BRABEC Jaroslav 28.7.1869-29.1.1930: Porovnání verzí

Z Personal
(BRABEC_Jaroslav_28.7.1869-29.1.1930)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 28.7.1869
 
| datum narození = 28.7.1869
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 29.1.1930
 
| datum úmrtí = 29.1.1930
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 44- Právník
 
| povolání = 44- Právník
 
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
 
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav BRABEC
+
}}
 +
 
 +
'''BRABEC, Jaroslav,''' ''* 28. 7. 1869 Praha, † 29. 1. 1930 Praha, právník, advokát, politik''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny karlínského měšťana a stavitele. Gymnázium
 +
absolvoval v Praze v Truhlářské ulici, právnickou fakultu
 +
na české univerzitě, doktorem práv byl promován 1897. Stal
 +
se advokátním koncipientem ve Svátkově kanceláři v Karlíně,
 +
od 1901 pracoval jako samostatný advokát. Záhy vstoupil
 +
do komunální politiky. V říjnu 1902 byl zvolen do obecního
 +
zastupitelstva města Karlína a současně se stal náměstkem
 +
starosty, 1910–19 zastával úřad starosty; od 1902 byl
 +
zároveň členem karlínského okresního výboru a náměstkem
 +
okresního starosty. Dále působil na ředitelství Občanské
 +
záložny v Karlíně a 1923–29 ve správní radě Živnostenské
 +
banky (zasloužil se o udržení jejího českého charakteru). Podílel
 +
se na založení Středočeských elektráren a byl jejich vrcholným
 +
představitelem. Během převratu 28. 10. 1918 byl
 +
členem Národního výboru za Českou státoprávní (národní)
 +
demokracii. Tato strana jej vyslala do Revolučního národního
 +
shromáždění, v němž 1918–20 pracoval jako místopředseda
 +
jejího poslaneckého klubu. 1920 byl zvolen do senátu Národního
 +
shromáždění a ve druhém volebním období (1925–29)
 +
se stal jeho místopředsedou. Jako referent, resp. koreferent
 +
spolupracoval na novele volebního řádu do obcí a na novele
 +
obecního zřízení. Zvolen byl také do výboru pro Velkou
 +
Prahu. Byl dlouholetým členem a místopředsedou Meziparlamentní
 +
unie a měl vazby na Společnost národů, kde se seznámil
 +
s problémy zahraniční politiky. Zajímal se též o otázky
 +
menšin. Pro svoji smířlivost a smysl pro konsenzus byl oblíben
 +
v politických kruzích a využíván jako kontaktní osoba.
 +
 
 +
'''L:''' M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění 1919, s. 100; AČP, s. 42;
 +
OSND 1/2, s. 705.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv ČNB Praha, Živnostenská banka, Protokoly správní rady a výroční
 +
zprávy.
 +
 
 +
Jiří Novotný, Jiří Šouša
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
 
[[Kategorie:1869]]
 
[[Kategorie:1869]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1930]]
 
[[Kategorie:1930]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 14. 11. 2016, 16:18

Jaroslav BRABEC
Narození 28.7.1869
Místo narození Praha
Úmrtí 29.1.1930
Místo úmrtí Praha
Povolání

44- Právník

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42316

BRABEC, Jaroslav, * 28. 7. 1869 Praha, † 29. 1. 1930 Praha, právník, advokát, politik

Pocházel z rodiny karlínského měšťana a stavitele. Gymnázium absolvoval v Praze v Truhlářské ulici, právnickou fakultu na české univerzitě, doktorem práv byl promován 1897. Stal se advokátním koncipientem ve Svátkově kanceláři v Karlíně, od 1901 pracoval jako samostatný advokát. Záhy vstoupil do komunální politiky. V říjnu 1902 byl zvolen do obecního zastupitelstva města Karlína a současně se stal náměstkem starosty, 1910–19 zastával úřad starosty; od 1902 byl zároveň členem karlínského okresního výboru a náměstkem okresního starosty. Dále působil na ředitelství Občanské záložny v Karlíně a 1923–29 ve správní radě Živnostenské banky (zasloužil se o udržení jejího českého charakteru). Podílel se na založení Středočeských elektráren a byl jejich vrcholným představitelem. Během převratu 28. 10. 1918 byl členem Národního výboru za Českou státoprávní (národní) demokracii. Tato strana jej vyslala do Revolučního národního shromáždění, v němž 1918–20 pracoval jako místopředseda jejího poslaneckého klubu. 1920 byl zvolen do senátu Národního shromáždění a ve druhém volebním období (1925–29) se stal jeho místopředsedou. Jako referent, resp. koreferent spolupracoval na novele volebního řádu do obcí a na novele obecního zřízení. Zvolen byl také do výboru pro Velkou Prahu. Byl dlouholetým členem a místopředsedou Meziparlamentní unie a měl vazby na Společnost národů, kde se seznámil s problémy zahraniční politiky. Zajímal se též o otázky menšin. Pro svoji smířlivost a smysl pro konsenzus byl oblíben v politických kruzích a využíván jako kontaktní osoba.

L: M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění 1919, s. 100; AČP, s. 42; OSND 1/2, s. 705.

P: Archiv ČNB Praha, Živnostenská banka, Protokoly správní rady a výroční zprávy.

Jiří Novotný, Jiří Šouša