BRATRANEK Franz Thomas 3.11.1815-2.8.1884: Porovnání verzí

Z Personal
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Franz Thomas BRATRANEK
 
| jméno = Franz Thomas BRATRANEK
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bratranek Franz Thomas portret.jpg
 
| datum narození = 3.11.1815
 
| datum narození = 3.11.1815
 
| místo narození = Jedovnice u Blanska
 
| místo narození = Jedovnice u Blanska
Řádka 78: Řádka 78:
 
brněnských osobností 1, 1998, s. 26; Allgemeines Gelehrten Lexikon (ed.
 
brněnských osobností 1, 1998, s. 26; Allgemeines Gelehrten Lexikon (ed.
 
A. Zischka), Stuttgart, 1961, s. 103.
 
A. Zischka), Stuttgart, 1961, s. 103.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/277 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Roman Vondra
 
Roman Vondra

Verze z 7. 1. 2019, 13:36

Franz Thomas BRATRANEK
Narození 3.11.1815
Místo narození Jedovnice u Blanska
Úmrtí 2.8.1884
Místo úmrtí Brno
Povolání

65- Literární historik, kritik nebo teoretik 49- Náboženský nebo církevní činitel

56- Filozof
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42859

BRATRANEK, Franz Thomas (též BRATRÁNEK, František Tomáš), * 3. 11. 1815 Jedovnice u Blanska, † 2. 8. 1884 Brno, literární historik, filozof, kněz

Pocházel ze smíšené německo-české rodiny panského úředníka. Jeho otec byl českého původu, matka patřila mezi moravské Němce. V Brně B. absolvoval obecnou školu i gymnázium a 1834 vstoupil do augustiniánského kláštera. Opat Cyril Napp ho poslal na studia na vídeňskou univerzitu, kde navázal kontakty se snachou a vnuky Johanna Wolfganga Goetha, což mu otevřelo dveře do významných aristokratických a měšťanských salonů. Současně B. uchvátilo Goethovo dílo natolik, že se zařadil mezi jeho přední znalce. 1839 do sáhl doktorátu filozofie. Načas se vrátil do brněnského kláštera jako opatův sekretář, záhy odešel do Lvova (tehdy rakouská Halič), kde 1841–43 působil jako asistent profesora I. J. Hanuše. Zabýval se studiem děl klasiků německého idealismu 1. poloviny 19. století (J. G. Fichte, F. W. J. Schelling, G. F. Hegel). Jeho pozornosti neunikla ani tvorba Hegelových radikálně-demokratických následovníků, jako byli bratři B. a E. Bauerové, D. F. Strauss, M. Stirner, L. Feuerbach aj., ani k ranému socialismu inklinující díla G. Biedermanna a L. von Steina ad.

Po sesazení F. M. Klácela 1844 B. získal místo profesora na filozofickém ústavu (později gymnáziu) v Brně, kde učil až do 1851. Bouřlivé politické události 1848–49 podnítily jeho zvýšený zájem o věci veřejné a přivedly jej mezi členy utopického Českomoravského bratrstva (F. M. Klácel, B. Němcová, I. J. Hanuš, J. Helcelet aj.). Krátce se angažoval rovněž v Moravské národní jednotě. Během prázdninových studijních cest po Evropě (např. do rakouských a německých zemí, severní Itálie a Švýcarska) navázal celou řadu kontaktů s předními filozofy a literáty tehdejší doby (F. W. J. Schellingem, M. Grimmem, bratry Bauerovými aj). Z cest si pravidelně dovážel velké množství literatury, která byla na území Rakouského císařství zakázána.

1851 se stal mimořádným a 1853 řádným profesorem na Jagellonské univerzitě v Krakově. Věnoval se především filozofické interpretaci děl J. W. Goetha a edicím jeho korespondence (např. s Alexandrem a Wilhelmem Humboldtovými, Kašparem hrabětem ze Šternberka aj.). 1864–65 zastával funkci děkana filozofické fakulty a 1866–67 rektora krakovské univerzity. V Krakově překládal z polštiny do němčiny, zejména A. E. Odyniece, J. Szujského a W. Pola. Věnoval se polské literatuře a polsko-německým literárním stykům (např. mezi Goethem a Mickiewiczem). 1881 odešel do penze. Poslední léta života prožil v ústraní starobrněnského kláštera.

D: Zur Entwicklung des Schönheitsbegriffes, 1841; Handbuch der deutschen Literaturgeschichte, 1850; Beiträge zu einer Ästhetik der Pflanzenwelt, Leipzig 1853; Ästethische Studien, Wien 1853, Goethes Egmont und Schillers Wallenstein, Stuttgart 1862; Sturm und Drang-Periode, 1864; Die Romantische Schule, 1866; Das Junge Deutschland, 1866; Briefwechsel zwischen Goethe und Kaspar Graf Sternberg, Wien 1866; Reminiszenzen, Krakau 1867–80 (vlastní prózy); Zwei Polen in Weimar, Wien 1870; Goethes naturwissenschaftliche Korrespondenz 1–3, Wien 1874–76; Goethes Briefwechsel mit den Gebrüdern von Humboldt, Leipzig 1876; Výklad Goethova Fausta (překlad a komentář J. Loužil), 2002.

L: M. Hýsek, Literární Morava, 1911, passim; J. Krejčí, Goethe und B., 1929; J. Loužil, F. T. B. Leben und Philosophie, in: Bohemia. Jahrbuch des Collegium Carolinum 13, Wien – München 1972, s. 182n.; BL 1, s. 136; MČE 1, s. 553; SČF, s. 52 (kde další literatura); Z. Chmel, Galerie brněnských osobností 1, 1998, s. 26; Allgemeines Gelehrten Lexikon (ed. A. Zischka), Stuttgart, 1961, s. 103.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Roman Vondra