Verze z 4. 10. 2019, 17:42, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BOROVÝ Klement 12.1.1838-31.8.1897

Z Personal
Klement BOROVÝ
Narození 12.1.1838
Místo narození Riegersburg bei Retz (Rakousko)
Úmrtí 31.8.1897
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
68- Redaktor nebo žurnalista
50- Náboženský publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 69
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42683

BOROVÝ, Klement, * 12. 1. 1838 Riegersburg bei Retz (Rakousko), † 31. 8. 1897 Praha, kněz, pedagog, církevní historik, redaktor

Do Čech přišel s rodiči 1847, jeho otec byl zahradníkem ve službách knížete Khevenhuellera na Komorním Hrádku u Benešova. Studoval u piaristů v Praze, 1855 vstoupil do semináře, 1859 absolvoval bohosloví, 13. 5. 1860 byl vysvěcen. Doktorát získal 1862, po habilitaci 1863 se stal docentem církevního práva na pražské bohoslovecké fakultě, 1867 byl jmenován mimořádným, 1871 řádným profesorem církevního práva a fundamentální teologie. 1875 a 1880 byl zvolen děkanem a tehdy se účastnil jako jediný zástupce české národnosti v akademickém senátu jednání o rozdělení univerzity. 1883 z fakulty odešel a stal se kanovníkem metropolitní kapituly u Sv. Víta. Jeho vědecké dílo bylo oceněno 20. 6. 1884 jmenováním mimořádným členem Královské české společnosti nauk a 1. 12. 1891 byl zvolen řádným členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Účastnil se českého společenského života i jako člen sboru obecních starších hlavního města Prahy, jako poslanec na sněmu království Českého a zastával i řadu dalších spolkových a veřejných funkcí (ředitel Dědictví svatojanského, předseda Křesťanské akademie aj.). Poté, co byl 1894 raněn mrtvicí, odešel do ústraní. Pohřben je na hřbitově v Praze-Břevnově. Publikoval již od studentských let. Pro polemickou brožuru o manželském zákoně byl 1868 obviněn z rušení veřejného pořádku a postaven před porotu, byl však osvobozen. Od 1869 až do své smrti redigoval Časopis katolického duchovenstva, kde uveřejnil několik set svých prací. Hojně publikoval také ve vědeckých časopisech německých. Byl autorem cenných historických monografií Antonín Brus z Mohelnice (1873) a Martin Medek (1877), stručného přehledu českých církevních dějin Dějiny arcidiecese pražské (1874) a spisu Sv. Jan Nepomucký (1878). Drobnější práce věnoval soudobým pražským arcibiskupům Bedřich, kníže ze Schwarzenbergu (1883) a František de Paula (1889). Vydal důležité historické prameny Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. (5 svazků 1875–89) a Jednání a dopisy konsistoře katolické i utrakvistické (2 díly 1868–69). Z oboru církevního práva vydal práci Úřední sloh církevní. Příručná kniha praktického úřadování pro katolické duchovenstvo (1880, 2. vyd. 1887, 3. vyd. 1893). Jeho zásluhou vyšlo nové vydání Bible české (1888) i bohatě vypravená Zlatá Bible (1894). Pro Dědictví sv. Prokopa redigoval exegetické spisy Františka Sušila, byl redaktorem Ottova slovníku naučného pro obor teologie.

L: BOS 2, s. 368n; OSN 4, s. 413n.; 28, s. 123; J. Tumpach, Dr. K. B., in: Časopis katolického duchovenstva 38, 1897, příl. k č. 8, s. 1n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Dvořák