Biografický slovník
BRAUN Josef 11.7.1864-28.8.1891: Porovnání verzí
(BRAUN_Josef_11.7.1864-1891) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.7.1864 | | datum narození = 11.7.1864 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Kutná Hora |
| − | | datum úmrtí = 1891 | + | | datum úmrtí = 28.8.1891 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Kutná Hora |
| povolání = 61- Pedagog | | povolání = 61- Pedagog | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BRAUN, Josef,''' ''* 11. 7. 1864 Kutná Hora, † 28. 8. 1891 Kutná Hora, učitel, spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Otec byl pekařem. B. se vzdělával v rodišti, navštěvoval reálku | ||
| + | a učitelský ústav, kde 1883 maturoval. Učitelskou dráhu zahájil v české škole spolku Komenský ve Vídni (1883–86), | ||
| + | potom učil v obecní škole v Buštěhradě (1886–87) a od 1888 | ||
| + | na Smíchově (Praha). Předepsané zkoušky k získání místa definitivního učitele složil 1890. V té době však už onemocněl | ||
| + | tuberkulózou. 1890–91 se pokoušel léčit nejprve v Rožnově | ||
| + | pod Radhoštěm, později v Gorici a v pruských lázních Görbersdorf | ||
| + | (nyní Sokołowsko u Wałbrzychu, Polsko). Ozdravné | ||
| + | pobyty mu však nepomohly. Vrátil se do rodiště, kde krátce | ||
| + | poté zemřel. | ||
| + | |||
| + | B. se od svého vídeňského pobytu věnoval vedle učitelského | ||
| + | povolání také žurnalistické a literární činnosti. Přispíval | ||
| + | do ''Kutnohorských listů'', ''Národních listů'', ''Květů'', ''Světozoru'', | ||
| + | ''Zlaté Prahy'', ''Ruchu'', do ''Pečírkova kalendáře'', ''Nového kalendáře'' | ||
| + | ''učitelského'' a do dalších periodik. Literárně se profiloval zejména | ||
| + | jako prozaik. Napsal a publikoval sice i příležitostné | ||
| + | verše (''Proslov na oslavu otevření Národního divadla v Praze''), | ||
| + | byl však především autorem historických mravoučných povídek | ||
| + | z doby husitské a pobělohorské. Při literárním zpracování | ||
| + | tématu se snažil využívat archivní prameny. Vzorem mu | ||
| + | byl Václav Beneš Třebízský. B. připravil (1884–89) k vydání | ||
| + | jeho sebrané spisy a napsal jeho obsáhlý životopis (1889). | ||
| + | B. věrnost dílu tohoto mistra hodnotili někteří literární historici | ||
| + | jako epigonství (A. Novák). Část B. rukopisů vyšla | ||
| + | až posmrtně (např. ''Boha i vlast'', 1894; ''Dvě historické povídky'', | ||
| + | 1894; ''Vítův robenec'', 1894). Některá díla podepisoval jako | ||
| + | B.-Kutnohorský. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' soupis in: LČL 1, s. 297. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 4, s. 597, 28, s. 131; SDLČ, s. 397; LČL 1, s. 296n.; J. Šimek, K životopisu | ||
| + | J. B., in: Časopis pro moderní filologii, 1918; F. V. Suk, Čtyřicáté | ||
| + | výročí J. B., in: Naše kniha 12, 1931, s. 336n.; J. Drmolová, Cesty J. B. | ||
| + | k tvorbě pro mládež, in: Jazyk a literatura, 1965. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' pamětní deska na rodném domě (Komenského nám. čp. 72). | ||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
| + | [[Kategorie:Kutná Hora]] | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
| + | [[Kategorie:Kutná Hora]] | ||
Verze z 10. 12. 2016, 13:20
| Josef BRAUN | |
 | |
| Narození | 11.7.1864 |
|---|---|
| Místo narození | Kutná Hora |
| Úmrtí | 28.8.1891 |
| Místo úmrtí | Kutná Hora |
| Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42171 |
BRAUN, Josef, * 11. 7. 1864 Kutná Hora, † 28. 8. 1891 Kutná Hora, učitel, spisovatel
Otec byl pekařem. B. se vzdělával v rodišti, navštěvoval reálku a učitelský ústav, kde 1883 maturoval. Učitelskou dráhu zahájil v české škole spolku Komenský ve Vídni (1883–86), potom učil v obecní škole v Buštěhradě (1886–87) a od 1888 na Smíchově (Praha). Předepsané zkoušky k získání místa definitivního učitele složil 1890. V té době však už onemocněl tuberkulózou. 1890–91 se pokoušel léčit nejprve v Rožnově pod Radhoštěm, později v Gorici a v pruských lázních Görbersdorf (nyní Sokołowsko u Wałbrzychu, Polsko). Ozdravné pobyty mu však nepomohly. Vrátil se do rodiště, kde krátce poté zemřel.
B. se od svého vídeňského pobytu věnoval vedle učitelského povolání také žurnalistické a literární činnosti. Přispíval do Kutnohorských listů, Národních listů, Květů, Světozoru, Zlaté Prahy, Ruchu, do Pečírkova kalendáře, Nového kalendáře učitelského a do dalších periodik. Literárně se profiloval zejména jako prozaik. Napsal a publikoval sice i příležitostné verše (Proslov na oslavu otevření Národního divadla v Praze), byl však především autorem historických mravoučných povídek z doby husitské a pobělohorské. Při literárním zpracování tématu se snažil využívat archivní prameny. Vzorem mu byl Václav Beneš Třebízský. B. připravil (1884–89) k vydání jeho sebrané spisy a napsal jeho obsáhlý životopis (1889). B. věrnost dílu tohoto mistra hodnotili někteří literární historici jako epigonství (A. Novák). Část B. rukopisů vyšla až posmrtně (např. Boha i vlast, 1894; Dvě historické povídky, 1894; Vítův robenec, 1894). Některá díla podepisoval jako B.-Kutnohorský.
D: soupis in: LČL 1, s. 297.
L: OSN 4, s. 597, 28, s. 131; SDLČ, s. 397; LČL 1, s. 296n.; J. Šimek, K životopisu J. B., in: Časopis pro moderní filologii, 1918; F. V. Suk, Čtyřicáté výročí J. B., in: Naše kniha 12, 1931, s. 336n.; J. Drmolová, Cesty J. B. k tvorbě pro mládež, in: Jazyk a literatura, 1965.
P: pamětní deska na rodném domě (Komenského nám. čp. 72).
Pavla Vošahlíková
