připisováno autorství západního renesančního křídla radnice, vybudované 1554–59. Současně patrně navrhl tamní malý hřbitovní kostel sv. Havla a vypracoval návrh na novostavbu vodárny. Asi se podílel i na stavebních úpravách zdejšího hradu. K B. dalším dílům náleží stavba myslivny severně od obce Hlavenec u Staré Boleslavi. Jako královský stavitel působil také v Přerově nad Labem, kde 1559–61 pracoval na stavebních úpravách zámku, který nechal Ferdinand I. přestavět na lovecký. B. zvýšil celou budovu, postavil novou bránu a schodišťovou věž a nechal provést sgrafita. Ve Staré Boleslavi se podílel na úpravách děkanského kostela sv. Václava, kde zřejmě provedl úpravy kleneb bočních lodí, dále realizoval opěráky, arkádový oltářní baldachýn a upravil Vrábskou kapli. Ve Staré Boleslavi mu bylo připsáno autorství kaple sv. Rocha postavené 1568–72.

L: Umělecké památky Čech (E. Poche, ed.), 1977–1980; sv. 1, s. 115n., 378; sv. 2, s. 398, 400n.; sv. 3, s. 172, 399, 406; NEČVU 1, 78n.; Architekti, s. 73n.

Ivana Ebelová