Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BRÁT Jan Jiří 27.4.1724-6.10.1805

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Jiří BRÁT
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 27.4.1724
| místo narození = Studnice u Náchoda
| datum úmrtí = 6.10.1805
| místo úmrtí = Náchod
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec

| jiná jména = 
}}

'''BRÁT, Jan Jiří,''' ''* 27. 4. 1724 Studnice u Náchoda, † 6. 10. 1805 Náchod, loutkář''

V úředních listinách je psán též jako Johann Georg s příjmením
Brát, Bratt, Brade, Brada, Brata, Barth i Prath. K identifikaci slouží označení jeho povolání a dovětek za jménem
„Nachoder Bürger“. Byl synem studnického tesaře Antonína
Bráta (psaného též Brada). Zakoupením domu v Náchodě
1768 se stal náchodským měšťanem. První zpráva
o jeho loutkářské činnosti pochází od vlasteneckého pátera
M. Ludvíka, který 1835 zaznamenal v ''Pamětech duchovní''
''obce studnické'', že B. si v náchodském domě postavil loutkovou
scénu, vyřezal si loutky, hrál s nimi po hospodách a později
jako loutkář odešel do světa. Archivní materiály dokládají,
že 1775 požádal B. gubernium o loutkářskou licenci,
ale byl odmítnut. Pravděpodobně v té době se připojil k německy
hrajícímu principálovi Johannu Gottfriedu Spindlerovi,
u něhož si osvojil profesionální znalosti hry s loutkami
a seznámil se s tehdejším loutkářským repertoárem. Po osamostatnění
se působil v jižních a západních Čechách (mj.
1791 v Jindřichově Hradci a v okolí Tábora, 1795 v Bílině,
Teplicích, v Litoměřicích a pravděpodobně i v Karlových Varech).
1796 mu bylo uděleno povolení pro větší moravská
města pod podmínkou, že bude uvádět pouze pantomimické
výstupy. V následujícím roce se domohl povolení dialogů,
pokud je předloží k cenzuře. 1798 je doloženo B. vystoupení
v sále brněnského Draka. Avšak žádost o povolení produkcí
v Brně (1802) vyvolává podezření, že brněnské archivní materiály
se mohou týkat spíše jeho syna '''Jana B.''' (1758–1804).
Posledním dokladem o B. loutkářské činnosti je německy
tištěná cedule, na které inzeroval v neuvedeném městě představení
''Doktora Fausta'' a české frašky ''Kmotr Mrdílek a kmotr''
''Čuchálek''.

Podle tehdejších zvyklostí B. sám animoval všechny loutky
a sám také mluvil za vystupující postavy. Uvedená cedule dokládá,
že vedle loutkových her uváděl i pantomimické scénky
a výstupy varietních loutek. Ty nacházely oblibu zejména
u jazykově smíšeného publika. B. hrál především ve větších
městech. Na cestách ho doprovázela manželka Terezie a synové
Jan B. a '''Antonín B.''' (1763–1815), kteří se postupně jako
loutkáři osamostatnili. Mladší syn Antonín vystupoval 1803
pod jménem Anton Pratte po celý rok v Hamburku. Bohaté
hamburské materiály o jeho repertoáru, v němž dominovaly
hry (mj. ''Doktor Faust'', ''Horia a Gloska'', ''Herkules – dobyvatel''
''pekla'', ''Don Juan'') tvořící součást nejstaršího repertoáru českých
tradičních loutkářů, zavdávají domněnku, že Antonín
B. větší část svého repertoáru převzal od otce. Řadu shodných
rysů vykazuje i jejich inscenační styl, zejména důraz
na varietní výstupy a světelné efekty. Od 1806 žil Antonín
B. ve Švédsku, kde po jeho smrti pokračovaly v loutkářské
činnosti jeho děti. Ty v první polovině 19. století hostovaly
s vlastní společností „Prattische Gesellschaft“ v řadě evropských
měst (mj. v Petrohradu, Vídni, Norimberku, Amsterodamu,
na Budíně a v Pešti, v Prešpurku, dnes Bratislava,
v Liberci, Praze). 1847 navštívily Náchod, kde převzaly dědictví,
a poté se natrvalo usadily v Čechách.

Jan Jiří B. je nejstarším známým loutkářem českého původu.
Fakta o jeho působení jsou významným dokladem procesu, během něhož čeští loutkáři v druhé polovině 18. století
převzali od zahraničních loutkářů, vystupujících na našem
území, jejich loutkářský repertoár a způsob hry. Svým působením
v obou zemských jazycích vytvářeli pak předpoklady
k tomu, aby tento importovaný divadelní žánr získal v Čechách
oblibu u domácího publika a stal se součástí jeho domácí
kultury.

'''L:'''J. Kolísko, Z České Skalice nad Úpou, in: Pražské noviny 20. 6. 1847;
J. Bartoš, Loutkářská kronika, 1963, s. 51n.; A. Dubská, Nad divadelní cedulí
J. B., in: Divadelní revue 10, 1999, č. 2, s. 67; táž, Náchodský měšťan
J. B. a jeho loutkářská rodina, in: Stopami dějin Náchodska, 2000, s. 79n.;
táž, J. B., in: Dvě století českého loutkářství, 2004, s. 31n.

'''P:''' SOA Zámrsk, matrika narozených f. ú. Česká Skalice, sign. 21–4, fol.
17v/8v; matrika zemřelých f. ú. Náchod, sign. 106/73, fol. 9r/pag.16; SOkA
Náchod, fond Studnice, kn. č. 1, fol. 60a: Paměti duchovní obce studnické;
Divadelní oddělení Národního muzea Praha, přír. č. 17/98: cedule J. Brata,
1804.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/4743 Bibliografie dějin Českých zemí]

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/11360 Bibliografie dějin Českých zemí]

Alice Dubská

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:1724]]
[[Kategorie:Studnice]]
[[Kategorie:1805]]
[[Kategorie:Náchod]]