StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BRANŽOVSKÝ Josef 21.2.1909-25.11.1992

Josef BRANŽOVSKÝ
Narození	21.2.1909
Místo narození	Švábenice u Vyškova
Úmrtí	25.11.1992
Místo úmrtí	Praha
Povolání	68- Redaktor nebo žurnalista 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134577

BRANŽOVSKÝ, Josef, * 21. 2. 1909 Švábenice u Vyškova, † 25. 11. 1992 Praha, rozhlasový pracovník, publicista

Původním povoláním byl učitel a 1928–43 působil na různých národních a měšťanských školách; v té době spolupracoval s ostravským rozhlasem na přípravě populárně-naučných a osvětových programů. Za německé okupace byl (1943–45) vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald.

Po osvobození nastoupil v ostravské rozhlasové stanici (1945–52), kde od 1949 vedl vzdělávací odbor. Do Prahy přešel 1952 a do 1963 vedl redakci vědy a techniky, součást Hlavní redakce politického vysílání Československého rozhlasu. Připravil mj. osm pořadů ze vzdělávacího cyklu Rozhlasová univerzita. Obdržel řadu cen a vyznamenání (Za vynikající práci, 1957, Za zásluhy o výstavbu, 1966). Při zaměstnání vystudoval Filozofickou fakultu UK (1954–60) a 1962 obhájil kandidátskou práci Karel Čapek, světový názor a umění (tiskem 1963).

Intenzivně se věnoval výchově rozhlasových pracovníků a 1963–68 působil jako zástupce vedoucího studijního oddělení Československého rozhlasu. Na počátku normalizace odešel 1970 do důchodu.

S narůstajícím zájmem se B. věnoval otázkám teorie rozhlasové práce. Zabýval se působením rozhlasu v oblasti vzdělávání posluchačů. Vydal sborníky rozhlasových pásem Františka Gela, Josefa Koláře a Ludvíka Vaculíka. Publikoval ve sbornících a časopisech Rozhlasová práce, Novinářský sborník a Studie a úvahy. Řada jeho prací vyšla jako studijní materiály Československého rozhlasu. V jejich rámci vydával pravidelné přehledy odvysílaných pořadů Rozhlasová žeň (1957–68). Mnoho B. literárněvědných, publicistických a teoretických prací zůstalo nevydáno v pozůstalosti.

D: Karel Čapek, světový názor a umění, 1963; Renesance rozhlasové publicistiky, 1964; Vzdělávání dospělých v rozhlase 1968 (spoluautor); České rozhlasové pásmo 1930–1968, 1970; Česká rozhlasová hra 1930–1968, 1970; Může vysílání vzdělávat?, 1970; Hledání rozhlasovosti, 1990; Rozhlasové pásmo I a II, 1990–1992.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 59; R. Běhal, Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu, 1993, s. 45n.; Tomeš 1, s. 133.

P: Ústřední archiv Českého rozhlasu.

Miloslav Martínek