Verze z 5. 10. 2019, 12:18, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BRÁDKOVÁ Barbara Miloslava 22.8.1819-24.2.1907

Z Personal
Barbara Miloslava BRÁDKOVÁ
Narození 22.8.1819
Místo narození Praha
Úmrtí 24.2.1907
Místo úmrtí Praha
Povolání 62- Osvětový nebo veřejný činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 120
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83319

BRÁDKOVÁ, Barbara Miloslava (též Betty), * 22. 8. 1819 Praha, † 24. 2. 1907 Praha, propagátorka ženského vzdělávání

Byla dcerou pražského měšťana a mlynáře Šimona B. Na přelomu 30. a 40. let 19. století patřila k okruhu vlastenecky smýšlejících žen, které za podpory zejména Karla Slavoje Amerlinga připravovaly encyklopedii pro ženy, jež ale nebyla s největší pravděpodobností nikdy dokončena. Dochovalo se jen torzo zpracovaných hesel, z nichž pod patnácti byla B. podepsána. Patřila také k prvním členkám pražského Spolku Slovanek. Ten byl založen 20. 9. 1848 na schůzce u Johanny Fričové, B. se stala jeho členkou 1. 10. téhož roku. Spolek si vytkl za cíl vybudovat vedle již existující dívčí školy při českém učilišti Budeč další ústav pro české dívky, kde by se vzdělávaly v literních předmětech, ženských pracích, hudbě a francouzském jazyce. Mezi donátory finančních příspěvků na provoz školy byli např. pražský arcibiskup A. J. Schrenk, který věnoval 300 zlatých, další vysocí církevní hodnostáři, manželka zemského místoprezidenta Mecséryho, bankéř L. Laml, manželka pražského purkmistra Waňka, sládková Anna Fingerhutová (Náprstková), hrabě H. Kolowrat z Březnice a řada jiných mužů, žen a korporací. Finanční příspěvek ve výši 4 zlatých věnovala spolku i B. matka. Ke 2. 12. 1848 bylo získáno 1 087 zlatých a 10 krejcarů. Přesto, že se dochoval koncept oznámení Svatavy Amerlingové z dubna 1850 o přijímání žaček do ústavu, pod nímž byl i B. podpis, škola nakonec pro osobní neshody členek spolku a v důsledku nepříznivé politické situace nevznikla. B. podporovala ženské vzdělávání i nadále. Ještě v polovině 70. let působila jako sběratelka (příspěvků) v Ženském výrobním spolku českém v Praze a přispívala články do Ženských listů.

L: OSN 9, s. 700, 27, s. 439n.; V. Macura, Příběh encyklopedie dam, in: Tvar 5. 3. 1998, titulní s. a n.

P: LA PNP Praha, fond Spolek Slovanek, 5 A 14, inv. č. 2; AHMP Praha, matrika narozených Pe, N 12, fol. 189 (1809–1822) a matrika zemřelých Pe, sv. Z 14, fol. 254 (1887–1909).

Jana Brabencová