Verze z 23. 9. 2018, 00:25, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BORUHRADSKÝ Šimon Wolfgang 26.10.1650-6.4.1697

Z Personal
Šimon Wolfgang BORUHRADSKÝ
Narození 26.10.1650
Místo narození Polná
Úmrtí 6.4.1697
Místo úmrtí na lodi v Tichém oceánu
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

74- Architekt

BORUHRADSKÝ, Šimon Wolfgang (též Simon de Castro), * 26. 10. 1650 Polná, † 6. 4. 1697 na lodi v Tichém oceánu, jezuita, misionář, architekt

Narodil se v Polné na Vysočině jako syn radního Václava B. a jeho ženy Magdalény. Po studiu na jihlavském gymnáziu (1661–67; druhou třídu musel opakovat) odešel na filozofii v Olomouci. Do jezuitského řádu vstoupil (jako bratr-laik) 23. 10. 1670 v Brně. Po noviciátu přešel do Litoměřic, 1674 do Prahy (ke koleji u Sv. Ignáce) a po necelých dvou letech do Klatov, kde působil jako vrátný a ekonom. Již v té době uvažoval o misijním působení v zámoří (je dokonce zmiňován i v dopise generála řádu P. Olivy, který v dopise z 6. 1. 1678 uvedl první české adepty pro misie); B. rozhodnutí urychlila stížnost z koleje, podle níž špatně plnil své povinnosti a příliš se věnoval světským věcem. Proto si vzápětí podal žádost o přeložení do zámoří, jíž bylo úředním postupem vyhověno.

Téhož roku (1678) byl B. vyslán společně s řadou dalších bratří (mj. Augustin Strobach či Pavel Klein) přes Janov do Španělska. V Cádizu se jejich loď těsně minula s flotilou plující do kolonií, a tak museli na cestu skoro rok čekat v Seville, kde se učili španělštinu i základy domorodých jazyků, potřebných pro své misijní působení. Od této doby také B. začal používat jméno Simon de Castro, protože příjmení Boruhradský bylo pro Španěly obtížné vyslovovat. Do Mexika dorazili až 1680; zatímco Klein byl dále vyslán na Filipíny a Strobach na Mariany, B. (stále jen bratr-laik) zůstal jako sakristián, hospodář a stavitel v jezuitské koleji v Ciudad de México. Více než náboženským záležitostem se tu věnoval architektuře: navrhl několik budov, zejména pak přestavbu místodržitelského (nyní prezidentského) paláce v mexické metropoli, postiženého požárem. Rovněž tak 1692 zreguloval tok několika okolních řek (vesměs přítoků jezera Texcoco), do té doby ohrožujících město pravidelnými záplavami. Podobný ochranný systém vybudoval i u města Coyacán na jih odtud. B. se stal oblíbencem tehdejšího místokrále, který si jej chtěl vzít zpět do Evropy jako zpovědníka, nakonec se ale 1696 polenský rodák dočkal vyslání do misií (o ně již neúspěšně žádal 1688, tehdy do Kalifornie). Byl určen pro Mariany; na lodi, na níž se plavil, ale vypukla morová epidemie, jíž na Bílou sobotu roku 1697 podlehl. Ostatky B. byly po námořnickém způsobu svrženy do vln Tichého oceánu.

D: tři dochované listy publikovány in: Cesty ve znamení kříže (ed. Zd. Kalista), 1941, s. 33n., 187n., kde i životopis B.

L: J. Koláček, Š. B., 1997; J. Vraštil, Fráter Š. B. T. J., zachránce města Mexika r. 1692 před zátopou, in: Zprávy z české provincie Tovaryšstva Ježíšova 15, 1937, s. 24n.; P. Štěpánek, Simon de Castro – Š. B., un arquitecto checo del siglo XVII en México, in: Cuadernos de Arte Colonial, Madrid 1987, č. 2, s. 19n.; A. Fechtnerová – O. Kašpar, Češi, Moravané a Slezané v Novém světě v 17. a 18. století (Bio-bibliografický přehled), in: Folia historica bohemica 13, 1990, s. 292; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo. Naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 69n.; J. Kašpar, Český jezuita dal podobu známému paláci v Mexiku, in: Lidové noviny 23. 12. 1998, s. 26.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek