BOROVANSKÝ Ladislav 1.4.1897-4.1.1971: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Ladislav BOROVANSKÝ
 
| jméno = Ladislav BOROVANSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Borovansky Ladislav portret.jpg
 
| datum narození = 1.4.1897
 
| datum narození = 1.4.1897
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha

Verze z 15. 12. 2018, 14:40

Ladislav BOROVANSKÝ
Narození 1.4.1897
Místo narození Praha
Úmrtí 4.1.1971
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42662

BOROVANSKÝ, Ladislav, * 1. 4. 1897 Praha, † 4. 1. 1971 Praha, lékař-anatom, pedagog

Narodil se v rodině středoškolského profesora. Po maturitě na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici (1916) absolvoval Lékařskou fakultu (LF) Univerzity Karlovy (1922 MUDr.), poté vystudoval na Přírodovědecké fakultě UK antropologii a zoologii (1933 RNDr.). Na anatomickém ústavu LF UK začal pracovat již v době studia medicíny u prof. J. Janošíka, nejprve jako demonstrátor, od 1. 11. 1919 jako asistent (1922 přešel na oddělení pro topografickou a chirurgickou anatomii prof. K. Weignera). Habilitoval se 1931 z normální anatomie prací o růstu těla a osifikaci u hochů. Absolvoval řadu studijních cest a pobytů (Francie, Německo, Švýcarsko, Velká Británie). Vedle pedagogického působení na lékařské fakultě vyučoval před válkou také na ošetřovatelské škole a ve státních vzdělávacích kursech pro učitele tělocviku. Mimořádným profesorem byl jmenován 6. 3. 1937. Od června 1937 zastupoval přednostu anatomického ústavu, od května 1938 stál v jeho čele, přednostou zůstal (s přerušením za války) až do odchodu na odpočinek 1970. Po uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939 byl jako představitel jednoho z teoretických oborů na fakultě suspendován a po dobu okupace nalezl útočiště postupně na prosektuře České dětské nemocnice, v Bakteriologickém ústavu a ve Státním zdravotním ústavu. Po znovuotevření UK se v květnu 1945 vrátil do anatomického ústavu. 26. 2. 1946 byl jmenován řádným profesorem (se zpětnou účinností k 28. 10. 1938). V akademickém roce 1946/47 vykonával funkci děkana LF UK, 1952/53 proděkana. Od 1952 vedl katedru anatomie, 1955 získal titul DrSc. 1940 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk, 1948–53 předsedal Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně (1957 jmenován jejím čestným členem), 1958–70 pak Československé anatomické společnosti, kterou spoluzakládal. Redigoval časopis Československá morfologie. Získal vyznamenání Za vynikající práci (1957), Medaili J. E. Purkyně (1962) a Řád práce (1967). Jeho nepříliš rozsáhlé vědecké dílo si dodnes zachovalo význam. K nejcennějším patřily práce o osifikačních pochodech u dětí (např. Vzrůst těla a postup osifikace u hochů od narození do 19 let, 1930), kde prokázal mj. časový průběh osifikace specifický pro každou kost a význam osifikace jako objektivního ukazatele biologického stáří organismu. Věnoval se i otázkám antropologickým, zejména kraniologii. Připravil k vydání anatomické práce J. E. Purkyně (spolu s K. Weignerem) a poslední díl 2. vydání Weignerovy Topografické anatomie. 1946–52 vycházela kolektivní devítidílná Soustavná anatomie člověka, jejímž byl hlavním autorem a redaktorem (vycházela opakovaně až do 1992). Jako vynikající univerzitní učitel vychoval několik generací anatomů. Střední zdravotnický personál ovlivnila B. Anatomie pro zdravotní školy (1945). Zasloužil se o nové vybudování anatomického ústavu LF UK po 1945. Prosazoval moderní pojetí a rozvoj morfologie v ČSR, které formuloval v Poznámkách k výzkumným morfologickým úkolům (1952). Pohřben byl v Písku.

L: BSPLF 1, s. 157n.; Tomeš 1, s. 119; L. B., in: ČLČ 96, 1957, s. 474n.; L. B., in: Československá morfologie 5, 1957, s. 1n.; L. B., in: Folia morphologica 15, 1967, s. 1n.; L. B., in: tamtéž 20, 1971, s. 99n.; L. Hlaváčková – P. Petrovický – I. Dylevský, Kapitoly z dějin české anatomie, 1993, s. 45n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Svobodný