Biografický slovník
BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ Olga 28.3.1886-3.6.1975: Porovnání verzí
(BOROVÁ_Olga_28.3.1886) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Olga BOROVÁ | + | | jméno = Olga BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.3.1886 | | datum narození = 28.3.1886 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Jičín |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 3.6.1975 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ, Olga,''' ''* 28. 3. 1886 Jičín, † 3. 6. 1975 Praha, operní a koncertní pěvkyně, pedagožka'' | ||
| + | |||
| + | Byla první manželkou divadelního režiséra Jana Bora (vl. jm. | ||
| + | Jan Jaroslav Strejček, 1886–1943), matkou filmového kritika | ||
| + | Vladimíra B. (* 1915) a divadelního režiséra a ředitele Jana | ||
| + | Strejčka (1920–2004). Narodila se v rodině zaměstnance | ||
| + | cukrovaru v Kopidlně. První hudební vzdělání získala v Jičíně. | ||
| + | Po absolvování pražské Pivodovy hudební školy byla 1906 | ||
| + | angažována do Národního divadla, kde debutovala jako Veruna | ||
| + | v Blodkově opeře ''V studni''. K jejím nejlepším rolím na | ||
| + | scéně ND patřily Gluckův Orfeus (''Orfeus a Eurydika'', 1906) | ||
| + | a Klytaimnestra v Straussově ''Elektře'' (1910), naposledy ztvárnila | ||
| + | 1919 Germainu při premiéře Jeremiášova ''Starého krále'', | ||
| + | již jako host. Odchod z ND 1913, motivovaný též přáním | ||
| + | pokračovat v pěveckém školení v Mnichově a Berlíně, znamenal | ||
| + | předčasné ukončení operní kariéry. V ND následovala | ||
| + | již jen pohostinská vystoupení (1914, 1916, 1919). Po | ||
| + | angažmá v Lublani v sezoně 1923–24, kde spolupracovala | ||
| + | s dirigentem Lovro von Mataćićem, se věnovala koncertní | ||
| + | činnosti; v samostatných písňových večerech za doprovodu | ||
| + | Jaroslava Jeremiáše a později Vladimíra Polívky uváděla i řadu | ||
| + | dramatických novinek. Byla skvělou altistkou a jedinečnou | ||
| + | interpretkou balad (Ostrčilovo ''Osiřelo dítě'', Novákova | ||
| + | ''Balada horská'', Jeremiášovo ''Matčino srdce''), vystupovala pod | ||
| + | jménem Valoušková. Téměř půl století soukromě vyučovala | ||
| + | zpěvu, její nejslavnější žačkou byla Marta Krásová. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 2, s. 843; E. Kopecký – V. Pospíšil, Slavní pěvci Národního divadla, | ||
| + | 1968, s. 111n; ND a jeho předchůdci, s. 543n. (kde soupis rolí); J. Němeček, | ||
| + | Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1–2, 1968–1969, | ||
| + | passim; Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, | ||
| + | 1936, passim. | ||
| + | |||
| + | Milada Svobodová | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
| + | [[Kategorie:Jičín]] | ||
| + | [[Kategorie:1975]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 11. 10. 2016, 16:41
| Olga BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ | |
 | |
| Narození | 28.3.1886 |
|---|---|
| Místo narození | Jičín |
| Úmrtí | 3.6.1975 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42660 |
BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ, Olga, * 28. 3. 1886 Jičín, † 3. 6. 1975 Praha, operní a koncertní pěvkyně, pedagožka
Byla první manželkou divadelního režiséra Jana Bora (vl. jm. Jan Jaroslav Strejček, 1886–1943), matkou filmového kritika Vladimíra B. (* 1915) a divadelního režiséra a ředitele Jana Strejčka (1920–2004). Narodila se v rodině zaměstnance cukrovaru v Kopidlně. První hudební vzdělání získala v Jičíně. Po absolvování pražské Pivodovy hudební školy byla 1906 angažována do Národního divadla, kde debutovala jako Veruna v Blodkově opeře V studni. K jejím nejlepším rolím na scéně ND patřily Gluckův Orfeus (Orfeus a Eurydika, 1906) a Klytaimnestra v Straussově Elektře (1910), naposledy ztvárnila 1919 Germainu při premiéře Jeremiášova Starého krále, již jako host. Odchod z ND 1913, motivovaný též přáním pokračovat v pěveckém školení v Mnichově a Berlíně, znamenal předčasné ukončení operní kariéry. V ND následovala již jen pohostinská vystoupení (1914, 1916, 1919). Po angažmá v Lublani v sezoně 1923–24, kde spolupracovala s dirigentem Lovro von Mataćićem, se věnovala koncertní činnosti; v samostatných písňových večerech za doprovodu Jaroslava Jeremiáše a později Vladimíra Polívky uváděla i řadu dramatických novinek. Byla skvělou altistkou a jedinečnou interpretkou balad (Ostrčilovo Osiřelo dítě, Novákova Balada horská, Jeremiášovo Matčino srdce), vystupovala pod jménem Valoušková. Téměř půl století soukromě vyučovala zpěvu, její nejslavnější žačkou byla Marta Krásová.
L: HS 2, s. 843; E. Kopecký – V. Pospíšil, Slavní pěvci Národního divadla, 1968, s. 111n; ND a jeho předchůdci, s. 543n. (kde soupis rolí); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1–2, 1968–1969, passim; Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, passim.
Milada Svobodová
