BRAND Walter 23.11.1907-24.12.1980: Porovnání verzí
(BRAND_Walter_23.11.1907-24.12.1980) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.11.1907 | | datum narození = 23.11.1907 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Żyrardów u Varšavy (Polsko) |
| datum úmrtí = 24.12.1980 | | datum úmrtí = 24.12.1980 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Waldkraiburg (Německo) |
− | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | + | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
− | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 127 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BRAND, Walter,''' ''* 23. 11. 1907 Żyrardów u Varšavy (Polsko), † 24. 12. 1980 Waldkraiburg (Německo), politik, novinář'' | ||
+ | |||
+ | Studoval na univerzitě ve Vídni, kde přijal za svou koncepci | ||
+ | stavovského státu, kterou prosazoval tamní profesor sociologie | ||
+ | a národohospodářství Othmar Spann. Na počátku 30. | ||
+ | let přišel do Československa, kde se začal věnovat politické | ||
+ | činnosti. Od 1932 byl funkcionářem Kameradschaftsbundu. | ||
+ | Jako ideologický vychovatel v Deutscher Turnverband in der | ||
+ | Tschechoslowakei se seznámil s Konradem Henleinem; stal | ||
+ | se jeho blízkým spolupracovníkem a s jeho činností spojil | ||
+ | svůj politický vzestup. V říjnu 1933 patřil ke spoluzakladatelům | ||
+ | Sudetoněmecké vlastenecké fronty (Sudetendeutsche | ||
+ | Heimatfront), která se v dubnu 1935 přeměnila v Sudetoněmeckou | ||
+ | stranu (Sudetendeutsche Partei, SdP). Od 1934 vedl | ||
+ | Henleinovu kancelář v Aši. Na jaře 1935 patřil k hlavním organizátorům | ||
+ | předvolební kampaně SdP a výrazně se zasloužil | ||
+ | o úspěch této extrémně pravicové politické formace. Stal | ||
+ | se též šéfredaktorem stranického deníku ''Die Zeit'', založeného | ||
+ | v říjnu 1935. | ||
+ | |||
+ | Na základě obvinění z tzv. nečestných činů byl v červenci 1936 | ||
+ | zbaven všech funkcí. Zachránila jej však intervence Konráda | ||
+ | Henleina, který se zasadil o to, aby byl rehabilitován a vyslán | ||
+ | jako zahraniční korespondent ''Die Zeit'' do Londýna a do Paříže. | ||
+ | Po Mnichovu se na podzim 1938 krátce vrátil na politické | ||
+ | výsluní, když se stal říšským pověřencem pro čtyřletý | ||
+ | plán v župě Sudety a spolupracovníkem štábu SA v Liberci. | ||
+ | V květnu 1939 se dobrovolně přihlásil do armády. 1. 7. 1939 | ||
+ | se však stal obětí jedné z mnoha nacistických čistek. Během | ||
+ | akce proti přívržencům O. Spanna a Kameradschaftsbundu | ||
+ | byl zatčen gestapem a až do dubna 1945 vězněn v koncentračním | ||
+ | táboře Sachsenhausen. Po druhé světové válce se výrazně | ||
+ | angažoval v sudetoněmeckém krajanském hnutí, stal | ||
+ | se čelným funkcionářem nacionálně-konzervativního spolku | ||
+ | Witikobund. Tato organizace po svém vzniku sdružovala | ||
+ | především bývalé členy Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei | ||
+ | (DNSAP) a SdP a aktivní nacistické funkcionáře | ||
+ | z doby německé okupace českých zemí. B. se výrazně podílel | ||
+ | na formování jejího programu, který vycházel ze Spannova | ||
+ | učení o významu duchovní elity. Zároveň byl místopředsedou | ||
+ | Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Vedle toho byl | ||
+ | autorem publikací, v nichž se snažil jednostranně obhájit | ||
+ | Henleinovu osobu i jeho činnost od 1933. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Die Sudetendeutsche Tragödie, Lauf bei Nürnberg, 1949; Auf verlorenenem | ||
+ | Posten, München 1985. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' MSA 89, 1987, s. 20; 109, 1992, s. 12n.; Kolář Elity, s. 25. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/96876 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Jaroslav Šebek, Roman Vondra | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
+ | [[Kategorie:Żyrardów]] | ||
[[Kategorie:1980]] | [[Kategorie:1980]] | ||
+ | [[Kategorie:Waldkraiburg]] |
Aktuální verze z 5. 10. 2019, 12:32
Walter BRAND | |
Narození | 23.11.1907 |
---|---|
Místo narození | Żyrardów u Varšavy (Polsko) |
Úmrtí | 24.12.1980 |
Místo úmrtí | Waldkraiburg (Německo) |
Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 127 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77472 |
BRAND, Walter, * 23. 11. 1907 Żyrardów u Varšavy (Polsko), † 24. 12. 1980 Waldkraiburg (Německo), politik, novinář
Studoval na univerzitě ve Vídni, kde přijal za svou koncepci stavovského státu, kterou prosazoval tamní profesor sociologie a národohospodářství Othmar Spann. Na počátku 30. let přišel do Československa, kde se začal věnovat politické činnosti. Od 1932 byl funkcionářem Kameradschaftsbundu. Jako ideologický vychovatel v Deutscher Turnverband in der Tschechoslowakei se seznámil s Konradem Henleinem; stal se jeho blízkým spolupracovníkem a s jeho činností spojil svůj politický vzestup. V říjnu 1933 patřil ke spoluzakladatelům Sudetoněmecké vlastenecké fronty (Sudetendeutsche Heimatfront), která se v dubnu 1935 přeměnila v Sudetoněmeckou stranu (Sudetendeutsche Partei, SdP). Od 1934 vedl Henleinovu kancelář v Aši. Na jaře 1935 patřil k hlavním organizátorům předvolební kampaně SdP a výrazně se zasloužil o úspěch této extrémně pravicové politické formace. Stal se též šéfredaktorem stranického deníku Die Zeit, založeného v říjnu 1935.
Na základě obvinění z tzv. nečestných činů byl v červenci 1936 zbaven všech funkcí. Zachránila jej však intervence Konráda Henleina, který se zasadil o to, aby byl rehabilitován a vyslán jako zahraniční korespondent Die Zeit do Londýna a do Paříže. Po Mnichovu se na podzim 1938 krátce vrátil na politické výsluní, když se stal říšským pověřencem pro čtyřletý plán v župě Sudety a spolupracovníkem štábu SA v Liberci. V květnu 1939 se dobrovolně přihlásil do armády. 1. 7. 1939 se však stal obětí jedné z mnoha nacistických čistek. Během akce proti přívržencům O. Spanna a Kameradschaftsbundu byl zatčen gestapem a až do dubna 1945 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po druhé světové válce se výrazně angažoval v sudetoněmeckém krajanském hnutí, stal se čelným funkcionářem nacionálně-konzervativního spolku Witikobund. Tato organizace po svém vzniku sdružovala především bývalé členy Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP) a SdP a aktivní nacistické funkcionáře z doby německé okupace českých zemí. B. se výrazně podílel na formování jejího programu, který vycházel ze Spannova učení o významu duchovní elity. Zároveň byl místopředsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Vedle toho byl autorem publikací, v nichž se snažil jednostranně obhájit Henleinovu osobu i jeho činnost od 1933.
D: Die Sudetendeutsche Tragödie, Lauf bei Nürnberg, 1949; Auf verlorenenem Posten, München 1985.
L: MSA 89, 1987, s. 20; 109, 1992, s. 12n.; Kolář Elity, s. 25.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jaroslav Šebek, Roman Vondra