Verze z 4. 10. 2019, 17:34, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ Olga 28.3.1886-3.6.1975

Z Personal
Olga BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ
Narození 28.3.1886
Místo narození Jičín
Úmrtí 3.6.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 64
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42660

BOROVÁ-VALOUŠKOVÁ, Olga, * 28. 3. 1886 Jičín, † 3. 6. 1975 Praha, operní a koncertní pěvkyně, pedagožka

Byla první manželkou divadelního režiséra Jana Bora (vl. jm. Jan Jaroslav Strejček, 1886–1943), matkou filmového kritika Vladimíra B. (* 1915) a divadelního režiséra a ředitele Jana Strejčka (1920–2004). Narodila se v rodině zaměstnance cukrovaru v Kopidlně. První hudební vzdělání získala v Jičíně. Po absolvování pražské Pivodovy hudební školy byla 1906 angažována do Národního divadla, kde debutovala jako Veruna v Blodkově opeře V studni. K jejím nejlepším rolím na scéně ND patřily Gluckův Orfeus (Orfeus a Eurydika, 1906) a Klytaimnestra v Straussově Elektře (1910), naposledy ztvárnila 1919 Germainu při premiéře Jeremiášova Starého krále, již jako host. Odchod z ND 1913, motivovaný též přáním pokračovat v pěveckém školení v Mnichově a Berlíně, znamenal předčasné ukončení operní kariéry. V ND následovala již jen pohostinská vystoupení (1914, 1916, 1919). Po angažmá v Lublani v sezoně 1923–24, kde spolupracovala s dirigentem Lovro von Mataćićem, se věnovala koncertní činnosti; v samostatných písňových večerech za doprovodu Jaroslava Jeremiáše a později Vladimíra Polívky uváděla i řadu dramatických novinek. Byla skvělou altistkou a jedinečnou interpretkou balad (Ostrčilovo Osiřelo dítě, Novákova Balada horská, Jeremiášovo Matčino srdce), vystupovala pod jménem Valoušková. Téměř půl století soukromě vyučovala zpěvu, její nejslavnější žačkou byla Marta Krásová.

L: HS 2, s. 843; E. Kopecký – V. Pospíšil, Slavní pěvci Národního divadla, 1968, s. 111n; ND a jeho předchůdci, s. 543n. (kde soupis rolí); J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1–2, 1968–1969, passim; Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, passim.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milada Svobodová