BRŮHA Antonín 25.10.1871-17.4.1914: Porovnání verzí

Z Personal
(BRŮHA_Antonín_25.10.1871-17.4.1914)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Antonín BRŮHA
 
| jméno = Antonín BRŮHA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bruha Antonin portret.jpg
 
| datum narození = 25.10.1871
 
| datum narození = 25.10.1871
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín BRŮHA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 219
 +
}}
 +
 
 +
'''BRŮHA, Antonín''' ''(pův jm. Kolář), * 25. 10. 1871 Praha, † 17. 4. 1914 Praha, politik''
 +
 
 +
Nemanželský syn zemědělské dělnice; původním jménem
 +
Antonín Kolář, později přijal příjmení svého nevlastního
 +
otce. V důsledku těžké choroby matky prožil dětství jako
 +
„pastorek pražského nalezince“ v Bulánce u Kouřimi. Vyučil
 +
se zlatníkem a stal se úředníkem okresní nemocenské
 +
pojišťovny v Praze. V 90. letech zahájil politickou činnost
 +
v Českoslovanské sociálně demokratické straně dělnické, kde
 +
uplatnil své mimořádné organizační schopnosti. Od listopadu
 +
1904 až do konce života vykonával funkci ústředního
 +
(generálního) tajemníka strany, v níž vypracoval a prosadil
 +
nový organizační řád, zavedl řádný katastr stranických organizací
 +
a vydal příručku ''Organisátor čili co má každý soudruh''
 +
''věděti. Snůška důležitých usnesení strany sociálně demokratické''
 +
(1909). Vzdor špatnému a stále se zhoršujícímu zdravotnímu
 +
stavu proslul svou pracovní aktivitou a výkonností i řečnickým
 +
uměním a agitačními schopnostmi. Byl hlavním
 +
organizátorem sociálnědemokratických volebních kampaní
 +
1907 a 1911, poslaneckou kandidaturu však odmítal. Jako
 +
zásadní stoupenec osamostatnění české sociální demokracie
 +
se významně exponoval v dobových politických bojích
 +
mezi autonomisty a centralisty. V necelých 43 letech podlehl
 +
tuberkulóze, s níž několik let zápasil. 19. 4. byl za masové
 +
účasti straníků i širší pražské veřejnosti pohřben na Vinohradském
 +
hřbitově.
 +
 
 +
'''L:''' F. Soukup, Revoluce práce, 1938, s. 802n.; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé.
 +
Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005,
 +
2005, s. 39.
 +
 
 +
Josef Tomeš
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1871]]
 
[[Kategorie:1871]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Bruha Antonin hrob.jpg|Hrob Antonína Brůhy na hřbitově Praha-Vinohrady
 +
</gallery>

Aktuální verze z 7. 10. 2019, 17:43

Antonín BRŮHA
Narození 25.10.1871
Místo narození Praha
Úmrtí 17.4.1914
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 219
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136795

BRŮHA, Antonín (pův jm. Kolář), * 25. 10. 1871 Praha, † 17. 4. 1914 Praha, politik

Nemanželský syn zemědělské dělnice; původním jménem Antonín Kolář, později přijal příjmení svého nevlastního otce. V důsledku těžké choroby matky prožil dětství jako „pastorek pražského nalezince“ v Bulánce u Kouřimi. Vyučil se zlatníkem a stal se úředníkem okresní nemocenské pojišťovny v Praze. V 90. letech zahájil politickou činnost v Českoslovanské sociálně demokratické straně dělnické, kde uplatnil své mimořádné organizační schopnosti. Od listopadu 1904 až do konce života vykonával funkci ústředního (generálního) tajemníka strany, v níž vypracoval a prosadil nový organizační řád, zavedl řádný katastr stranických organizací a vydal příručku Organisátor čili co má každý soudruh věděti. Snůška důležitých usnesení strany sociálně demokratické (1909). Vzdor špatnému a stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu proslul svou pracovní aktivitou a výkonností i řečnickým uměním a agitačními schopnostmi. Byl hlavním organizátorem sociálnědemokratických volebních kampaní 1907 a 1911, poslaneckou kandidaturu však odmítal. Jako zásadní stoupenec osamostatnění české sociální demokracie se významně exponoval v dobových politických bojích mezi autonomisty a centralisty. V necelých 43 letech podlehl tuberkulóze, s níž několik let zápasil. 19. 4. byl za masové účasti straníků i širší pražské veřejnosti pohřben na Vinohradském hřbitově.

L: F. Soukup, Revoluce práce, 1938, s. 802n.; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2005, s. 39.

Josef Tomeš