BOSCHETTIOVÁ Theresia 8.3.1846-8.11.1919: Porovnání verzí

Z Personal
(BOSCHETTIOVÁ_Terezie_8.3.1846-8.11.1919)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Terezie BOSCHETTIOVÁ
+
| jméno = Theresia BOSCHETTIOVÁ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 8.3.1846
 
| datum narození = 8.3.1846
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Jablonné v Podještědí
 
| datum úmrtí = 8.11.1919
 
| datum úmrtí = 8.11.1919
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Terezie BOSCHETTIOVÁ
+
}}
 +
 
 +
'''BOSCHETTIOVÁ, Theresia''' ''(též BOSCHETTOVÁ), * 8. 3. 1846 Jablonné v Podještědí, † 8. 11. 1919 Vídeň (Rakousko), operní zpěvačka''
 +
 
 +
Její otec Andreas B., rodák z Prahy, cestoval s kočujícími hereckými
 +
společnostmi. B. žila s ním a hrála dětské role. Od
 +
1860 studovala zpěv v Salcburku. Na jaře 1862 se usadili
 +
v Praze. Jejich mateřštinou byla němčina, ale částečně ovládali
 +
i češtinu a byli oba angažováni do Stavovského divadla
 +
pro německá i česká představení. Otec odešel už 1863 do
 +
občanského povolání. B., ač česky znala jen průměrně, byla
 +
1864, po úplném oddělení českého Prozatímního divadla,
 +
přijata do jeho souboru. Již v témže roce však nastoupila pětileté
 +
angažmá ve dvorním divadle ve Wiesbadenu, 1869–72
 +
zpívala ve dvorní opeře ve Vídni, pak v městském divadle
 +
v Lipsku. 1874 se vrátila do Prozatímního divadla a sblížila
 +
se s českou vlasteneckou společností, zvláště s V. Náprstkem.
 +
Od podzimu 1881 působila dvě sezony jako členka Švandovy
 +
společnosti ve Švandově divadle na Smíchově, později
 +
hostovala ve Švandově zimní sezoně v plzeňské opeře, kde
 +
měla i několik žákyň. 1885 se odstěhovala s otcem do Vídně,
 +
kde žil její syn Viktor. B. zůstala neprovdána. Viktor žil od
 +
1874 s matkou v Praze, pak studoval ve Vídni konzervatoř,
 +
od 1888 byl varhaníkem ve vídeňských chrámech a 1900–32
 +
pracoval jako korepetitor sólistů vídeňské dvorní (později
 +
státní) opery.
 +
 
 +
B. nastoupila své pražské angažmá ve Stavovském a vznikajícím
 +
Prozatímním divadle v šestnácti letech. Hrála zpívané,
 +
mluvené i taneční role. Nejvýrazněji se profilovala jako operetní
 +
subreta (mj. Eurydika v české premiéře Offenbachovy
 +
operety ''Orfeus v podsvětí'', 1863). Na zahraničních scénách
 +
získala bohaté zkušenosti v opeře a vystupovala v operních
 +
rolích i po návratu do Prahy (Markéta, Ch. Gounod:''Faust''
 +
''a Markéta''; Marie, G. Donizetti: ''Marie, dcera pluku'', 1874;
 +
Dona Elvíra, W. A. Mozart: ''Don Juan'', Zerlina; D. F. E. Auber:
 +
''Fra Diavolo'', 1875; Inez, G. Meyerbeer: ''Afričanka''; Markéta
 +
z Valois, G. Meyerbeer: ''Hugenoti''; Isabella, G. Meyerbeer:
 +
''Robert ďábel'', 1877 ad.). Uplatnila se i v premiérách
 +
českých děl (Princezna Dželma, K. Bendl: ''Indická princezna'';
 +
Kunhuta, J. R. Rozkošný: ''Záviš z Falkenštejna'', 1877; Kněžna,
 +
A. Dvořák: ''Šelma sedlák''; Karolina, B. Smetana: ''Dvě vdovy'',
 +
1878; Drahomíra, T. Bradský: ''Jarmila'', 1879). Nejlépe se
 +
jí však dařilo v úspěšných zahraničních operetách, pro které
 +
měla hlasové schopnosti i komediální herecké nadání (Irena,
 +
J. Offenbach: ''Vévodkyně z Gerolsteinu''; Fiorella, J. Offenbach:
 +
''Bandité'', 1874; Rosalinda, J. Strauss: ''Netopýr''; Giroflé-Girofla,
 +
Ch. Lecocq: ''Giroflé-Girofla''; Helena, J. Offenbach: ''Sličná''
 +
[Krásná] ''Helena'', 1875; Olga, J. Offenbach: ''Sněhulák'', 1877;
 +
Beatrice, F. Suppé: ''Boccaccio'', 1879 ad.). Při sestavování souboru
 +
pro Národní divadlo byla 1881 její smlouva ukončena
 +
– patrně z jazykových důvodů. Ač její působení v českém
 +
divadle nebylo bez problémů, získala si publikum i kritiku
 +
a patřila k výrazným osobnostem.
 +
 
