BOROVÝ Antonín 12.6.1755-24.3.1832: Porovnání verzí

Z Personal
(BOROVÝ_Antonín_12.6.1755-29.3.1832)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.6.1755
 
| datum narození = 12.6.1755
| místo narození =  
+
| místo narození = Sedlec u Písku
| datum úmrtí = 29.3.1832
+
| datum úmrtí = 24.3.1832
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Zlatá Koruna
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života<br />61- Pedagog<br />
77- Hudební skladatel
+
78- Hudební interpret
+
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
+
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín BOROVÝ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67
 +
}}
 +
 
 +
'''BOROVÝ, Antonín,''' ''* 12. 6. 1755 Sedlec u Písku, † 24. 3. 1832 Zlatá Koruna, učitel, spisovatel, hudebník''
 +
 
 +
Od mládí se věnoval hudbě. V dětském věku byl vokalistou
 +
v klášteře ve Zlaté Koruně. Později se vzdělával v Českém
 +
Krumlově a v Pasově, odkud se do Zlaté Koruny vrátil a více
 +
než čtyřicet let zde působil jako učitel. Výuka hudbě, hra na
 +
varhany v místním kostele, činnost správce kůru – to vše patřilo
 +
v B. době k důležitým učitelským povinnostem, kterým
 +
se navíc věnoval i jako komponista. Složil řadu písní, zejména
 +
pro potřeby chrámového zpěvu. Věnoval se však také
 +
skladbám světským a jeho nejrozsáhlejším hudebním dílem
 +
byl singšpíl ''Opera'' (pro tři osoby a orchestr složený z prvních
 +
a druhých houslí, dvou fléten a kontrabasu). Obsahem tohoto
 +
hudebního kusu byly manželské rozmíšky v selské rodině.
 +
S místními amatérskými zpěváky nacvičoval pravidelně,
 +
skoro každý týden, novou zpívanou mši, takže dělal skutečně
 +
čest kantorskému povolání. Vedle hudby ho zajímala
 +
i literární činnost. Patřil do okruhu V. M. Krameria a České
 +
expedice, ve které vydal soubory povídek ''Zrcadlo pošetilosti'',
 +
''Zrcadlo příkladů k naučení a obveselení'', ''Žert a pravda''. Celý
 +
život podporoval české národněobrozenecké snahy.
 +
 
 +
'''D:''' Zrcadlo pošetilosti, 1792; Zrcadlo příkladů k naučení a obveselení, 1794;
 +
Žert a pravda, 1796.
 +
 
 +
'''L:''' RSN 1, s. 817; OSN 4, s. 413; ISN 3, s. 69; L. Vrkočová, Domovem
 +
hudby, 1988, s. 30.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 20: Řádka 48:
 
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]]
 
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
 
[[Kategorie:1755]]
 
[[Kategorie:1755]]
 +
[[Kategorie:Sedlec]]
 
[[Kategorie:1832]]
 
[[Kategorie:1832]]
 +
[[Kategorie:Zlatá Koruna]]

Aktuální verze z 4. 10. 2019, 18:39

Antonín BOROVÝ
Narození 12.6.1755
Místo narození Sedlec u Písku
Úmrtí 24.3.1832
Místo úmrtí Zlatá Koruna
Povolání 63- Spisovatel
77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42680

BOROVÝ, Antonín, * 12. 6. 1755 Sedlec u Písku, † 24. 3. 1832 Zlatá Koruna, učitel, spisovatel, hudebník

Od mládí se věnoval hudbě. V dětském věku byl vokalistou v klášteře ve Zlaté Koruně. Později se vzdělával v Českém Krumlově a v Pasově, odkud se do Zlaté Koruny vrátil a více než čtyřicet let zde působil jako učitel. Výuka hudbě, hra na varhany v místním kostele, činnost správce kůru – to vše patřilo v B. době k důležitým učitelským povinnostem, kterým se navíc věnoval i jako komponista. Složil řadu písní, zejména pro potřeby chrámového zpěvu. Věnoval se však také skladbám světským a jeho nejrozsáhlejším hudebním dílem byl singšpíl Opera (pro tři osoby a orchestr složený z prvních a druhých houslí, dvou fléten a kontrabasu). Obsahem tohoto hudebního kusu byly manželské rozmíšky v selské rodině. S místními amatérskými zpěváky nacvičoval pravidelně, skoro každý týden, novou zpívanou mši, takže dělal skutečně čest kantorskému povolání. Vedle hudby ho zajímala i literární činnost. Patřil do okruhu V. M. Krameria a České expedice, ve které vydal soubory povídek Zrcadlo pošetilosti, Zrcadlo příkladů k naučení a obveselení, Žert a pravda. Celý život podporoval české národněobrozenecké snahy.

D: Zrcadlo pošetilosti, 1792; Zrcadlo příkladů k naučení a obveselení, 1794; Žert a pravda, 1796.

L: RSN 1, s. 817; OSN 4, s. 413; ISN 3, s. 69; L. Vrkočová, Domovem hudby, 1988, s. 30.

Pavla Vošahlíková