Verze z 4. 10. 2019, 18:38, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BOŽEK Romuald 7.2.1814-30.4.1899

Z Personal
Romuald BOŽEK
Narození 7.2.1814 (datum křtu)
Místo narození Praha
Úmrtí 30.4.1899
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 107
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42303

BOŽEK, Romuald, * 7. 2. 1814 Praha (datum křtu), † 30. 4. 1899 Praha, mechanik, strojírenský a vodárenský projektant, podnikatel

Byl synem Josefa B. (1782–1835). Vyučil se v otcově dílně a studoval na pražské polytechnice. Po otcově smrti vedl rodinný podnik Josef Božek a synové a svému bratru a společníku Františkovi (1809–1886) vyplácel podíl na zisku. Kromě tradičního hodinářství a jemné mechaniky projektoval a vyráběl vodárenské stroje včetně návrhů vodáren a vodovodů, hydraulické lisy pro olejny, cukrovary a papírny a další technologická zařízení pro domácí průmysl. Pokusil se podnikat i v potravinářském průmyslu, založil cukrovar v Popovicích u Benešova a v Novém Bydžově továrnu na výrobu cukerní šťávy, cihelnu a výrobnu cikorky, tyto aktivity však nebyly úspěšné. I účast v podniku na výrobu barev ztroskotala.

B. zkonstruoval a vyrobil dvoumístnou šlapací tříkolku, 1836 kočárovou karoserii s možností lůžkové úpravy. Pracoval rovněž na zdokonalení železničních podvozků s natáčivými nápravami a nezávisle otáčivými koly s vnějšími okolky, které měly být odolné vůči vykolejení. Na tento systém obdržel 1842 privilegium a napsal o něm práci Das falsche und gefährliche System der gegenwärtigen Eisenbahnwagen und ihre Verbesserung, vydanou v Lipsku 1846.

B. snahy prosadit vlastní železniční systém v Rakousku, Německu a v Anglii byly však neúspěšné. Pro vzájemné neshody se firma bratří Božků 1853 rozpadla. B. ztratil možnost využívat dílnu na polytechnice. Věnoval se pak výhradně jen projektování, většinou vodárenských zařízení. Na náklady podnikatele Vojtěcha Lanny vykonal půlroční studijní cestu po vodárenských podnicích v Anglii, Francii a Německu, vyhrál konkurs na zpracování projektu nového strojního vybavení horní novoměstské vodárny. Navrhl vodní stroj pro pražskou Stromovku, zavodňovací systém v Letenských sadech, projektoval vodárny a vodovody v dalších místech. 1854–65 zastával funkci inspektora pražských vodáren. 1864 obdržel privilegium na pružnou spojku keramických vodovodních i jiných podzemních trub. 1872 navrhl vodárnu a vodovod na Smíchově (Praha). Od 1852 se intenzivně věnoval konstrukci přístrojů pro různé optické divadelní efekty a navrhoval bezpečnostní prvky pro divadelní budovy (ohnivzdorná opona, nakloněná rampa pro rychlou evakuaci návštěvníků ad.). Spolupracoval bez nároku na honorář se Stavovským divadlem, na jehož plakátech byl uváděn 1854 až 1871. Jeho nejznámější efekty, východ a západ Slunce (tzv. elektrogalvanické), Měsíce a Večernice byly vytvářeny elektrooptickou cestou. Jeho technických zařízení bylo použito u 67 premiér, převážně německých, 5 českých. 1874–82 podnikl cesty po zahraničních divadlech a předváděl svá zařízení. Navzdory četným nabídkám nebyl ochoten zpřístupnit technické principy veřejnosti. B. byl též dobrým hudebníkem. 1845 sestrojil zvláštní hudební jazýčkový nástroj, nazvaný chartofon. Na základě Seebeckova principu sestrojil 1864 tzv. sirenofon s osmi otáčejícími se kotouči, opatřenými soustřednými otvory, jimiž mohl procházet přerušovaný proud vzduchu z trysek ovládaných klaviaturou. Pro tento nástroj komponoval i skladby, mj. i hymnu věnovanou korunnímu princi Rudolfovi. B. byl členem Průmyslové jednoty, Spolku architektů a inženýrů a 1863 byl delegován do komise, která dohlížela na opravu staroměstského orloje v Praze. Za své zásluhy obdržel Řád Františka Josefa, dále meklenburskou Zlatou medaili za umění a vědu a tři rytířské řády od hlav německých států. Zanechal rozsáhlou rukopisnou pozůstalost, věnovanou vzpomínkám na otce i svému životu a rozsáhlému dílu, která je uložena v archivu Národního technického muzea v Praze. Je pochován na Olšanském hřbitově v Praze.

L: H. Fuchs, Josef, Franz und Romuald B., in: Österreichische Wochenschrift für den öffentlichen Baudienst 20, 1914, s. 607n., 711; L. Novák, Rodina vynálezců, 1941; J. Streit, Božkové, 1953.

P: Archiv NTM, fond 45 – Božkové.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ladislav Mergl