Biografický slovník
BRÁDKA Adolf 16.9.1822-28.8.1898: Porovnání verzí
(BRÁDKA_Adolf_16.9.1821-28.8.1898) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Adolf BRÁDKA | | jméno = Adolf BRÁDKA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 16.9. | + | | datum narození = 16.9.1822 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 28.8.1898 | | datum úmrtí = 28.8.1898 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848<br />45- Voják nebo partyzán |
| − | 45- Voják nebo partyzán | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 119-120 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BRÁDKA, Adolf''' ''(též BRADKA), * 16. 9. 1822 Praha, † 28. 8. 1898 Praha, studentský předák, důstojník, mecenáš'' | ||
| + | |||
| + | Už před březnem 1848 usiloval o liberalizaci režimu. Patřil | ||
| + | proto k představitelům radikálního politického spolku Repeal. | ||
| + | Po vypuknutí revoluce 1848–49 se aktivně účastnil debat | ||
| + | při sestavování petice pražských studentů a jako zástupce | ||
| + | posluchačů techniky byl členem jejich deputace do Vídně. B. | ||
| + | se stal centurionem technické kohorty a členem výboru českého | ||
| + | studentstva. Po vypuknutí červnového povstání v Praze | ||
| + | B. bojoval proti vojsku a prokázal vojenské nadání. Poté odjel do Vídně jako člen deputace, která si stěžovala na krveprolití | ||
| + | v pražských ulicích. Tím se vyhnul zatčení. Ve Vídni začal, | ||
| + | podle svědectví J. V. Friče, postupně měnit své vyhraněné | ||
| + | revoluční názory. Po porážce revoluce jeho názorový obrat | ||
| + | pokračoval, což se projevilo i tím, že vstoupil do rakouské armády | ||
| + | a stal se císařským důstojníkem. Do odchodu do penze | ||
| + | 1884 se postupně vypracoval až k hodnosti podplukovníka. | ||
| + | Vojenská kariéra mu nezabránila v podpoře českých národních | ||
| + | snah. Zanechal po sobě úctyhodné jmění ve výši 50 000 | ||
| + | zlatých, které odkázal českým spolkům Minerva, Svatobor | ||
| + | a Ústřední Matici školské. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. V. Frič, Paměti 1, 1957, 2, 1960, rejstřík; ČVUT 1/1, rejstřík; ISN 3, | ||
| + | s. 95; KSN 2, s. 70; OSN 28, s. 127. | ||
| + | |||
| + | Roman Vondra | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| − | + | [[Kategorie:1822]] | |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Praha]] |
[[Kategorie:1898]] | [[Kategorie:1898]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 5. 10. 2019, 12:17
| Adolf BRÁDKA | |
 | |
| Narození | 16.9.1822 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 28.8.1898 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 119-120 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42346 |
BRÁDKA, Adolf (též BRADKA), * 16. 9. 1822 Praha, † 28. 8. 1898 Praha, studentský předák, důstojník, mecenáš
Už před březnem 1848 usiloval o liberalizaci režimu. Patřil proto k představitelům radikálního politického spolku Repeal. Po vypuknutí revoluce 1848–49 se aktivně účastnil debat při sestavování petice pražských studentů a jako zástupce posluchačů techniky byl členem jejich deputace do Vídně. B. se stal centurionem technické kohorty a členem výboru českého studentstva. Po vypuknutí červnového povstání v Praze B. bojoval proti vojsku a prokázal vojenské nadání. Poté odjel do Vídně jako člen deputace, která si stěžovala na krveprolití v pražských ulicích. Tím se vyhnul zatčení. Ve Vídni začal, podle svědectví J. V. Friče, postupně měnit své vyhraněné revoluční názory. Po porážce revoluce jeho názorový obrat pokračoval, což se projevilo i tím, že vstoupil do rakouské armády a stal se císařským důstojníkem. Do odchodu do penze 1884 se postupně vypracoval až k hodnosti podplukovníka. Vojenská kariéra mu nezabránila v podpoře českých národních snah. Zanechal po sobě úctyhodné jmění ve výši 50 000 zlatých, které odkázal českým spolkům Minerva, Svatobor a Ústřední Matici školské.
L: J. V. Frič, Paměti 1, 1957, 2, 1960, rejstřík; ČVUT 1/1, rejstřík; ISN 3, s. 95; KSN 2, s. 70; OSN 28, s. 127.
Roman Vondra
