BRANBERGEROVÁ Doubravka 10.2.1885-2.2.1945

Z Personal
Doubravka BRANBERGEROVÁ
Narození 10.2.1885
Místo narození Praha
Úmrtí 2.2.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 126-127
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42379

BRANBERGEROVÁ, Doubravka (roz. Černochová), * 10. 2. 1885 Praha, † 2. 2. 1945 Praha, zpěvačka, učitelka zpěvu

Od 1899 začala studovat zpěv v Praze u Františka Pivody a pokračovala u jeho žačky Maruše Langové, která ji 1903 připravila ke státní zkoušce. Doškolovala se v Berlíně, Mnichově, ve Florencii (u Vittorie Baldessari) a v Paříži (u Marie de l’Isle). Pedagogickou praxi získávala od 1904 v pěvecké škole spolku Lukes, pracovala i s dětmi – kladla na dětské vzdělání velkou váhu. 1906–09 byla (jako Černochová) členkou opery Národního divadla, které z vlastního rozhodnutí opustila a věnovala se pedagogické dráze. Do sňatku 1912 s Janem Branbergrem (1877–1952) vedla pěveckou školu Hudební Budeč. 1912–20 řídila vlastní ústav, pak nastoupila jako učitelka na pražskou konzervatoř a vyučovala do 1939. Během druhé světové války žila a pracovala v Potštejně.

B. byla především výtečnou koncertní pěvkyní. Před svatbou vystupovala zvláště ve Spolku pro pěstování písně, kde pomohla vytvořit renomované centrum moderního komorního zpěvu. V Národním divadle nastudovala celkem 21 sopránových rolí, ale neměla jevištní ctižádost a neprosadila se. Debutovala jako Jitka (B. Smetana: Dalibor) a Lidunka (V. Blodek: V studni). K jejím větším postavám patřila Hančí (K. Kovařovic: Psohlavci), Micaela (G. Bizet: Carmen), Aninka (C. M. Weber: Čarostřelec), Katuška (B. Smetana: Čertova stěna) a Maruša v premiéře opery J. Nešvery Radhošť (1906), ostatní úlohy byly epizodní. Na pěveckém oddělení pražské konzervatoře získala značný vliv a podle neoficiálního mínění zabránila tamnímu učitelskému uplatnění Emy Destinnové. Vychovala řadu vynikajících zpěvaček, které se věnovaly především koncertnímu zpěvu. Napsala několik textů z oboru pěvecké pedagogiky a nově vydala příručku Rudolfa Danneberga Katechismus umění pěveckého v překladu A. Piskáčka (1932).

D: Repetitorium dějin hudby, část 3, Pedagogický přehled literatury zpěvu, 1916; Dějiny pěveckého umění na konservatoři, in: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze 1936; edice not: B. Smetana, Zpěvy z oper, sv. 1: Pro ženské hlasy, sv. 2: Pro mužské hlasy, 1924.

L: ČsB, série 15, 8. 3. 1938; J. Branberger, Strom života, 1945 (vzpomínky manžela), passim; J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1968, passim; Pazdírek, s. 104; HS 1, s. 128n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová