BOROVÝ Antonín 12.6.1755-24.3.1832: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 24.3.1832 | | datum úmrtí = 24.3.1832 | ||
| místo úmrtí = Zlatá Koruna | | místo úmrtí = Zlatá Koruna | ||
− | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života<br />61- Pedagog<br /> |
− | 77- Hudební skladatel | + | |
− | 78- Hudební interpret | + | |
− | 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | + | |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 4. 10. 2019, 18:39
Antonín BOROVÝ | |
Narození | 12.6.1755 |
---|---|
Místo narození | Sedlec u Písku |
Úmrtí | 24.3.1832 |
Místo úmrtí | Zlatá Koruna |
Povolání |
63- Spisovatel 77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42680 |
BOROVÝ, Antonín, * 12. 6. 1755 Sedlec u Písku, † 24. 3. 1832 Zlatá Koruna, učitel, spisovatel, hudebník
Od mládí se věnoval hudbě. V dětském věku byl vokalistou v klášteře ve Zlaté Koruně. Později se vzdělával v Českém Krumlově a v Pasově, odkud se do Zlaté Koruny vrátil a více než čtyřicet let zde působil jako učitel. Výuka hudbě, hra na varhany v místním kostele, činnost správce kůru – to vše patřilo v B. době k důležitým učitelským povinnostem, kterým se navíc věnoval i jako komponista. Složil řadu písní, zejména pro potřeby chrámového zpěvu. Věnoval se však také skladbám světským a jeho nejrozsáhlejším hudebním dílem byl singšpíl Opera (pro tři osoby a orchestr složený z prvních a druhých houslí, dvou fléten a kontrabasu). Obsahem tohoto hudebního kusu byly manželské rozmíšky v selské rodině. S místními amatérskými zpěváky nacvičoval pravidelně, skoro každý týden, novou zpívanou mši, takže dělal skutečně čest kantorskému povolání. Vedle hudby ho zajímala i literární činnost. Patřil do okruhu V. M. Krameria a České expedice, ve které vydal soubory povídek Zrcadlo pošetilosti, Zrcadlo příkladů k naučení a obveselení, Žert a pravda. Celý život podporoval české národněobrozenecké snahy.
D: Zrcadlo pošetilosti, 1792; Zrcadlo příkladů k naučení a obveselení, 1794; Žert a pravda, 1796.
L: RSN 1, s. 817; OSN 4, s. 413; ISN 3, s. 69; L. Vrkočová, Domovem hudby, 1988, s. 30.
Pavla Vošahlíková