BOR Josef 2.7.1906-31.1.1979: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 31.1.1979
 
| datum úmrtí = 31.1.1979
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />44- Právník
44- Právník
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 52
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 4. 10. 2019, 14:39

Josef BOR
Narození 2.7.1906
Místo narození Ostrava
Úmrtí 31.1.1979
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 52
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42599

BOR, Josef (vl. jm. Bondy, Josef ), * 2. 7. 1906 Ostrava, † 31. 1. 1979 Praha, prozaik

Pocházel z rodiny českožidovského obchodníka, jeho strýc byl brněnský právník Julius Bondy (1873–1944). B. maturoval 1924 na českém reálném gymnáziu v Moravské Ostravě. Právnickou fakultu Masarykovy univerzity vystudoval v Brně (1929 JUDr.). Od 1928 byl zaměstnán jako advokátní koncipient u svého strýce, od 1931 působil jako advokát a obhájce ve věcech trestních v Ostravě. Stal se levicovým sociálním demokratem, podporoval myšlenku široké lidové fronty, 1932 obhajoval účastníky mostecké stávky. S celou rodinou byl evakuován transportem AAb z Kolína 5. 6. 1942 do ghetta v Terezíně a odtud na jaře 1944 deportován do koncentračního tábora Buchenwald, v říjnu 1944 do Osvětimi, kde byl posléze osvobozen. Nacisté zavraždili jeho rodiče, strýce s rodinou, manželku a dvě dcerky. 1945–52 působil B. jako právní referent pro repatriaci válečných poškozenců při ministerstvu národní obrany. 1948 vstoupil do KSČ, 1951 byl vyškrtnut. 1952–66 pracoval jako závodní právník Hutního projektu Praha. V důchodu se podílel na obrodě židovství v Československu, po 1968 nemohl knižně publikovat. S novinářem O. Krausem a prozaiky F. R. Krausem, N. Frýdem a J. Weilem byl jedním z prvních, kteří pomohli otevřít problematiku holocaustu v české literatuře. V dokumentárním románu Opuštěná panenka (1961) podal syrový a přitom strhující obraz života židovských rodin v ghettu. Do tragicky vypointovaného dramatu kolektivního hrdinství prostých Židů vepsal osud vlastní rodiny. Mezinárodního ohlasu se dočkala druhá B. próza Terezínské rekviem (1963, 2. opravené vydání 1993), kde lyrickými prostředky vylíčil hrdé vzepětí spoluvězňů i své vlastní při přípravě a provedení Verdiho Requiem v Terezíně. V Židovské ročence publikoval biblické prózy Z tajemství staré knihy (1970) a Ten třetí (1971), literární zpracování Starého zákona zůstalo nedopsáno a nevydáno.

L: Kunc 1, s. 40; D. Galský, Zemřel J. B., in: Věstník Židovských náboženských obcí v ČSSR, 1979, č. 3, s. 4; M. Valtrová, O městě ve tvaru hvězdy, in: tamtéž, 1989, č. 1, s. 6; SČS 1, s. 59; A. Mikulášek a kol., Literatura s hvězdou Davidovou, 1998, s. 40n.; BJB, s. 26; MČE 1, s. 517.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera