BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ Blažena 8.5.1894-27.4.1980: Porovnání verzí
(BOROVIČKOVÁ_Blažena_8.5.1894-1980) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Blažena BOROVIČKOVÁ | + | | jméno = Blažena BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Borovickova-Podperova Blazena portret.jpg |
| datum narození = 8.5.1894 | | datum narození = 8.5.1894 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Lobeček (Kralupy nad Vltavou) |
− | | datum úmrtí = 1980 | + | | datum úmrtí = 27.4.1980 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Čáslav |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ, Blažena,''' ''* 8. 5. 1894 Lobeček (Kralupy nad Vltavou), † 27. 4. 1980 Čáslav, sochařka'' | ||
+ | |||
+ | Studovala jako jedna z prvních žaček na sochařsko-kamenické | ||
+ | škole v Hořicích u Q. Kociana (1910–12), na Odborné škole | ||
+ | keramické v Bechyni (1912–14) a UPŠ v Praze u J. Drahoňovského | ||
+ | a B. Kafky (1915–21). V umělecké dráze ji podporoval | ||
+ | bratr – architekt, keramik a sochař Blahomír Podpěra | ||
+ | (* 1895). Po zvládnutí řemeslného základu sochařské práce | ||
+ | se zaměřila především na sociální náměty a témata mateřství. | ||
+ | Ve 20. a 30. letech absolvovala několik cest do zahraničí | ||
+ | (Německo, Francie, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Itálie). Od | ||
+ | 30. let žila a pracovala v Čáslavi, kde se podílela na místním | ||
+ | kulturním dění. Po druhé světové válce se věnovala dobově | ||
+ | žádaným námětům (''Partyzán'', ''Gagarin'', ''Raketa míru''). 1956 | ||
+ | jí byla udělena Československá cena míru. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Zrození chudoby, pálená hlína, Východočeská galerie (VČG), Pardubice, | ||
+ | 1936; Úzkost, NG, Praha, 1942; Dětský lékař, sádra, VČG Pardubice, 1951; | ||
+ | samostatné výstavy: VČG, Pardubice, 1973; Nová síň, Praha, 1980. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' SČSVU 1, s. 197; Můj život s lidmi, in: Svoboda, 22. 6. 1974; V. Řeřucha, | ||
+ | B. B.-P. (katalog), 1980. | ||
+ | |||
+ | Tomáš Sekyrka | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1894]] | [[Kategorie:1894]] | ||
+ | [[Kategorie:Kralupy nad Vltavou]] | ||
[[Kategorie:1980]] | [[Kategorie:1980]] | ||
+ | [[Kategorie:Čáslav]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Borovickova-Podperova Blazena prace.jpg|Blažena Borovičková-Podpěrová při práci | ||
+ | Borovickova-Podperova Blazena socha.jpg|Busta ženy, 1934 | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 4. 10. 2019, 18:38
Blažena BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ | |
Narození | 8.5.1894 |
---|---|
Místo narození | Lobeček (Kralupy nad Vltavou) |
Úmrtí | 27.4.1980 |
Místo úmrtí | Čáslav |
Povolání | 75- Sochař nebo medailér |
Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 67 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42671 |
BOROVIČKOVÁ-PODPĚROVÁ, Blažena, * 8. 5. 1894 Lobeček (Kralupy nad Vltavou), † 27. 4. 1980 Čáslav, sochařka
Studovala jako jedna z prvních žaček na sochařsko-kamenické škole v Hořicích u Q. Kociana (1910–12), na Odborné škole keramické v Bechyni (1912–14) a UPŠ v Praze u J. Drahoňovského a B. Kafky (1915–21). V umělecké dráze ji podporoval bratr – architekt, keramik a sochař Blahomír Podpěra (* 1895). Po zvládnutí řemeslného základu sochařské práce se zaměřila především na sociální náměty a témata mateřství. Ve 20. a 30. letech absolvovala několik cest do zahraničí (Německo, Francie, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Itálie). Od 30. let žila a pracovala v Čáslavi, kde se podílela na místním kulturním dění. Po druhé světové válce se věnovala dobově žádaným námětům (Partyzán, Gagarin, Raketa míru). 1956 jí byla udělena Československá cena míru.
D: Zrození chudoby, pálená hlína, Východočeská galerie (VČG), Pardubice, 1936; Úzkost, NG, Praha, 1942; Dětský lékař, sádra, VČG Pardubice, 1951; samostatné výstavy: VČG, Pardubice, 1973; Nová síň, Praha, 1980.
L: SČSVU 1, s. 197; Můj život s lidmi, in: Svoboda, 22. 6. 1974; V. Řeřucha, B. B.-P. (katalog), 1980.
Tomáš Sekyrka