BRANDEIS Jakob 3.6.1835-20.9.1912: Porovnání verzí

Z Personal
(BRANDEIS_Jakob_3.6.1835-20.9.1912)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 3.6.1835
 
| datum narození = 3.6.1835
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 20.9.1912
 
| datum úmrtí = 20.9.1912
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
 
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
 
63- Spisovatel
 
63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jakob BRANDEIS
+
}}
 +
 
 +
'''BRANDEIS, Jakob''' ''(též Jacob), * 3. 6. 1835 Praha, † 20. 9. 1912 Praha, nakladatel, knihkupec, publicista''
 +
 
 +
Pocházel z významné židovské rodiny, která byla spřízněna
 +
s rabi Jehudou Livou ben Becalelem. Jeho otec Becalel
 +
Bermann († 1859) sloužil jako důstojník v Napoleonově armádě,
 +
později nastupil jako prokurista v bankovním domě
 +
Simona von Lämmela ve Vídni a jeho syna Leopolda v Praze.
 +
B. se stal zetěm Wolfa (Zeeva) Paschelese (1814–1857), který
 +
1836 otevřel v Praze první židovské knihkupectví. Knihkupecké
 +
a nakladatelské činnosti se později věnoval i B., který
 +
1880 založil v Praze vlastní knihkupectví a nakladatelství
 +
a 1899 pobočku ve Vratislavi (Wrocław, dříve Breslau). Pražská
 +
centrála sídlila nejprve na Staroměstském náměstí č. 5,
 +
později v Celetné ulici a pod vedením B. syna Richarda B.,
 +
který podnik převzal 1911, přetrvala až do počátku druhé
 +
světové války. 1896 začal B. vydávat ''Jüdische Universalbibliothek''
 +
(Židovská universální knihovna), v jejímž rámci publikoval
 +
řadu děl židovských a částečně i dalších autorů. K publikacím
 +
B. nakladatelství patřila mimo jiné i lidová edice
 +
židovských legend ''Sippurim. Ghettosagen, jüdische Mythen''
 +
''und Legenden''. (''Volksausgabe. Herausgegeben, revidiert und''
 +
''geordnet von J. Brandeis'', 1909). Významnou částí produkce
 +
nakladatelství byly i modlitební sborníky s překlady do němčiny
 +
i češtiny. Kromě knih z vlastního i jiných nakladatelství
 +
nabízelo B. knihkupectví různé rituální předměty a náboženské
 +
dekorativní tisky.
 +
 
 +
Vedle činnosti knihkupecké a nakladatelské působil B. též
 +
jako redaktor a publicista. Po určitou dobu stál v čele časopisu
 +
židovského učitelského spolku ''Die Gegenwart. Herausgegeben''
 +
''von J. B. Brandeis für den Israelitischen Lehrverein in''
 +
''Böhmen'' (Přítomnost. Vydává J. B. Brandeis pro Izraelitský
 +
učitelský spolek v Čechách). 1881 založil ''Illustrierter israelitischer''
 +
''Volkskalender'' (Ilustrovaný izraelitský lidový kalendář),
 +
do něhož i sám přispíval. Jeho poslední číslo vydal B.
 +
syn Richard v češtině pro kalendářní rok 5701 (1940–41).
 +
Od 60. let přispíval B. do různých pražských a vídeňských
 +
periodik. Svou publicistickou činnost zaměřoval zejména
 +
na aktuální židovská témata a ve svých statích vystupoval
 +
i proti projevům antisemitismu. Autorsky a redakčně se podílel
 +
také na publikaci ''Der kleine illustrierte Humorist'' (1882),
 +
ve které byly uveřejněny anekdoty, včetně židovských.
 +
 
 +
'''L:''' Winninger 1, s. 436; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy,
 +
1952, č. 1013, 1026, 1071, 1407, 1427, 1428, 1571; M. Färber, Publishing
 +
Houses, in: The Jews of Czechoslovakia. Historical Studies and Surveys 1,
 +
New York 1968, s. 533.
 +
 
 +
Bedřich Nosek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
 
[[Kategorie:1835]]
 
[[Kategorie:1835]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1912]]
 
[[Kategorie:1912]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 24. 11. 2016, 17:26

Jakob BRANDEIS
Narození 3.6.1835
Místo narození Praha
Úmrtí 20.9.1912
Místo úmrtí Praha
Povolání

67- Nakladatel nebo vydavatel

63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42798

BRANDEIS, Jakob (též Jacob), * 3. 6. 1835 Praha, † 20. 9. 1912 Praha, nakladatel, knihkupec, publicista

Pocházel z významné židovské rodiny, která byla spřízněna s rabi Jehudou Livou ben Becalelem. Jeho otec Becalel Bermann († 1859) sloužil jako důstojník v Napoleonově armádě, později nastupil jako prokurista v bankovním domě Simona von Lämmela ve Vídni a jeho syna Leopolda v Praze. B. se stal zetěm Wolfa (Zeeva) Paschelese (1814–1857), který 1836 otevřel v Praze první židovské knihkupectví. Knihkupecké a nakladatelské činnosti se později věnoval i B., který 1880 založil v Praze vlastní knihkupectví a nakladatelství a 1899 pobočku ve Vratislavi (Wrocław, dříve Breslau). Pražská centrála sídlila nejprve na Staroměstském náměstí č. 5, později v Celetné ulici a pod vedením B. syna Richarda B., který podnik převzal 1911, přetrvala až do počátku druhé světové války. 1896 začal B. vydávat Jüdische Universalbibliothek (Židovská universální knihovna), v jejímž rámci publikoval řadu děl židovských a částečně i dalších autorů. K publikacím B. nakladatelství patřila mimo jiné i lidová edice židovských legend Sippurim. Ghettosagen, jüdische Mythen und Legenden. (Volksausgabe. Herausgegeben, revidiert und geordnet von J. Brandeis, 1909). Významnou částí produkce nakladatelství byly i modlitební sborníky s překlady do němčiny i češtiny. Kromě knih z vlastního i jiných nakladatelství nabízelo B. knihkupectví různé rituální předměty a náboženské dekorativní tisky.

Vedle činnosti knihkupecké a nakladatelské působil B. též jako redaktor a publicista. Po určitou dobu stál v čele časopisu židovského učitelského spolku Die Gegenwart. Herausgegeben von J. B. Brandeis für den Israelitischen Lehrverein in Böhmen (Přítomnost. Vydává J. B. Brandeis pro Izraelitský učitelský spolek v Čechách). 1881 založil Illustrierter israelitischer Volkskalender (Ilustrovaný izraelitský lidový kalendář), do něhož i sám přispíval. Jeho poslední číslo vydal B. syn Richard v češtině pro kalendářní rok 5701 (1940–41). Od 60. let přispíval B. do různých pražských a vídeňských periodik. Svou publicistickou činnost zaměřoval zejména na aktuální židovská témata a ve svých statích vystupoval i proti projevům antisemitismu. Autorsky a redakčně se podílel také na publikaci Der kleine illustrierte Humorist (1882), ve které byly uveřejněny anekdoty, včetně židovských.

L: Winninger 1, s. 436; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, č. 1013, 1026, 1071, 1407, 1427, 1428, 1571; M. Färber, Publishing Houses, in: The Jews of Czechoslovakia. Historical Studies and Surveys 1, New York 1968, s. 533.

Bedřich Nosek