BRAUN Robert 16.2.1914-16.1.1982

Z Personal
Robert BRAUN
Narození 16.2.1914
Místo narození Praha
Úmrtí 16.1.1982
Místo úmrtí Ústí nad Labem
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 146-147
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43634

BRAUN, Robert, * 16. 2. 1914 Praha, † 16. 1. 1982 Ústí nad Labem, herec, tanečník, choreograf, pedagog

Začínal 1931–32 jako herec v pražském Divadle Na Slupi a v Uranii, současně získával profesionální taneční základy v kursech Marie Klimešové-Poláčkové a Emmy Geitlerové. 1932–38 vystupoval jako artista, stepař a choreograf varietních čísel, hrál i tančil ve filmech. Jako stepaře ho využil v Národním divadle Joe Jenčík (G. S. Kaufman, Vesele se točíme do kola, 1936; C. Debussy, Hračková skříňka, 1939). Od 1938 byl stipendistou Národního divadla a žákem baletní mistryně a šéfky baletu Jelizavety Nikolské, 1941–45 pak sólistou baletu. Tančil především výrazné charakterní role (Bradýřský cechmistr, J. Křička: Král Lávra, 1939; Krysař, P. Bořkovec: Krysař, 1942; Pantalone, R. Drigo: Harlekýnovy miliony, 1943; Apač, B. Blacher: Jižní slavnost, 1941; Angličan, J. Bayer: Královna loutek, 1940). Po válce přijal nabídku Aloise Háby a nastoupil jako tanečník, baletní mistr i choreograf do Velké opery 5. května a zůstal tam i po jejím sloučením s ND (1948) až do 1953. Vytvořil na 16 rolí, 22 choreografií, z toho 5 baletů. Pro Pujmanovy režie Rusalky a Armidy A. Dvořáka obnovil Jenčíkovy tance, s Ninou Jirsíkovou připravil Taneční putování s J. Ježkem. Sám uvedl 1949–51 např. Karneval A. Chačaturjana, Čarodějnou lásku M. de Fally, Revoluční variace J. Kapra, Svatební scény na hudbu B. Smetany, Jarní symfonii J. V. A. Stamice a Dona Juana Ch. W. Glucka. V sezoně 1953/54 zastupoval v Ostravě šéfa baletu Emericha Gabzdyla a nastudoval tam několik baletů (T. Adam, Giselle, N. Rimský-Korsakov, Šeherezáda, L. Delibes, Coppélia). Poté 1954–56 působil na Slovensku; ve Slovenském ľudovém umeleckém kolektívu (SĽUK). 1956–61 byl náčelníkem taneční skupiny Vojenského uměleckého souboru (VUS) kapitána Jána Nálepky v Bratislavě. Svou uměleckou dráhu zakončil v Ústí nad Labem jako šéf baletu 1961–74 (s přerušením 1966–68, kdy pracoval ve Štýrském Hradci). Ústecká éra byla umělecky kontroverzní. V malém a technicky nevyrovnaném ansámblu nastudoval vedle tanců do repertoáru zpěvohry 13 titulů běžné dramaturgie (balety P. I. Čajkovského a O. Nedbala, Kamenný kvítek a Popelka S. Prokofjeva, Slovanské tance A. Dvořáka, Bachčisarajská fontána B. Asafjeva, Othello J. Hanuše) a uvedl i dvě novinky – J. Smutného Dva dny na Měsíci (1961) a Poslední pampelišku M. Vacka (1964). B. se věnoval také pedagogické činnosti. 1935 získal licenci na soukromou baletní školu, 1945–50 učil na pražském tanečním oddělení Státní konzervatoře, 1954 založil taneční oddělení konzervatoře v Ostravě, byl pedagogem SĽUK, Souboru kapitána Nálepky a Vysoké školy múzických umění v Bratislavě 1952–60 (od 1956 vedoucí taneční katedry). Mezi jeho žáky patřili Olga Filipi a Luboš Ogoun.

L: Deutsches Bühnen – Jahrbuch, Berlin, 1939–44; s. i., Taneční bajky, in: Venkov 9. 6. 1943; ep, Taneční bajky R. B., in: Lidové noviny 9. 6. 1943; R. B., V rytmu nebo mimo rytmus?, in: Časopis baletu ND, 1945, č. 1, s. 14; red., Zprávy, in: tamtéž, 1946, č. 2, s. 14; vp, R. B. řídí taneční soubor v Divadle 5. května, in: Svobodné slovo 3. 5. 1946; R. B., Londýnský balet, in: Divadlo, 1947, č. 8, s. 120; K. Vaněk, Velká opera se ruší, in: Rudé Právo 17. 3. 1948; J. Svoboda, Čarodějná láska, in: bulettin Velká opera 5. května 1948, č. 6, s. 7; Ročenky Česká divadla, 1960–2003; V. Vašut, Baletní repertoár 1945–60, 1960; vv, Na přestupní listině, in: Divadelní noviny 30. 8. 1961; L. Schmidtová, Československý balet, 1962, s. 23; jm, Umělci se představují, in: Program Divadla Z. Nejedlého Ústí nad Labem, 1964, č. 5; Kronika 20 let práce Divadla Z. Nejedlého v Ústí nad Labem, 1965; Sborník 20 let Divadla a opery a baletu Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem, 1965; K. V. Burian, Hvězdy baletu, 1971, s. 171, 180; J. Fujerová, Ústecký rozhovor s R. B., in: Taneční listy, 1971, č. 3, s. 10; táž, Čtvrtstoletí ústeckého baletu, diplomová práce AMU, Praha 1971; Almanach 60 let Státního divadla v Ostravě 1919–79, 1979; V. Vašut, Baletní libreta, 1983, s. 80, 160, 257; Soupis repertoáru ND v Praze 1883–1984, Národní divadlo v Praze, 1983, rejstřík; V. Vašut, Saša Machov, 1986, s. 115, 125, 131, 134, 162, 166, 167, 199, 213; E. Gabzdyl – V. Vašut, V hlavní roli Emerich Gabzdyl, 1988, s. 91; ND a jeho předchůdci, s. 44; Encyklopédia dramatických umení Slovenska A–L, Bratislava 1989, s. 132; Almanach Taneční konzervatoře Praha 1945–95, 1995; E. Krakešová, Ve službách Terpsichory, 1997, s. 90; V. Vašut, Pavel Šmok na přeskáčku, 1997, s. 14; Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, s. 284, 494; Český taneční slovník, 2001, s. 26.

P: Archiv ND Praha.

Jana Holeňová