BRABEC Jaroslav 28.7.1869-29.1.1930: Porovnání verzí
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jaroslav BRABEC | | jméno = Jaroslav BRABEC | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Brabec Jaroslav portret.jpg |
| datum narození = 28.7.1869 | | datum narození = 28.7.1869 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 29.1.1930 | | datum úmrtí = 29.1.1930 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
− | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 111 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 5. 10. 2019, 12:04
Jaroslav BRABEC | |
Narození | 28.7.1869 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 29.1.1930 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
44- Právník 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 111 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42316 |
BRABEC, Jaroslav, * 28. 7. 1869 Praha, † 29. 1. 1930 Praha, právník, advokát, politik
Pocházel z rodiny karlínského měšťana a stavitele. Gymnázium absolvoval v Praze v Truhlářské ulici, právnickou fakultu na české univerzitě, doktorem práv byl promován 1897. Stal se advokátním koncipientem ve Svátkově kanceláři v Karlíně, od 1901 pracoval jako samostatný advokát. Záhy vstoupil do komunální politiky. V říjnu 1902 byl zvolen do obecního zastupitelstva města Karlína a současně se stal náměstkem starosty, 1910–19 zastával úřad starosty; od 1902 byl zároveň členem karlínského okresního výboru a náměstkem okresního starosty. Dále působil na ředitelství Občanské záložny v Karlíně a 1923–29 ve správní radě Živnostenské banky (zasloužil se o udržení jejího českého charakteru). Podílel se na založení Středočeských elektráren a byl jejich vrcholným představitelem. Během převratu 28. 10. 1918 byl členem Národního výboru za Českou státoprávní (národní) demokracii. Tato strana jej vyslala do Revolučního národního shromáždění, v němž 1918–20 pracoval jako místopředseda jejího poslaneckého klubu. 1920 byl zvolen do senátu Národního shromáždění a ve druhém volebním období (1925–29) se stal jeho místopředsedou. Jako referent, resp. koreferent spolupracoval na novele volebního řádu do obcí a na novele obecního zřízení. Zvolen byl také do výboru pro Velkou Prahu. Byl dlouholetým členem a místopředsedou Meziparlamentní unie a měl vazby na Společnost národů, kde se seznámil s problémy zahraniční politiky. Zajímal se též o otázky menšin. Pro svoji smířlivost a smysl pro konsenzus byl oblíben v politických kruzích a využíván jako kontaktní osoba.
L: M. Navrátil, Almanach Národního shromáždění 1919, s. 100; AČP, s. 42; OSND 1/2, s. 705.
P: Archiv ČNB Praha, Živnostenská banka, Protokoly správní rady a výroční zprávy.
Jiří Novotný, Jiří Šouša