BRDLÍKOVÁ Josefina 20.3.1843-21.4.1910: Porovnání verzí

Z Personal
(BRDLÍKOVÁ_Josefina_20.3.1843-21.4.1910)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 20.3.1843
 
| datum narození = 20.3.1843
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 21.4.1910
 
| datum úmrtí = 21.4.1910
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
78- Hudební interpret
 
78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josefina BRDLÍKOVÁ
+
}}
 +
 
 +
'''BRDLÍKOVÁ, Josefina''' ''(roz. Mourková), * 20. 3. 1843 Praha, † 21. 4. 1910 Praha, hudební skladatelka, básnířka, překladatelka, feministka''
 +
 
 +
Studovala v Paříži a Londýně. Základy hudebního vzdělání
 +
získala u svých příbuzných (bratrance V. V. Zeleného a strýce
 +
J. Mourka, ředitele kůru v klášteře Mariastern v Lužici), později
 +
v Praze u Zikmunda Kolešovského a po sňatku s továrníkem
 +
Janem B. (1837–1896) u Jindřicha Kàana z Albestů.
 +
Zúčastnila se společenského života, podílela se na hudebních
 +
dýcháncích v rodinách hudbymilovných českých měšťanů
 +
a politiků (F. Palacký, F. A. Brauner aj.) a zapojila se do emancipačního
 +
hnutí. Zpívala také v chrámových sborech. S manželem
 +
přesídlila do Počátek, se společenským děním v Praze
 +
však udržovala nadále kontakt. Dojížděla na hodiny kompozice
 +
k J. Kàanovi a v Počátkách ji naopak navštěvovala např.
 +
Zdeňka Havlíčková. Po manželově smrti se vrátila do Prahy.
 +
Podílela se pak mj. na činnosti Ženského klubu českého, který
 +
1903 založily mj. Teréza Nováková a Františka Plamínková,
 +
kde pořádala přednášky. Zajímala se o astronomii, filozofii, ovládala několik jazyků.
 +
 
 +
Zkomponovala drobné formální útvary (písně, charakteristické
 +
skladby), poplatné vkusu publika soukromých hudebních
 +
salonů i možnostem prezentace. Zhudebňovala verše
 +
E. Krásnohorské, A. Heyduka, V. Hálka, J. Vrchlického,
 +
S. Čecha, J. Zeyera, ale také české překlady M. J. Lermontova
 +
a H. Heineho.
 +
 
 +
'''D:''' klavírní skladby: Impromptu, Humoreska, Dumka, Polka, Kolébavka,
 +
Pastorella, Aforismy valčíkové, Polní kvítí z českého pohoří, Tři serenády,
 +
V rákosí, Večerní stíny, Píseň; písňová tvorba: Anděl (M. J. Lermontov), Buď
 +
mír v tvé duši (J. Vrchlický), Dobrou noc (E. Krásnohorská), Jezerní panna
 +
(H. Heine – E. Krásnohorská), Mně zdálo se (J. Zeyer), Zpěv panoše královny
 +
Dagmary (S. Čech), Příčina (A. Heyduk), Přilétlo jaro zdaleka (V. Hálek),
 +
Valkýry (J. Zeyer) aj.; publikovány byly: Večerní stíny, Tři serenády a Píseň
 +
(1892), Polní kvítí z českého pohoří (1893), V rákosí (1896), Album klavírních
 +
skladeb (1897).
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 138; OSND 1/2, s. 729; HS 1, s. 131; T. Zapletal, Vzpomínky
 +
na hudební skladatelku J. B. (mj. dopisy se Zdeňkou Havlíčkovou), 1932;
 +
A. Pražák, J. B., in: K. Stloukal, Královny, kněžny a velké ženy české, 1940;
 +
O. Špecinger, Obdivuhodná J. B. a dolní Povltaví, in: Mělnicko, 2000, č. 27,
 +
s. 3.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP, Praha (kde písemná pozůstalost a básně); České muzeum hudby,
 +
Praha (kde uloženy hudební skladby).
 +
 
 +
Vlasta Reittererová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1843]]
 
[[Kategorie:1843]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:1910]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 12. 12. 2016, 16:05

Josefina BRDLÍKOVÁ
Narození 20.3.1843
Místo narození Praha
Úmrtí 21.4.1910
Místo úmrtí Praha
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42210

BRDLÍKOVÁ, Josefina (roz. Mourková), * 20. 3. 1843 Praha, † 21. 4. 1910 Praha, hudební skladatelka, básnířka, překladatelka, feministka

Studovala v Paříži a Londýně. Základy hudebního vzdělání získala u svých příbuzných (bratrance V. V. Zeleného a strýce J. Mourka, ředitele kůru v klášteře Mariastern v Lužici), později v Praze u Zikmunda Kolešovského a po sňatku s továrníkem Janem B. (1837–1896) u Jindřicha Kàana z Albestů. Zúčastnila se společenského života, podílela se na hudebních dýcháncích v rodinách hudbymilovných českých měšťanů a politiků (F. Palacký, F. A. Brauner aj.) a zapojila se do emancipačního hnutí. Zpívala také v chrámových sborech. S manželem přesídlila do Počátek, se společenským děním v Praze však udržovala nadále kontakt. Dojížděla na hodiny kompozice k J. Kàanovi a v Počátkách ji naopak navštěvovala např. Zdeňka Havlíčková. Po manželově smrti se vrátila do Prahy. Podílela se pak mj. na činnosti Ženského klubu českého, který 1903 založily mj. Teréza Nováková a Františka Plamínková, kde pořádala přednášky. Zajímala se o astronomii, filozofii, ovládala několik jazyků.

Zkomponovala drobné formální útvary (písně, charakteristické skladby), poplatné vkusu publika soukromých hudebních salonů i možnostem prezentace. Zhudebňovala verše E. Krásnohorské, A. Heyduka, V. Hálka, J. Vrchlického, S. Čecha, J. Zeyera, ale také české překlady M. J. Lermontova a H. Heineho.

D: klavírní skladby: Impromptu, Humoreska, Dumka, Polka, Kolébavka, Pastorella, Aforismy valčíkové, Polní kvítí z českého pohoří, Tři serenády, V rákosí, Večerní stíny, Píseň; písňová tvorba: Anděl (M. J. Lermontov), Buď mír v tvé duši (J. Vrchlický), Dobrou noc (E. Krásnohorská), Jezerní panna (H. Heine – E. Krásnohorská), Mně zdálo se (J. Zeyer), Zpěv panoše královny Dagmary (S. Čech), Příčina (A. Heyduk), Přilétlo jaro zdaleka (V. Hálek), Valkýry (J. Zeyer) aj.; publikovány byly: Večerní stíny, Tři serenády a Píseň (1892), Polní kvítí z českého pohoří (1893), V rákosí (1896), Album klavírních skladeb (1897).

L: OSN 28, s. 138; OSND 1/2, s. 729; HS 1, s. 131; T. Zapletal, Vzpomínky na hudební skladatelku J. B. (mj. dopisy se Zdeňkou Havlíčkovou), 1932; A. Pražák, J. B., in: K. Stloukal, Královny, kněžny a velké ženy české, 1940; O. Špecinger, Obdivuhodná J. B. a dolní Povltaví, in: Mělnicko, 2000, č. 27, s. 3.

P: LA PNP, Praha (kde písemná pozůstalost a básně); České muzeum hudby, Praha (kde uloženy hudební skladby).

Vlasta Reittererová