 +
'''L:''' J. Neruda, Podobizny 1, 1951, s. 30, 171; Bartoš: PD opera, passim; HS 1,
 +
s. 123n.; ND a jeho předchůdci, s. 40n.; KRL 1997, 3. vyd., s. 404 s chybnými
 +
údaji o narození (10. 3. 1845 Bolzano); M. Šulc, Česká operetní kronika
 +
1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; Hudební divadlo v českých
 +
zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 71 (s literaturou a prameny).
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
−
 
 
[[Kategorie:1846]]
 
[[Kategorie:1846]]
 +
[[Kategorie:Jablonné v Podještědí]]
 
[[Kategorie:1919]]
 
[[Kategorie:1919]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 20. 10. 2016, 16:02

Theresia BOSCHETTIOVÁ
Narození 8.3.1846
Místo narození Jablonné v Podještědí
Úmrtí 8.11.1919
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42742

BOSCHETTIOVÁ, Theresia (též BOSCHETTOVÁ), * 8. 3. 1846 Jablonné v Podještědí, † 8. 11. 1919 Vídeň (Rakousko), operní zpěvačka

Její otec Andreas B., rodák z Prahy, cestoval s kočujícími hereckými společnostmi. B. žila s ním a hrála dětské role. Od 1860 studovala zpěv v Salcburku. Na jaře 1862 se usadili v Praze. Jejich mateřštinou byla němčina, ale částečně ovládali i češtinu a byli oba angažováni do Stavovského divadla pro německá i česká představení. Otec odešel už 1863 do občanského povolání. B., ač česky znala jen průměrně, byla 1864, po úplném oddělení českého Prozatímního divadla, přijata do jeho souboru. Již v témže roce však nastoupila pětileté angažmá ve dvorním divadle ve Wiesbadenu, 1869–72 zpívala ve dvorní opeře ve Vídni, pak v městském divadle v Lipsku. 1874 se vrátila do Prozatímního divadla a sblížila se s českou vlasteneckou společností, zvláště s V. Náprstkem. Od podzimu 1881 působila dvě sezony jako členka Švandovy společnosti ve Švandově divadle na Smíchově, později hostovala ve Švandově zimní sezoně v plzeňské opeře, kde měla i několik žákyň. 1885 se odstěhovala s otcem do Vídně, kde žil její syn Viktor. B. zůstala neprovdána. Viktor žil od 1874 s matkou v Praze, pak studoval ve Vídni konzervatoř, od 1888 byl varhaníkem ve vídeňských chrámech a 1900–32 pracoval jako korepetitor sólistů vídeňské dvorní (později státní) opery.

B. nastoupila své pražské angažmá ve Stavovském a vznikajícím Prozatímním divadle v šestnácti letech. Hrála zpívané, mluvené i taneční role. Nejvýrazněji se profilovala jako operetní subreta (mj. Eurydika v české premiéře Offenbachovy operety Orfeus v podsvětí, 1863). Na zahraničních scénách získala bohaté zkušenosti v opeře a vystupovala v operních rolích i po návratu do Prahy (Markéta, Ch. Gounod:Faust a Markéta; Marie, G. Donizetti: Marie, dcera pluku, 1874; Dona Elvíra, W. A. Mozart: Don Juan, Zerlina; D. F. E. Auber: Fra Diavolo, 1875; Inez, G. Meyerbeer: Afričanka; Markéta z Valois, G. Meyerbeer: Hugenoti; Isabella, G. Meyerbeer: Robert ďábel, 1877 ad.). Uplatnila se i v premiérách českých děl (Princezna Dželma, K. Bendl: Indická princezna; Kunhuta, J. R. Rozkošný: Záviš z Falkenštejna, 1877; Kněžna, A. Dvořák: Šelma sedlák; Karolina, B. Smetana: Dvě vdovy, 1878; Drahomíra, T. Bradský: Jarmila, 1879). Nejlépe se jí však dařilo v úspěšných zahraničních operetách, pro které měla hlasové schopnosti i komediální herecké nadání (Irena, J. Offenbach: Vévodkyně z Gerolsteinu; Fiorella, J. Offenbach: Bandité, 1874; Rosalinda, J. Strauss: Netopýr; Giroflé-Girofla, Ch. Lecocq: Giroflé-Girofla; Helena, J. Offenbach: Sličná [Krásná] Helena, 1875; Olga, J. Offenbach: Sněhulák, 1877; Beatrice, F. Suppé: Boccaccio, 1879 ad.). Při sestavování souboru pro Národní divadlo byla 1881 její smlouva ukončena – patrně z jazykových důvodů. Ač její působení v českém divadle nebylo bez problémů, získala si publikum i kritiku a patřila k výrazným osobnostem.

L: J. Neruda, Podobizny 1, 1951, s. 30, 171; Bartoš: PD opera, passim; HS 1, s. 123n.; ND a jeho předchůdci, s. 40n.; KRL 1997, 3. vyd., s. 404 s chybnými údaji o narození (10. 3. 1845 Bolzano); M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 71 (s literaturou a prameny).

Jitka Ludvová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BOSCHETTIOVÁ_Theresia_8.3.1846-8.11.1919&oldid=94751“