BOROVIČKA Václav 3.5.1925-18.1.1996

Z Personal
Václav BOROVIČKA
Narození 3.5.1925
Místo narození Újezd nad Lesy (Praha)
Úmrtí 18.1.1996
Místo úmrtí Praha
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 66-67
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68341

BOROVIČKA, Václav, * 3. 5. 1925 Újezd nad Lesy (Praha), † 18. 1. 1996 Praha, filmový dokumentarista a dramaturg

Vystudoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze (1949; titul ing.) a 1956 dokumentární tvorbu na FAMU. 1956–58 působil jako asistent na katedře dramaturgie FAMU, 1958– 60 byl vedoucím redaktorem odborných časopisů Filmové informace a Panorama, 1960–64 zastával funkci vedoucího dramaturga Studia populárně-vědeckých filmů a 1964–70 Studia dokumentárních filmů v Krátkém filmu Praha. Po vyloučení z KSČ (1970) byl v období tzv. normalizace přeřazen na místo referenta odbytu v zakázkové tvorbě Krátkého filmu, kde se pak během 80. let postupně vrátil k vlastní tvorbě. Jako režisér natočil asi 40 titulů, mj. záznamy o hostování přední pražské scény v Itálii a v Paříži – Divadlo za branou (1970), o pařížském životě Paříž (1970) a zejména populárně-vědecké filmy s tematikou přírodních věd a ekologie Mravenci chrání les (1983), O voňavé řeči hmyzu (1984), Biopreparáty (1984), Svět pavoučích sítí (1986), Potkal potkan potkana (1987), O klíšťatech (1988), Člověka nevyjímaje (1989), Perlorodky na dně (1990) a O vstavačích, bagrech a svěží myšlence (1994). Mnohé z nich získaly řadu významných ocenění na specializovaných festivalech (Academiafilm, Ekofilm, Agrofilm, Techfilm, Incheba aj.). Po listopadu 1989 rozšířil svůj zájem (mj. spolupráce s Originálním video-journalem) i na politické a publicistické filmy o neuralgických problémech naší novodobé historie Stíny krutých tváří (1993), Posel lidskosti (1993), Aby národ přežil (1994), Tři příběhy jednoho života (1995) a Hledání kořenů (1996). Byl známý svou spoluprací s Janem Švankmajerem, na jehož filmech se podílel jako dramaturg i jako herec (Zahrada, 1968; Tichý týden v domě, 1969). Pro Československou televizi adaptoval novelu Heinricha Bölla Konec jedné služební jízdy (1970). Po 1989 aktivně působil v obnovené profesní organizaci FITES jako mluvčí výkonného výboru. Jeho portrét natočila Jana Hádková jako televizní pořad Posezení s Václavem Borovičkou (1995) pro cyklus o českých dokumentaristech.

L: M. Čaňková, Zrcadlo nastavené přírodě i člověku, in: Záběr 21, 1988, č. 3, s. 7, 10. 2. 1988; Tomeš 1, s. 120.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloš Fikejz