BRANDISOVÁ Lata 26.6.1895-12.5.1981: Porovnání verzí

Verze z 28. 9. 2018, 23:33

Lata BRANDISOVÁ
Narození	26.6.1895
Místo narození	Úmonín u Kutné Hory
Úmrtí	12.5.1981
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42813

BRANDISOVÁ, Lata (Immaculata), * 26. 6. 1895 Úmonín u Kutné Hory, † 12. 5. 1981 Vídeň (Rakousko), závodní dostihová jezdkyně

Pocházela z devíti dětí (sama byla z dvojčat). Její rodina zakoupila 1896 dvůr v Čisovicích spolu se statkem a zámečkem v Řitce u Prahy. Od mládí spolupracovala při tréninku a ošetřování koní, mj. na chuchelském závodišti, kde jezdila v rovinových, výlučně dámských dostizích. Na popud svého bratrance Zdeňka Radslava Kinského se začala věnovat překážkovým závodům a 1927 absolvovala první dostih. Kinský jí také navrhl, aby zkusila absolvovat Velkou pardubickou, považovanou za nejtěžší překážkový dostih v Evropě; nezvyklou situaci musel řešit anglický Jockey Club a teprve na jeho doporučení získala B. jezdeckou licenci. Na pardubickém závodišti startovala poprvé v říjnu 1927 a na koni Nevěsta dojela jako 5. (ze 13 jezdců). V dalších letech absolvovala B. Velkou pardubickou v sedle hřebce Norberta (1929 čtvrtá, 1930 třetí) a v ročníku 1933 sedlala klisnu Normu, která pod jejím vedením doběhla 1933 na 3. a 1934 na 4. místě. 17. 10. 1937 s Normou v konkurenci 15 koní v závodě zvítězila jako dosud jediná žena ve více než stotřicetileté historii závodu.

Po druhé světové válce (během ní byla na statek Brandisů uvalena nucená správa, neboť se rodina přihlásila k české národnosti, byť rodnou řečí B. byla němčina) se na pardubickou steeple-chase ještě vrátila, ale 1946 s koněm Nurmim, ani 1947 v sedle Othella závod nedokončila. Naposled startovala v listopadu 1949 na Kinského memoriálu, ale po pádu na Hadím příkopu utrpěla těžké zranění lebky s následující ztrátou paměti. Po zabrání statku a zámečku v Řitce (1953) se musela spolu se sestrami vystěhovat do chaty v Líšnici, kde žila v ústraní. Teprve po letech se začala objevovat na dostizích a její jméno bylo vzpomenuto po úspěšném účinkování Evy Palyzové na Velké Pardubické (1965).

Na pozvání příbuzných odjela v květnu 1980 na léčení do Rakouska, kde zemřela. Pohřbena je v Reitereggu ve Štýrsku, kde u příbuzných prožila své poslední měsíce.

L: P. Kovář, Šampaňské s příchutí pelyňku, 2000; Z. Vilimovský, Životní jubileum L. B., in: Jazdectvo, 1975, č. 6, s. 109; Krs-, Jediná žena, in: Zpravodaj městečka pod Skalkou, 1981, č. 36, s. 12n.; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 400; www.prostor-ad.cz/pruvodce/okolobrd/ ritka; www.horses-online.cz; www.ritka.cz.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloslav Martínek