Biografický slovník
BRÁT Jan Jiří 27.4.1724-6.10.1805
| Jan Jiří BRÁT | |
 | |
| Narození | 27.4.1724 |
|---|---|
| Místo narození | Studnice u Náchoda |
| Úmrtí | 6.10.1805 |
| Místo úmrtí | Náchod |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136821 |
BRÁT, Jan Jiří, * 27. 4. 1724 Studnice u Náchoda, † 6. 10. 1805 Náchod, loutkář
V úředních listinách je psán též jako Johann Georg s příjmením Brát, Bratt, Brade, Brada, Brata, Barth i Prath. K identifikaci slouží označení jeho povolání a dovětek za jménem „Nachoder Bürger“. Byl synem studnického tesaře Antonína Bráta (psaného též Brada). Zakoupením domu v Náchodě 1768 se stal náchodským měšťanem. První zpráva o jeho loutkářské činnosti pochází od vlasteneckého pátera M. Ludvíka, který 1835 zaznamenal v Pamětech duchovní obce studnické, že B. si v náchodském domě postavil loutkovou scénu, vyřezal si loutky, hrál s nimi po hospodách a později jako loutkář odešel do světa. Archivní materiály dokládají, že 1775 požádal B. gubernium o loutkářskou licenci, ale byl odmítnut. Pravděpodobně v té době se připojil k německy hrajícímu principálovi Johannu Gottfriedu Spindlerovi, u něhož si osvojil profesionální znalosti hry s loutkami a seznámil se s tehdejším loutkářským repertoárem. Po osamostatnění se působil v jižních a západních Čechách (mj. 1791 v Jindřichově Hradci a v okolí Tábora, 1795 v Bílině, Teplicích, v Litoměřicích a pravděpodobně i v Karlových Varech). 1796 mu bylo uděleno povolení pro větší moravská města pod podmínkou, že bude uvádět pouze pantomimické výstupy. V následujícím roce se domohl povolení dialogů, pokud je předloží k cenzuře. 1798 je doloženo B. vystoupení v sále brněnského Draka. Avšak žádost o povolení produkcí v Brně (1802) vyvolává podezření, že brněnské archivní materiály se mohou týkat spíše jeho syna Jana B. (1758–1804). Posledním dokladem o B. loutkářské činnosti je německy tištěná cedule, na které inzeroval v neuvedeném městě představení Doktora Fausta a české frašky Kmotr Mrdílek a kmotr Čuchálek.
Podle tehdejších zvyklostí B. sám animoval všechny loutky a sám také mluvil za vystupující postavy. Uvedená cedule dokládá, že vedle loutkových her uváděl i pantomimické scénky a výstupy varietních loutek. Ty nacházely oblibu zejména u jazykově smíšeného publika. B. hrál především ve větších městech. Na cestách ho doprovázela manželka Terezie a synové Jan B. a Antonín B. (1763–1815), kteří se postupně jako loutkáři osamostatnili. Mladší syn Antonín vystupoval 1803 pod jménem Anton Pratte po celý rok v Hamburku. Bohaté hamburské materiály o jeho repertoáru, v němž dominovaly hry (mj. Doktor Faust, Horia a Gloska, Herkules – dobyvatel pekla, Don Juan) tvořící součást nejstaršího repertoáru českých tradičních loutkářů, zavdávají domněnku, že Antonín B. větší část svého repertoáru převzal od otce. Řadu shodných rysů vykazuje i jejich inscenační styl, zejména důraz na varietní výstupy a světelné efekty. Od 1806 žil Antonín B. ve Švédsku, kde po jeho smrti pokračovaly v loutkářské činnosti jeho děti. Ty v první polovině 19. století hostovaly s vlastní společností „Prattische Gesellschaft“ v řadě evropských měst (mj. v Petrohradu, Vídni, Norimberku, Amsterodamu, na Budíně a v Pešti, v Prešpurku, dnes Bratislava, v Liberci, Praze). 1847 navštívily Náchod, kde převzaly dědictví, a poté se natrvalo usadily v Čechách.
Jan Jiří B. je nejstarším známým loutkářem českého původu. Fakta o jeho působení jsou významným dokladem procesu, během něhož čeští loutkáři v druhé polovině 18. století převzali od zahraničních loutkářů, vystupujících na našem území, jejich loutkářský repertoár a způsob hry. Svým působením v obou zemských jazycích vytvářeli pak předpoklady k tomu, aby tento importovaný divadelní žánr získal v Čechách oblibu u domácího publika a stal se součástí jeho domácí kultury.
L:J. Kolísko, Z České Skalice nad Úpou, in: Pražské noviny 20. 6. 1847; J. Bartoš, Loutkářská kronika, 1963, s. 51n.; A. Dubská, Nad divadelní cedulí J. B., in: Divadelní revue 10, 1999, č. 2, s. 67; táž, Náchodský měšťan J. B. a jeho loutkářská rodina, in: Stopami dějin Náchodska, 2000, s. 79n.; táž, J. B., in: Dvě století českého loutkářství, 2004, s. 31n.
P: SOA Zámrsk, matrika narozených f. ú. Česká Skalice, sign. 21–4, fol. 17v/8v; matrika zemřelých f. ú. Náchod, sign. 106/73, fol. 9r/pag.16; SOkA Náchod, fond Studnice, kn. č. 1, fol. 60a: Paměti duchovní obce studnické; Divadelní oddělení Národního muzea Praha, přír. č. 17/98: cedule J. Brata, 1804.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Alice Dubská
