Biografický slovník
BRADÁČ Karel 4.2.1918-15.6.1973: Porovnání verzí
(BRADÁČ_Karel_4.2.1918-15.6.1973) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.2.1918 | | datum narození = 4.2.1918 | ||
| − | | místo narození = Sedlice u Blatné | + | | místo narození = Sedlice u Blatné |
| datum úmrtí = 15.6.1973 | | datum úmrtí = 15.6.1973 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BRADÁČ, Karel,''' ''* 4. 2. 1918 Sedlice u Blatné, † 15. 6. 1973 Praha, novinář a spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Spolu s rodiči se B. ve 20. letech přestěhoval do Prahy. Zde | ||
| + | 1933 absolvoval měšťanskou školu, poté se vyučil v knihkupectví | ||
| + | A. Neuberta. 1934–39 pracoval v nakladatelství Pavla | ||
| + | Prokopa Levá fronta, které se později přeměnilo v nakladatelství | ||
| + | Lidová kultura. Současně si doplňoval vzdělání na knihkupecké | ||
| + | škole. Ve 2. polovině 30. let začal pracovat jako novinář, | ||
| + | zejména v časopisech ''Hej-rup'' a ''Mladá kultura''. Působil | ||
| + | rovněž ve Svazu mladých (1936). Za války se jako člen ilegální | ||
| + | KSČ aktivně zapojil do domácího odboje proti nacistům. | ||
| + | V srpnu 1940 byl zatčen spolu se svými spolupracovníky ze | ||
| + | skupiny Svoboda, následující 3 roky prožil ve vězení. Po propuštění | ||
| + | nastoupil jako pomocný dělník ve Strakonicích. | ||
| + | |||
| + | Po osvobození byl 1945–47 redaktorem v nakladatelství | ||
| + | Svoboda, 1947–49 působil jako redaktor kulturní rubriky | ||
| + | ''Rudého práva''. Od 1949 nalezl uplatnění v nakladatelství | ||
| + | Práce, redigoval edici ''Románové novinky'' a knižnici ''Dikobraz''. | ||
| + | 1951 přešel do časopisu ''Dikobraz'', kde setrval až do 1969. | ||
| + | Od 1970 až do své smrti vedl redakci humoru a satiry Československého | ||
| + | rozhlasu. Vedle novinových článků a příspěvků | ||
| + | do sborníků vydal také několik knih satirických veršů | ||
| + | (''Mumraj živých nebožtíků'', ''Důtky z pytle ven'', ''Dikobrazím'' | ||
| + | ''ostnem'' a ''Péťovo dobrodružství mezi černoušky''). Patřil k oficiálním | ||
| + | novinářům a spisovatelům poplatným režimu, 1961 | ||
| + | obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Poezie za mřížemi, 1946; Péťovo dobrodružství mezi černoušky, 1950; | ||
| + | Mumraj živých nebožtíků, 1950; Důtky z pytle ven, 1952; Dikobraz se směje, 1953 (uspořádal výbor); Dikobrazím ostnem, 1954; Průvan stoletím, | ||
| + | 1956; Na dobré hodince, 1957; Západní větry, 1960; Smích i pláč i karabáč, | ||
| + | 1962; Ženy u slova, 1962; Meze nezorané, 1962. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Knapík, s. 57; MČE 1, s. 541; SČL, s. 39; Kdo je kdo v Československu 1, | ||
| + | 1969, s. 97; Kalendárium jihočeských osobností a událostí 78, s. 14; J. Maur, | ||
| + | Seznam spisovatelů plzeňského kraje, 1959, s. 3; nekrolog: -jv-, Za K. B., in: | ||
| + | Tvorba 20. 6. 1973; P. Janáček, Literární brak. Operace vyloučení, operace | ||
| + | nahrazení 1938–1951, 2004. | ||
| + | |||
| + | Roman Vondra | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1918]] | [[Kategorie:1918]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Sedlice]] |
[[Kategorie:1973]] | [[Kategorie:1973]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 16. 11. 2016, 16:41
| Karel BRADÁČ | |
 | |
| Narození | 4.2.1918 |
|---|---|
| Místo narození | Sedlice u Blatné |
| Úmrtí | 15.6.1973 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42338 |
BRADÁČ, Karel, * 4. 2. 1918 Sedlice u Blatné, † 15. 6. 1973 Praha, novinář a spisovatel
Spolu s rodiči se B. ve 20. letech přestěhoval do Prahy. Zde 1933 absolvoval měšťanskou školu, poté se vyučil v knihkupectví A. Neuberta. 1934–39 pracoval v nakladatelství Pavla Prokopa Levá fronta, které se později přeměnilo v nakladatelství Lidová kultura. Současně si doplňoval vzdělání na knihkupecké škole. Ve 2. polovině 30. let začal pracovat jako novinář, zejména v časopisech Hej-rup a Mladá kultura. Působil rovněž ve Svazu mladých (1936). Za války se jako člen ilegální KSČ aktivně zapojil do domácího odboje proti nacistům. V srpnu 1940 byl zatčen spolu se svými spolupracovníky ze skupiny Svoboda, následující 3 roky prožil ve vězení. Po propuštění nastoupil jako pomocný dělník ve Strakonicích.
Po osvobození byl 1945–47 redaktorem v nakladatelství Svoboda, 1947–49 působil jako redaktor kulturní rubriky Rudého práva. Od 1949 nalezl uplatnění v nakladatelství Práce, redigoval edici Románové novinky a knižnici Dikobraz. 1951 přešel do časopisu Dikobraz, kde setrval až do 1969. Od 1970 až do své smrti vedl redakci humoru a satiry Československého rozhlasu. Vedle novinových článků a příspěvků do sborníků vydal také několik knih satirických veršů (Mumraj živých nebožtíků, Důtky z pytle ven, Dikobrazím ostnem a Péťovo dobrodružství mezi černoušky). Patřil k oficiálním novinářům a spisovatelům poplatným režimu, 1961 obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.
D: Poezie za mřížemi, 1946; Péťovo dobrodružství mezi černoušky, 1950; Mumraj živých nebožtíků, 1950; Důtky z pytle ven, 1952; Dikobraz se směje, 1953 (uspořádal výbor); Dikobrazím ostnem, 1954; Průvan stoletím, 1956; Na dobré hodince, 1957; Západní větry, 1960; Smích i pláč i karabáč, 1962; Ženy u slova, 1962; Meze nezorané, 1962.
L: Knapík, s. 57; MČE 1, s. 541; SČL, s. 39; Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 97; Kalendárium jihočeských osobností a událostí 78, s. 14; J. Maur, Seznam spisovatelů plzeňského kraje, 1959, s. 3; nekrolog: -jv-, Za K. B., in: Tvorba 20. 6. 1973; P. Janáček, Literární brak. Operace vyloučení, operace nahrazení 1938–1951, 2004.
Roman Vondra
