Biografický slovník
BRŮHA Josef 26.8.1902-5.1.1989: Porovnání verzí
(BRŮHA_Josef_26.8.1902-5.1.1989) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 26.8.1902 | | datum narození = 26.8.1902 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Klatovy |
| datum úmrtí = 5.1.1989 | | datum úmrtí = 5.1.1989 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Harrogate (Velká Británie) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BRŮHA, Josef,''' ''* 26. 8. 1902 Klatovy, † 5. 1. 1989 Harrogate (Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje'' | ||
| + | |||
| + | Po maturitě na zemské střední hospodářské škole v Klatovech | ||
| + | nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích, kterou | ||
| + | absolvoval 1925 jako poručík pěchoty. Od 1930 sloužil jako | ||
| + | důstojník u 12. pěšího pluku gen. M. R. Štefánika v Komárně. | ||
| + | Po vídeňské arbitráži, která předala část jižního Slovenska | ||
| + | Maďarsku, se přesunul jako velitel 2. pěší roty ke Zlatým | ||
| + | Moravcům. Vytvořením samostatného Slovenského státu | ||
| + | a protektorátu Čechy a Morava skončila jeho důstojnická | ||
| + | kariéra v československé armádě. Záhy se zapojil do odboje | ||
| + | a 5. 7. 1939 překročil hranice do Polska. 22. 7. 1939 byl prezentován | ||
| + | na československém konzulátu v Krakově a o deset | ||
| + | dnů později odplul na lodi Chrobry do Francie. Tam nejprve | ||
| + | pracoval na konzulátu při přijímání dobrovolníků do československých | ||
| + | zahraničních jednotek, ale již v polovině září | ||
| + | 1939 odjel do Agde, kde byl ustanoven do funkce velitele | ||
| + | Náhradního tělesa a od 8. 1. 1940 i velitelem II. praporu | ||
| + | 3. pěšího pluku. Po kapitulaci Francie přeplul na lodi Neuralia | ||
| + | do Liverpoolu. Koncem září 1940 se stal pobočníkem velitele | ||
| + | Náhradního tělesa a od 21. 12. 1940 velitelem 1. roty | ||
| + | I. praporu brigády. Absolvoval také různé kursy: útočného | ||
| + | boje, para a zpravodajský. Od podzimu 1943 působil jako | ||
| + | velitel pěší výcvikové roty u Náhradního tělesa v Southandu | ||
| + | a ve výcvikovém středisku poblíž Cambridge. | ||
| + | |||
| + | Do vlasti se natrvalo vrátil až 12. 10. 1945 a byl jmenován | ||
| + | dočasným velitelem motorizovaného pěšího praporu 39 | ||
| + | v Trenčíně. V jarních a letních měsících roku 1946 se podílel | ||
| + | na bojích proti banderovcům, od 1. 9. 1946 se stal dočasným | ||
| + | velitelem pěšího praporu 42 v Mladé Boleslavi a o rok později | ||
| + | velitelem pěšího praporu 30 ve Vysokém Mýtě. Změny | ||
| + | politických poměrů v Československu po únoru 1948 se odrazily | ||
| + | i v B. životě. Už 22. 4. byl (v hodnosti podplukovníka) | ||
| + | poslán na zvláštní dovolenou, o měsíc později zproštěn činné | ||
| + | služby a 25. 10. dostal rozhodnutí, že má odejít k 1. 12. | ||
| + | 1948 do výslužby. | ||
| + | |||
| + | B. dále nečekal a 11. 11. 1948 podruhé opustil vlast. Přes | ||
| + | Německo a Nizozemsko se vrátil do Velké Británie. Podařilo | ||
| + | se mu po těžkých začátcích nejen založit rodinu, ale také | ||
| + | zajistit dobré podmínky pro nový život v exilu, kde ve věku | ||
| + | 87 let zemřel. | ||
| + | |||
| + | ''L:'' Pejskar 3, s. 19. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' VÚA – VHA Praha, kvalifikační listiny, žádost o vydání osvědčení podle | ||
| + | zák. č. 255/46 Sb. zákonů a nařízení. | ||
| + | |||
| + | Jan Gebhart | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
| + | [[Kategorie:Klatovy]] | ||
[[Kategorie:1989]] | [[Kategorie:1989]] | ||
| + | [[Kategorie:Harrogate]] | ||
Verze z 31. 12. 2016, 11:58
| Josef BRŮHA | |
 | |
| Narození | 26.8.1902 |
|---|---|
| Místo narození | Klatovy |
| Úmrtí | 5.1.1989 |
| Místo úmrtí | Harrogate (Velká Británie) |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42152 |
BRŮHA, Josef, * 26. 8. 1902 Klatovy, † 5. 1. 1989 Harrogate (Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje
Po maturitě na zemské střední hospodářské škole v Klatovech nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích, kterou absolvoval 1925 jako poručík pěchoty. Od 1930 sloužil jako důstojník u 12. pěšího pluku gen. M. R. Štefánika v Komárně. Po vídeňské arbitráži, která předala část jižního Slovenska Maďarsku, se přesunul jako velitel 2. pěší roty ke Zlatým Moravcům. Vytvořením samostatného Slovenského státu a protektorátu Čechy a Morava skončila jeho důstojnická kariéra v československé armádě. Záhy se zapojil do odboje a 5. 7. 1939 překročil hranice do Polska. 22. 7. 1939 byl prezentován na československém konzulátu v Krakově a o deset dnů později odplul na lodi Chrobry do Francie. Tam nejprve pracoval na konzulátu při přijímání dobrovolníků do československých zahraničních jednotek, ale již v polovině září 1939 odjel do Agde, kde byl ustanoven do funkce velitele Náhradního tělesa a od 8. 1. 1940 i velitelem II. praporu 3. pěšího pluku. Po kapitulaci Francie přeplul na lodi Neuralia do Liverpoolu. Koncem září 1940 se stal pobočníkem velitele Náhradního tělesa a od 21. 12. 1940 velitelem 1. roty I. praporu brigády. Absolvoval také různé kursy: útočného boje, para a zpravodajský. Od podzimu 1943 působil jako velitel pěší výcvikové roty u Náhradního tělesa v Southandu a ve výcvikovém středisku poblíž Cambridge.
Do vlasti se natrvalo vrátil až 12. 10. 1945 a byl jmenován dočasným velitelem motorizovaného pěšího praporu 39 v Trenčíně. V jarních a letních měsících roku 1946 se podílel na bojích proti banderovcům, od 1. 9. 1946 se stal dočasným velitelem pěšího praporu 42 v Mladé Boleslavi a o rok později velitelem pěšího praporu 30 ve Vysokém Mýtě. Změny politických poměrů v Československu po únoru 1948 se odrazily i v B. životě. Už 22. 4. byl (v hodnosti podplukovníka) poslán na zvláštní dovolenou, o měsíc později zproštěn činné služby a 25. 10. dostal rozhodnutí, že má odejít k 1. 12. 1948 do výslužby.
B. dále nečekal a 11. 11. 1948 podruhé opustil vlast. Přes Německo a Nizozemsko se vrátil do Velké Británie. Podařilo se mu po těžkých začátcích nejen založit rodinu, ale také zajistit dobré podmínky pro nový život v exilu, kde ve věku 87 let zemřel.
L: Pejskar 3, s. 19.
P: VÚA – VHA Praha, kvalifikační listiny, žádost o vydání osvědčení podle zák. č. 255/46 Sb. zákonů a nařízení.
Jan Gebhart
