Biografický slovník
BRAITO Silvester Maria 14.6.1898-25.9.1962
| Silvester Maria BRAITO | |
 | |
| Narození | 14.6.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Ruse (Bulharsko) |
| Úmrtí | 25.9.1962 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
65- Literární historik, kritik nebo teoretik 50- Náboženský publicista 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42370 |
BRAITO, Silvester Maria (vl. jm. Josef ), * 14. 6. 1898 Ruse (Bulharsko), † 25. 9. 1962 Praha, teolog, kněz, esejista, literární kritik, básník
Otec, železniční inženýr, pocházel z Itálie a již 1901 zemřel; B. vyrůstal u pěstounů v Lokti u Karlových Varů a později v Uhříněvsi u Prahy, studoval na pražském Arcibiskupském gymnáziu. 1915 vstoupil do dominikánského řádu, jehož byl později dočasně převorem. Vzdělával se mj. na teologické fakultě v Olomouci, na řádových učilištích v Římě a v Saulchoir v Belgii. 1922 byl vysvěcen na kněze. 1930–50 byl profesorem teologické estetiky a mystiky, za nacistické okupace profesorem a ředitelem olomouckého kněžského semináře. Po 1948 ztratil nejprve možnost publikovat a 1950 byl zatčen a odsouzen na 15 let do vězení v procesu s tzv. vatikánskými agenty za velezradu a špionáž. Propuštěn byl 1960 a 1968 rehabilitován. B. působil jako výrazná intelektuální osobnost moravského katolicismu. Spolu s M. Habáněm měl podstatný vliv na oživení katolického myšlení i života na Moravě a zvláště v Olomouci. Jako teolog zastával tomistickou orientaci a výrazně se podílel na českém překladu Summy theologické Tomáše Akvinského (6 sv. 1937–40).
Filozoficky je B. řazen k orientaci fundamentalistického novotomismu. Konkrétně se soustředil na význam lidského vtělení Ježíše Krista a z tohoto základního tajemství církve vyvozoval postulát k božskému následování jako mravního úkolu člověka. Výrazně se věnoval i vydavatelské činnosti, řídil např. revui Na hlubinu (1926–48), ze které vytvořil nový typ katolického časopisu, na domácí půdě zcela ojedinělý. Ačkoli B. ve svých pojednáních abstrahoval od konkrétně politických souvislostí, spadá jeho duchovní úsilí i do kontextu výrazného oživení katolicismu ve třicátých letech, kdy se tento myšlenkový proud snažil vytvořit protiváhu jiným ideovým proudům formujícím dobu, jako byl marxismus, novopohanské tendence (v tom i nacionální socialismus) a také sekulární liberalismus.
V knize Základy (1931) sledoval především pedagogický a etický zřetel v pojetí křesťanství a náboženského života. Ve spisu Církev (1946) se pokusil o komplexní pojetí církve jak v její viditelné, institucionální, tak neviditelné, mystické dimenzi. V Podstatě křesťanství (1947) se zabýval problémem vtělení. B. působil také jako literární kritik, básník a překladatel.
D: Základy, 1931, 3. vyd. 1947; Život, 1932; Kristus je náš život, 1935; Církev. Studie apologeticko dogmatická, 1946; Podstata křesťanství. Živé synovství Boží, 1947; Svatý Filip Neri, apoštol mládeže a reformátor Říma, 2. vyd., 1948; Svaté obrázky z Itálie, 1948; Nacionalismus a křesťanství, in: Filosofická revue 8, 1936, č. 2, s. 81n.; Pokus o křesťanskou estetiku, in: tamtéž, č. 4, s. 181n.; Filosofie a theologie, in: tamtéž 16, 1948, č. 2–3, s. 42n.
L: D. Pecka, ThDr. S. M. B. OP (s bibliografií), in: Katolické noviny 9. a 16. 6. 1968; týž, Trnitá cesta pokorného dominikána, in: Básníci ve stínu šibenice, Řím 1975; Z. Rotrekl, Skrytá tvář české literatury, 1991; M. Selucká, S. B., OP., in: Perspektivy 8, s. 6, příloha Katolického týdeníku 38, 1992; Z. Kašička, Otec B. Životopis olomouckého dominikána 1898–1962, 1993; SČF, s. 51n.; J. Letz, Kresťanská filozofia 20. storočia v zrkadle modernej vedy 1. Novotomistická filozofia, 1. časť, in: Radosť a nádej 8, 2005, č. 1, s. 57n.
Vlastimil Hála
