Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BOSCHETTIOVÁ Theresia 8.3.1846-8.11.1919

{{Infobox - osoba
| jméno = Theresia BOSCHETTIOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.3.1846
| místo narození = Jablonné v Podještědí
| datum úmrtí = 8.11.1919
| místo úmrtí =  Vídeň (Rakousko)
| povolání = 78- Hudební interpret

| jiná jména = 
}}

'''BOSCHETTIOVÁ, Theresia''' ''(též BOSCHETTOVÁ), * 8. 3. 1846 Jablonné v Podještědí, † 8. 11. 1919 Vídeň (Rakousko), operní zpěvačka''

Její otec Andreas B., rodák z Prahy, cestoval s kočujícími hereckými
společnostmi. B. žila s ním a hrála dětské role. Od
1860 studovala zpěv v Salcburku. Na jaře 1862 se usadili
v Praze. Jejich mateřštinou byla němčina, ale částečně ovládali
i češtinu a byli oba angažováni do Stavovského divadla
pro německá i česká představení. Otec odešel už 1863 do
občanského povolání. B., ač česky znala jen průměrně, byla
1864, po úplném oddělení českého Prozatímního divadla,
přijata do jeho souboru. Již v témže roce však nastoupila pětileté
angažmá ve dvorním divadle ve Wiesbadenu, 1869–72
zpívala ve dvorní opeře ve Vídni, pak v městském divadle
v Lipsku. 1874 se vrátila do Prozatímního divadla a sblížila
se s českou vlasteneckou společností, zvláště s V. Náprstkem.
Od podzimu 1881 působila dvě sezony jako členka Švandovy
společnosti ve Švandově divadle na Smíchově, později
hostovala ve Švandově zimní sezoně v plzeňské opeře, kde
měla i několik žákyň. 1885 se odstěhovala s otcem do Vídně,
kde žil její syn Viktor. B. zůstala neprovdána. Viktor žil od
1874 s matkou v Praze, pak studoval ve Vídni konzervatoř,
od 1888 byl varhaníkem ve vídeňských chrámech a 1900–32
pracoval jako korepetitor sólistů vídeňské dvorní (později
státní) opery.

B. nastoupila své pražské angažmá ve Stavovském a vznikajícím
Prozatímním divadle v šestnácti letech. Hrála zpívané,
mluvené i taneční role. Nejvýrazněji se profilovala jako operetní
subreta (mj. Eurydika v české premiéře Offenbachovy
operety ''Orfeus v podsvětí'', 1863). Na zahraničních scénách
získala bohaté zkušenosti v opeře a vystupovala v operních
rolích i po návratu do Prahy (Markéta, Ch. Gounod:''Faust''
''a Markéta''; Marie, G. Donizetti: ''Marie, dcera pluku'', 1874;
Dona Elvíra, W. A. Mozart: ''Don Juan'', Zerlina; D. F. E. Auber:
''Fra Diavolo'', 1875; Inez, G. Meyerbeer: ''Afričanka''; Markéta
z Valois, G. Meyerbeer: ''Hugenoti''; Isabella, G. Meyerbeer:
''Robert ďábel'', 1877 ad.). Uplatnila se i v premiérách
českých děl (Princezna Dželma, K. Bendl: ''Indická princezna'';
Kunhuta, J. R. Rozkošný: ''Záviš z Falkenštejna'', 1877; Kněžna,
A. Dvořák: ''Šelma sedlák''; Karolina, B. Smetana: ''Dvě vdovy'',
1878; Drahomíra, T. Bradský: ''Jarmila'', 1879). Nejlépe se
jí však dařilo v úspěšných zahraničních operetách, pro které
měla hlasové schopnosti i komediální herecké nadání (Irena,
J. Offenbach: ''Vévodkyně z Gerolsteinu''; Fiorella, J. Offenbach:
''Bandité'', 1874; Rosalinda, J. Strauss: ''Netopýr''; Giroflé-Girofla,
Ch. Lecocq: ''Giroflé-Girofla''; Helena, J. Offenbach: ''Sličná''
[Krásná] ''Helena'', 1875; Olga, J. Offenbach: ''Sněhulák'', 1877;
Beatrice, F. Suppé: ''Boccaccio'', 1879 ad.). Při sestavování souboru
pro Národní divadlo byla 1881 její smlouva ukončena
– patrně z jazykových důvodů. Ač její působení v českém
divadle nebylo bez problémů, získala si publikum i kritiku
a patřila k výrazným osobnostem.

'''L:''' J. Neruda, Podobizny 1, 1951, s. 30, 171; Bartoš: PD opera, passim; HS 1,
s. 123n.; ND a jeho předchůdci, s. 40n.; KRL 1997, 3. vyd., s. 404 s chybnými
údaji o narození (10. 3. 1845 Bolzano); M. Šulc, Česká operetní kronika
1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; Hudební divadlo v českých
zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 71 (s literaturou a prameny).

Jitka Ludvová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:1846]]
[[Kategorie:Jablonné v Podještědí]]
[[Kategorie:1919]]
[[Kategorie:Vídeň]]