BOSCHETTIOVÁ Theresia 8.3.1846-8.11.1919: Porovnání verzí
(BOSCHETTIOVÁ_Terezie_8.3.1846-8.11.1919) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Theresia BOSCHETTIOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.3.1846 | | datum narození = 8.3.1846 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Jablonné v Podještědí |
| datum úmrtí = 8.11.1919 | | datum úmrtí = 8.11.1919 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BOSCHETTIOVÁ, Theresia''' ''(též BOSCHETTOVÁ), * 8. 3. 1846 Jablonné v Podještědí, † 8. 11. 1919 Vídeň (Rakousko), operní zpěvačka'' | ||
+ | |||
+ | Její otec Andreas B., rodák z Prahy, cestoval s kočujícími hereckými | ||
+ | společnostmi. B. žila s ním a hrála dětské role. Od | ||
+ | 1860 studovala zpěv v Salcburku. Na jaře 1862 se usadili | ||
+ | v Praze. Jejich mateřštinou byla němčina, ale částečně ovládali | ||
+ | i češtinu a byli oba angažováni do Stavovského divadla | ||
+ | pro německá i česká představení. Otec odešel už 1863 do | ||
+ | občanského povolání. B., ač česky znala jen průměrně, byla | ||
+ | 1864, po úplném oddělení českého Prozatímního divadla, | ||
+ | přijata do jeho souboru. Již v témže roce však nastoupila pětileté | ||
+ | angažmá ve dvorním divadle ve Wiesbadenu, 1869–72 | ||
+ | zpívala ve dvorní opeře ve Vídni, pak v městském divadle | ||
+ | v Lipsku. 1874 se vrátila do Prozatímního divadla a sblížila | ||
+ | se s českou vlasteneckou společností, zvláště s V. Náprstkem. | ||
+ | Od podzimu 1881 působila dvě sezony jako členka Švandovy | ||
+ | společnosti ve Švandově divadle na Smíchově, později | ||
+ | hostovala ve Švandově zimní sezoně v plzeňské opeře, kde | ||
+ | měla i několik žákyň. 1885 se odstěhovala s otcem do Vídně, | ||
+ | kde žil její syn Viktor. B. zůstala neprovdána. Viktor žil od | ||
+ | 1874 s matkou v Praze, pak studoval ve Vídni konzervatoř, | ||
+ | od 1888 byl varhaníkem ve vídeňských chrámech a 1900–32 | ||
+ | pracoval jako korepetitor sólistů vídeňské dvorní (později | ||
+ | státní) opery. | ||
+ | |||
+ | B. nastoupila své pražské angažmá ve Stavovském a vznikajícím | ||
+ | Prozatímním divadle v šestnácti letech. Hrála zpívané, | ||
+ | mluvené i taneční role. Nejvýrazněji se profilovala jako operetní | ||
+ | subreta (mj. Eurydika v české premiéře Offenbachovy | ||
+ | operety ''Orfeus v podsvětí'', 1863). Na zahraničních scénách | ||
+ | získala bohaté zkušenosti v opeře a vystupovala v operních | ||
+ | rolích i po návratu do Prahy (Markéta, Ch. Gounod:''Faust'' | ||
+ | ''a Markéta''; Marie, G. Donizetti: ''Marie, dcera pluku'', 1874; | ||
+ | Dona Elvíra, W. A. Mozart: ''Don Juan'', Zerlina; D. F. E. Auber: | ||
+ | ''Fra Diavolo'', 1875; Inez, G. Meyerbeer: ''Afričanka''; Markéta | ||
+ | z Valois, G. Meyerbeer: ''Hugenoti''; Isabella, G. Meyerbeer: | ||
+ | ''Robert ďábel'', 1877 ad.). Uplatnila se i v premiérách | ||
+ | českých děl (Princezna Dželma, K. Bendl: ''Indická princezna''; | ||
+ | Kunhuta, J. R. Rozkošný: ''Záviš z Falkenštejna'', 1877; Kněžna, | ||
+ | A. Dvořák: ''Šelma sedlák''; Karolina, B. Smetana: ''Dvě vdovy'', | ||
+ | 1878; Drahomíra, T. Bradský: ''Jarmila'', 1879). Nejlépe se | ||
+ | jí však dařilo v úspěšných zahraničních operetách, pro které | ||
+ | měla hlasové schopnosti i komediální herecké nadání (Irena, | ||
+ | J. Offenbach: ''Vévodkyně z Gerolsteinu''; Fiorella, J. Offenbach: | ||
+ | ''Bandité'', 1874; Rosalinda, J. Strauss: ''Netopýr''; Giroflé-Girofla, | ||
+ | Ch. Lecocq: ''Giroflé-Girofla''; Helena, J. Offenbach: ''Sličná'' | ||
+ | [Krásná] ''Helena'', 1875; Olga, J. Offenbach: ''Sněhulák'', 1877; | ||
+ | Beatrice, F. Suppé: ''Boccaccio'', 1879 ad.). Při sestavování souboru | ||
+ | pro Národní divadlo byla 1881 její smlouva ukončena | ||
+ | – patrně z jazykových důvodů. Ač její působení v českém | ||
+ | divadle nebylo bez problémů, získala si publikum i kritiku | ||
+ | a patřila k výrazným osobnostem. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Neruda, Podobizny 1, 1951, s. 30, 171; Bartoš: PD opera, passim; HS 1, | ||
