BRANALD Richard František 3.4.1876-1.4.1950: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 52: Řádka 52:
 
1960, passim; LČL 1, s. 291n.; MČE 1, s. 546; KSN 1, s. 77; Tomeš
 
1960, passim; LČL 1, s. 291n.; MČE 1, s. 546; KSN 1, s. 77; Tomeš
 
1, s. 132; M. Šulc: Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta,
 
1, s. 132; M. Šulc: Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta,
2002, passim; <font color="red">PBJ 1, 203-204.</font>
+
2002, passim; <font color="red">PBJ 1, s. 203-204.</font>
  
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha (kde i foto), rukopisy her v Divadelním
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha (kde i foto), rukopisy her v Divadelním

Aktuální verze z 2. 2. 2021, 13:07

Richard František BRANALD
Narození 3.4.1876
Místo narození Praha
Úmrtí 1.4.1950
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
63- Spisovatel
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 125-126
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42378

BRANALD, Richard František, * 3. 4. 1876 Praha, † 1. 4. 1950 Praha, typograf, herec, divadelní režisér, dramatik, překladatel

Jeho otec byl malířem porcelánu. B. studoval nejprve na měšťanské škole, pak dva ročníky na učitelském ústavu, který nedokončil, ale od 1896 se přesto krátce uplatnil jako učitel. Později se stal typografem. Zájem o divadlo ho vedl nejprve k ochotnickým souborům, odešel k Stockého divadelní společnosti, od 1901 působil jako herec v Klatovech, od 1902 hrál v Plzni u V. Budila. Současně se od 1901 uplatňoval také jako operní a operetní režisér (v Národním divadle v Brně, od 1907 v Městském divadle na Vinohradech v Praze). Oženil se s herečkou M. Růžkovou. Pohostinsky jako režisér vystoupil 1910 v Záhřebu, pak účinkoval na pražských a smíchovských scénách, od 1913 opět v Plzni. V době první světové války působil jako herec a režisér u kočovné Východočeské divadelní společnosti. Do jara 1919 byl režisérem a hercem v pražském Varieté a současně rok uměleckým vedoucím filmové společnosti Excelsior. Založil také vlastní kočovnou společnost. Svou divadelní kariéru ukončil jako režisér smíchovské Arény 1922–25.

Do literatury vstoupil až 1927, kdy se počal uplatňovat jako plodný dramatik her určených vesměs ochotníkům. Napsal čtyři dramata, deset veseloher, mimo jiné Česká maminka (b. d., 1928), Pepička z malé hospůdky (b. d., 1929), Teta Fany (b. d.), Manžel v kleci (b. d., 1932), jednu frašku, pětadvacet her se zpěvy (nazýval je zpěvní hry), z nichž prosluly především Naše Ančí ráda tančí (b. d., 1930), Muzikanti z české vesnice (b. d., 1931), Pražáci na venkově (b. d.), Cirkusáci (b. d.). Od 1932 spolupracoval na řadě děl se svým synem, spisovatelem Adolfem B. (* 1910).

Vydal několik drobnějších divadelních studií a řadu výchovných a humoristických spisů. Podpisoval se také jako František Richard Branald či Richard Branald. Bydlel v Praze na Spořilově.

L: Kulturní adresář, 2. vyd., 1936; nekrology: R. B. zemřel, in: Lidové noviny 5. 4. 1950; Svobodné slovo 7. 4. 1950, s. 3; A. Branald, Skřínka s líčidly, 1960, passim; LČL 1, s. 291n.; MČE 1, s. 546; KSN 1, s. 77; Tomeš 1, s. 132; M. Šulc: Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim; PBJ 1, s. 203-204.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha (kde i foto), rukopisy her v Divadelním ústavu Praha.

Marcella Husová