BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ Olga 28.3.1886-3.6.1975: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku BOROVÁ Olga 28.3.1886 na BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ Olga 28.3.1886-3.6.1975 bez založení přesměrování) |
|||
Řádka 43: | Řádka 43: | ||
passim; Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, | passim; Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, | ||
1936, passim. | 1936, passim. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/339087 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
Milada Svobodová | Milada Svobodová |
Verze z 22. 9. 2018, 22:23
Olga BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ | |
Narození | 28.3.1886 |
---|---|
Místo narození | Jičín |
Úmrtí | 3.6.1975 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42660 |
BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ, Olga, * 28. 3. 1886 Jičín, † 3. 6. 1975 Praha, operní a koncertní pěvkyně, pedagožka
Byla první manželkou divadelního režiséra Jana Bora (vl. jm. Jan Jaroslav Strejček, 1886–1943), matkou filmového kritika Vladimíra B. (* 1915) a divadelního režiséra a ředitele Jana Strejčka (1920–2004). Narodila se v rodině zaměstnance cukrovaru v Kopidlně. První hudební vzdělání získala v Jičíně. Po absolvování pražské Pivodovy hudební školy byla 1906 angažována do Národního divadla, kde debutovala jako Veruna v Blodkově opeře V studni. K jejím nejlepším rolím na scéně ND patřily Gluckův Orfeus (Orfeus a Eurydika, 1906) a Klytaimnestra v Straussově Elektře (1910), naposledy ztvárnila 1919 Germainu při premiéře Jeremiášova Starého krále, již jako host. Odchod z ND 1913, motivovaný též přáním pokračovat v pěveckém školení v Mnichově a Berlíně, znamenal předčasné ukončení operní kariéry. V ND následovala již jen pohostinská vystoupení (1914, 1916, 1919). Po angažmá v Lublani v sezoně 1923–24, kde spolupracovala s dirigentem Lovro von Mataćićem, se věnovala koncertní činnosti; v samostatných písňových večerech za doprovodu Jaroslava Jeremiáše a později Vladimíra Polívky uváděla i řadu dramatických novinek. Byla skvělou altistkou a jedinečnou interpretkou balad (Ostrčilovo Osiřelo dítě, Novákova Balada horská, Jeremiášovo Matčino srdce), vystupovala pod jménem Valoušková. Téměř půl století soukromě vyučovala zpěvu, její nejslavnější žačkou byla Marta Krásová.
L: HS 2, s. 843; E. Kopecký – V. Pospíšil, Slavní pěvci Národního divadla, 1968, s. 111n; ND a jeho předchůdci, s. 543n. (kde soupis rolí); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1–2, 1968–1969, passim; Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, passim.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Milada Svobodová