+ | s. 123n.; ND a jeho předchůdci, s. 40n.; KRL 1997, 3. vyd., s. 404 s chybnými | ||
+ | údaji o narození (10. 3. 1845 Bolzano); M. Šulc, Česká operetní kronika | ||
+ | 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; Hudební divadlo v českých | ||
+ | zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 71 (s literaturou a prameny). | ||
+ | |||
+ | Jitka Ludvová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1846]] | [[Kategorie:1846]] | ||
+ | [[Kategorie:Jablonné v Podještědí]] | ||
[[Kategorie:1919]] | [[Kategorie:1919]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] |
Verze z 20. 10. 2016, 16:02
Theresia BOSCHETTIOVÁ | |
Narození | 8.3.1846 |
---|---|
Místo narození | Jablonné v Podještědí |
Úmrtí | 8.11.1919 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42742 |
BOSCHETTIOVÁ, Theresia (též BOSCHETTOVÁ), * 8. 3. 1846 Jablonné v Podještědí, † 8. 11. 1919 Vídeň (Rakousko), operní zpěvačka
Její otec Andreas B., rodák z Prahy, cestoval s kočujícími hereckými společnostmi. B. žila s ním a hrála dětské role. Od 1860 studovala zpěv v Salcburku. Na jaře 1862 se usadili v Praze. Jejich mateřštinou byla němčina, ale částečně ovládali i češtinu a byli oba angažováni do Stavovského divadla pro německá i česká představení. Otec odešel už 1863 do občanského povolání. B., ač česky znala jen průměrně, byla 1864, po úplném oddělení českého Prozatímního divadla, přijata do jeho souboru. Již v témže roce však nastoupila pětileté angažmá ve dvorním divadle ve Wiesbadenu, 1869–72 zpívala ve dvorní opeře ve Vídni, pak v městském divadle v Lipsku. 1874 se vrátila do Prozatímního divadla a sblížila se s českou vlasteneckou společností, zvláště s V. Náprstkem. Od podzimu 1881 působila dvě sezony jako členka Švandovy společnosti ve Švandově divadle na Smíchově, později hostovala ve Švandově zimní sezoně v plzeňské opeře, kde měla i několik žákyň. 1885 se odstěhovala s otcem do Vídně, kde žil její syn Viktor. B. zůstala neprovdána. Viktor žil od 1874 s matkou v Praze, pak studoval ve Vídni konzervatoř, od 1888 byl varhaníkem ve vídeňských chrámech a 1900–32 pracoval jako korepetitor sólistů vídeňské dvorní (později státní) opery.
B. nastoupila své pražské angažmá ve Stavovském a vznikajícím Prozatímním divadle v šestnácti letech. Hrála zpívané, mluvené i taneční role. Nejvýrazněji se profilovala jako operetní subreta (mj. Eurydika v české premiéře Offenbachovy operety Orfeus v podsvětí, 1863). Na zahraničních scénách získala bohaté zkušenosti v opeře a vystupovala v operních rolích i po návratu do Prahy (Markéta, Ch. Gounod:Faust a Markéta; Marie, G. Donizetti: Marie, dcera pluku, 1874; Dona Elvíra, W. A. Mozart: Don Juan, Zerlina; D. F. E. Auber: Fra Diavolo, 1875; Inez, G. Meyerbeer: Afričanka; Markéta z Valois, G. Meyerbeer: Hugenoti; Isabella, G. Meyerbeer: Robert ďábel, 1877 ad.). Uplatnila se i v premiérách českých děl (Princezna Dželma, K. Bendl: Indická princezna; Kunhuta, J. R. Rozkošný: Záviš z Falkenštejna, 1877; Kněžna, A. Dvořák: Šelma sedlák; Karolina, B. Smetana: Dvě vdovy, 1878; Drahomíra, T. Bradský: Jarmila, 1879). Nejlépe se jí však dařilo v úspěšných zahraničních operetách, pro které měla hlasové schopnosti i komediální herecké nadání (Irena, J. Offenbach: Vévodkyně z Gerolsteinu; Fiorella, J. Offenbach: Bandité, 1874; Rosalinda, J. Strauss: Netopýr; Giroflé-Girofla, Ch. Lecocq: Giroflé-Girofla; Helena, J. Offenbach: Sličná [Krásná] Helena, 1875; Olga, J. Offenbach: Sněhulák, 1877; Beatrice, F. Suppé: Boccaccio, 1879 ad.). Při sestavování souboru pro Národní divadlo byla 1881 její smlouva ukončena – patrně z jazykových důvodů. Ač její působení v českém divadle nebylo bez problémů, získala si publikum i kritiku a patřila k výrazným osobnostem.
L: J. Neruda, Podobizny 1, 1951, s. 30, 171; Bartoš: PD opera, passim; HS 1, s. 123n.; ND a jeho předchůdci, s. 40n.; KRL 1997, 3. vyd., s. 404 s chybnými údaji o narození (10. 3. 1845 Bolzano); M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 71 (s literaturou a prameny).
Jitka Ludvová