Verze z 5. 10. 2019, 18:42, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BRANIŠ Josef 23.3.1853-25.12.1911

Z Personal
Josef BRANIŠ
Narození 23.3.1853
Místo narození Brandýs nad Labem
Úmrtí 25.12.1911
Místo úmrtí Kladno
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
52- Archeolog
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 136
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42838

BRANIŠ, Josef, * 23. 3. 1853 Brandýs nad Labem, † 25. 12. 1911 Kladno, historik umění

Vystudoval historii na pražské filozofické fakultě a 1876–86 učil jako suplent na státní střední škole v Kutné Hoře, 1886 až 1908 jako učitel na české reálce v Českých Budějovicích a nakonec v Kladně, kde byl 1908–11 ředitelem státní reálky. Jeho od studentských let trvající vztah k dějinám umění se v kutnohorském prostředí (ve spolupráci s ředitelem školy J. Zachem) změnil v trvalý zájem. V Českých Budějovicích působil pak jako docent tohoto oboru na biskupském teologickém ústavu (1893–1908) a od 1888 byl konzervátorem státní památkové péče pro jihočeské okresy, od 1908 pro okresy Kladno a Rakovník. Podnikal studijní cesty po střední Evropě a Itálii.

První uměleckohistorickou studii uveřejnil 1880, často přispíval do odborných i populárních časopisů. Věnoval se především středověké architektuře (zejména Kutná Hora, Zlatá Koruna) a uvedl do vědy pojem jihočeská gotika. V souvislosti s úkoly památkové péče pracoval na soupisech památek v jihočeských okresech. Zabýval se i archeologickými otázkami, např. pravěkými a raně středověkými hradišti a jejich vztahem k vrcholně středověkým hradům nebo počátky slovanského osídlení jižních Čech. 1910 se stal členem I. třídy ČAVU a jednatelem její Archeologické komise pro oblast své působnosti.

B. vyrostl jako samouk-analytik z bohaté praktické znalosti památek, avšak v regionální izolaci ztrácel schopnost dalšího vývoje a celkově nepřekonal pozdně obrozenecký přístup k českému umění.

D: Chrám sv. Barbory v Hoře Kutné, 1891; Dějiny středověkého umění v Čechách 1–2, 1892, 1893; Katechismus dějin umění, 1896; Soupis památek uměleckých a historických v politickém okrese českobudějovickém, 1900; Svatá Koruna, 1907; Obrazy z dějin jihočeského umění, 1908; Staročeské hrady, 1909; Osídlení Doudlebska, 1911.

L: OSN 4, s. 578; 28, s. 130n.; Z. Wirth, O J. B., in: Časopis Společnosti přátel starožitností českých 20, 1912, s. 1n. (s bibliografií); K. G. (K. Guth), in: ČČH 18, 1912, s. 125; F. Benetka, J. B., in: XIII. výroční zpráva c. k. vyšší reálky na Kladně za školní rok 1911–12, 1912 (s bibliografií); K. B. Mádl, J. B., in: AČA 23, 1913, s. 123n.; F. Zuman, Konservátor J. B., in: Naše Polabí 4, 1926–27, s. 35n.; K. Benda, J. B., in: Kapitoly z českého dějepisu umění 1, 1986, s. 208n.; K. Sklenář, Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů, 2005, s. 88.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář