BRŮHA Josef 26.8.1902-5.1.1989: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 220
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 7. 10. 2019, 16:44

Josef BRŮHA
Narození 26.8.1902
Místo narození Klatovy
Úmrtí 5.1.1989
Místo úmrtí Harrogate (Velká Británie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 220
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42152

BRŮHA, Josef, * 26. 8. 1902 Klatovy, † 5. 1. 1989 Harrogate (Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje

Po maturitě na zemské střední hospodářské škole v Klatovech nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích, kterou absolvoval 1925 jako poručík pěchoty. Od 1930 sloužil jako důstojník u 12. pěšího pluku gen. M. R. Štefánika v Komárně. Po vídeňské arbitráži, která předala část jižního Slovenska Maďarsku, se přesunul jako velitel 2. pěší roty ke Zlatým Moravcům. Vytvořením samostatného Slovenského státu a protektorátu Čechy a Morava skončila jeho důstojnická kariéra v československé armádě. Záhy se zapojil do odboje a 5. 7. 1939 překročil hranice do Polska. 22. 7. 1939 byl prezentován na československém konzulátu v Krakově a o deset dnů později odplul na lodi Chrobry do Francie. Tam nejprve pracoval na konzulátu při přijímání dobrovolníků do československých zahraničních jednotek, ale již v polovině září 1939 odjel do Agde, kde byl ustanoven do funkce velitele Náhradního tělesa a od 8. 1. 1940 i velitelem II. praporu 3. pěšího pluku. Po kapitulaci Francie přeplul na lodi Neuralia do Liverpoolu. Koncem září 1940 se stal pobočníkem velitele Náhradního tělesa a od 21. 12. 1940 velitelem 1. roty I. praporu brigády. Absolvoval také různé kursy: útočného boje, para a zpravodajský. Od podzimu 1943 působil jako velitel pěší výcvikové roty u Náhradního tělesa v Southandu a ve výcvikovém středisku poblíž Cambridge.

Do vlasti se natrvalo vrátil až 12. 10. 1945 a byl jmenován dočasným velitelem motorizovaného pěšího praporu 39 v Trenčíně. V jarních a letních měsících roku 1946 se podílel na bojích proti banderovcům, od 1. 9. 1946 se stal dočasným velitelem pěšího praporu 42 v Mladé Boleslavi a o rok později velitelem pěšího praporu 30 ve Vysokém Mýtě. Změny politických poměrů v Československu po únoru 1948 se odrazily i v B. životě. Už 22. 4. byl (v hodnosti podplukovníka) poslán na zvláštní dovolenou, o měsíc později zproštěn činné služby a 25. 10. dostal rozhodnutí, že má odejít k 1. 12. 1948 do výslužby.

B. dále nečekal a 11. 11. 1948 podruhé opustil vlast. Přes Německo a Nizozemsko se vrátil do Velké Británie. Podařilo se mu po těžkých začátcích nejen založit rodinu, ale také zajistit dobré podmínky pro nový život v exilu, kde ve věku 87 let zemřel.

L: Pejskar 3, s. 19.

P: VÚA – VHA Praha, kvalifikační listiny, žádost o vydání osvědčení podle zák. č. 255/46 Sb. zákonů a nařízení.

Jan Gebhart