BOROVÝ František 1844-1907: Porovnání verzí

Z Personal
(BOROVÝ_František_st._1844-1908)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = František st. BOROVÝ
+
| jméno = František BOROVÝ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1844
 
| datum narození = 1844
| místo narození =  
+
| místo narození = asi Jílové u Prahy
| datum úmrtí = 1908
+
| datum úmrtí = 1907
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = asi Praha
 
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
 
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František st. BOROVÝ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67-68
 +
}}
 +
 
 +
'''BOROVÝ, František,''' ''* 1844 asi Jílové u Prahy, † 1907 asi Praha, statkář a nakladatel''
 +
 
 +
Pocházel ze selského rodu a hospodařil na rodinném statku
 +
v Jílovém u Prahy. Současně vlastnil dům v Praze v Myslíkově
 +
ulici. 1877 založil spolu s Alfrédem Slavíkem nakladatelství
 +
Slavík a Borový. Prvním sídlem firmy byl B. pražský
 +
dům. Ediční program nakladatelství byl zaměřen zpočátku
 +
zejména na přírodovědecké a technické publikace, což nepochybně
 +
souviselo s profesí B. společníka, geologa a mineraloga,
 +
profesora pražské techniky. Vlastenecké nadšení obou
 +
společníků se však projevilo i vydáváním prací významných
 +
českých slovakofilů (R. Pokorný), znalců Slovenska a slovanského
 +
světa (J. Vlček) a slovenských autorů (J. Botto) v rámci
 +
tzv. ''Knižnice českoslovanské''. 1878–81 se toto nakladatelství
 +
ujalo i humoristického časopisu ''Paleček'', který dříve vydávalo
 +
nakladatelství J. Otty. Ambiciózní program, zejména
 +
náročné vědecké publikace, firmu finančně vyčerpal, a ta
 +
musela činnost 1883 ukončit. B. se však nechtěl nakladatelského
 +
podnikání vzdát. Ve stejném roce získal samostatnou
 +
koncesi a pokračoval ve vydávání knih zhruba do 1890, kdy
 +
vážně onemocněl a musel své aktivity omezit. Svůj čas vždy dělil mezi Prahu a Jílové, kde udržoval provoz rodinného
 +
statku. Uvědomoval si, jaké obtíže takové různorodé podnikání
 +
vyvolává, a proto se rozhodl rozdělit ho mezi své dva
 +
syny. Starší Josef B. († 1898) měl vést nakladatelství, vrátit
 +
se k jeho původnímu zaměření na technickou a vědeckou
 +
literaturu. Studoval proto pražskou techniku a stal se inženýrem
 +
elektrotechnikem. Mladší František B. (1874–1936) byl
 +
B. předurčen k vedení rodinné zemědělské usedlosti a měl
 +
k tomu získat i vysokoškolskou kvalifikaci. Náhlé úmrtí staršího
 +
syna způsobilo změnu v těchto plánech. B. mohl ještě
 +
před svou smrtí sledovat, jak se jeho mladší syn připravoval
 +
na samostatné nakladatelské a knihkupecké povolání.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/1, s. 686; LČL 1, s. 275n.; J. Pilz, Národní 9, 1969, s. 14n.
 +
 
 +
'''P:''' Písemná pozůstalost v LA PNP Praha.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
 
[[Kategorie:1844]]
 
[[Kategorie:1844]]
[[Kategorie:1908]]
+
[[Kategorie:Jílové]]
 +
[[Kategorie:1907]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 4. 10. 2019, 18:40

František BOROVÝ
Narození 1844
Místo narození asi Jílové u Prahy
Úmrtí 1907
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67-68
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42681

BOROVÝ, František, * 1844 asi Jílové u Prahy, † 1907 asi Praha, statkář a nakladatel

Pocházel ze selského rodu a hospodařil na rodinném statku v Jílovém u Prahy. Současně vlastnil dům v Praze v Myslíkově ulici. 1877 založil spolu s Alfrédem Slavíkem nakladatelství Slavík a Borový. Prvním sídlem firmy byl B. pražský dům. Ediční program nakladatelství byl zaměřen zpočátku zejména na přírodovědecké a technické publikace, což nepochybně souviselo s profesí B. společníka, geologa a mineraloga, profesora pražské techniky. Vlastenecké nadšení obou společníků se však projevilo i vydáváním prací významných českých slovakofilů (R. Pokorný), znalců Slovenska a slovanského světa (J. Vlček) a slovenských autorů (J. Botto) v rámci tzv. Knižnice českoslovanské. 1878–81 se toto nakladatelství ujalo i humoristického časopisu Paleček, který dříve vydávalo nakladatelství J. Otty. Ambiciózní program, zejména náročné vědecké publikace, firmu finančně vyčerpal, a ta musela činnost 1883 ukončit. B. se však nechtěl nakladatelského podnikání vzdát. Ve stejném roce získal samostatnou koncesi a pokračoval ve vydávání knih zhruba do 1890, kdy vážně onemocněl a musel své aktivity omezit. Svůj čas vždy dělil mezi Prahu a Jílové, kde udržoval provoz rodinného statku. Uvědomoval si, jaké obtíže takové různorodé podnikání vyvolává, a proto se rozhodl rozdělit ho mezi své dva syny. Starší Josef B. († 1898) měl vést nakladatelství, vrátit se k jeho původnímu zaměření na technickou a vědeckou literaturu. Studoval proto pražskou techniku a stal se inženýrem elektrotechnikem. Mladší František B. (1874–1936) byl B. předurčen k vedení rodinné zemědělské usedlosti a měl k tomu získat i vysokoškolskou kvalifikaci. Náhlé úmrtí staršího syna způsobilo změnu v těchto plánech. B. mohl ještě před svou smrtí sledovat, jak se jeho mladší syn připravoval na samostatné nakladatelské a knihkupecké povolání.

L: OSND 1/1, s. 686; LČL 1, s. 275n.; J. Pilz, Národní 9, 1969, s. 14n.

P: Písemná pozůstalost v LA PNP Praha.

Pavla Vošahlíková