Verze z 5. 10. 2019, 12:32, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BRAND Walter 23.11.1907-24.12.1980

Z Personal
Walter BRAND
Narození 23.11.1907
Místo narození Żyrardów u Varšavy (Polsko)
Úmrtí 24.12.1980
Místo úmrtí Waldkraiburg (Německo)
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 127
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77472

BRAND, Walter, * 23. 11. 1907 Żyrardów u Varšavy (Polsko), † 24. 12. 1980 Waldkraiburg (Německo), politik, novinář

Studoval na univerzitě ve Vídni, kde přijal za svou koncepci stavovského státu, kterou prosazoval tamní profesor sociologie a národohospodářství Othmar Spann. Na počátku 30. let přišel do Československa, kde se začal věnovat politické činnosti. Od 1932 byl funkcionářem Kameradschaftsbundu. Jako ideologický vychovatel v Deutscher Turnverband in der Tschechoslowakei se seznámil s Konradem Henleinem; stal se jeho blízkým spolupracovníkem a s jeho činností spojil svůj politický vzestup. V říjnu 1933 patřil ke spoluzakladatelům Sudetoněmecké vlastenecké fronty (Sudetendeutsche Heimatfront), která se v dubnu 1935 přeměnila v Sudetoněmeckou stranu (Sudetendeutsche Partei, SdP). Od 1934 vedl Henleinovu kancelář v Aši. Na jaře 1935 patřil k hlavním organizátorům předvolební kampaně SdP a výrazně se zasloužil o úspěch této extrémně pravicové politické formace. Stal se též šéfredaktorem stranického deníku Die Zeit, založeného v říjnu 1935.

Na základě obvinění z tzv. nečestných činů byl v červenci 1936 zbaven všech funkcí. Zachránila jej však intervence Konráda Henleina, který se zasadil o to, aby byl rehabilitován a vyslán jako zahraniční korespondent Die Zeit do Londýna a do Paříže. Po Mnichovu se na podzim 1938 krátce vrátil na politické výsluní, když se stal říšským pověřencem pro čtyřletý plán v župě Sudety a spolupracovníkem štábu SA v Liberci. V květnu 1939 se dobrovolně přihlásil do armády. 1. 7. 1939 se však stal obětí jedné z mnoha nacistických čistek. Během akce proti přívržencům O. Spanna a Kameradschaftsbundu byl zatčen gestapem a až do dubna 1945 vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po druhé světové válce se výrazně angažoval v sudetoněmeckém krajanském hnutí, stal se čelným funkcionářem nacionálně-konzervativního spolku Witikobund. Tato organizace po svém vzniku sdružovala především bývalé členy Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP) a SdP a aktivní nacistické funkcionáře z doby německé okupace českých zemí. B. se výrazně podílel na formování jejího programu, který vycházel ze Spannova učení o významu duchovní elity. Zároveň byl místopředsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Vedle toho byl autorem publikací, v nichž se snažil jednostranně obhájit Henleinovu osobu i jeho činnost od 1933.

D: Die Sudetendeutsche Tragödie, Lauf bei Nürnberg, 1949; Auf verlorenenem Posten, München 1985.

L: MSA 89, 1987, s. 20; 109, 1992, s. 12n.; Kolář Elity, s. 25.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jaroslav Šebek, Roman Vondra