BRDLÍKOVÁ Josefina 20.3.1843-21.4.1910: Porovnání verzí
(BRDLÍKOVÁ_Josefina_20.3.1843-21.4.1910) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.3.1843 | | datum narození = 20.3.1843 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 21.4.1910 | | datum úmrtí = 21.4.1910 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BRDLÍKOVÁ, Josefina''' ''(roz. Mourková), * 20. 3. 1843 Praha, † 21. 4. 1910 Praha, hudební skladatelka, básnířka, překladatelka, feministka'' | ||
+ | |||
+ | Studovala v Paříži a Londýně. Základy hudebního vzdělání | ||
+ | získala u svých příbuzných (bratrance V. V. Zeleného a strýce | ||
+ | J. Mourka, ředitele kůru v klášteře Mariastern v Lužici), později | ||
+ | v Praze u Zikmunda Kolešovského a po sňatku s továrníkem | ||
+ | Janem B. (1837–1896) u Jindřicha Kàana z Albestů. | ||
+ | Zúčastnila se společenského života, podílela se na hudebních | ||
+ | dýcháncích v rodinách hudbymilovných českých měšťanů | ||
+ | a politiků (F. Palacký, F. A. Brauner aj.) a zapojila se do emancipačního | ||
+ | hnutí. Zpívala také v chrámových sborech. S manželem | ||
+ | přesídlila do Počátek, se společenským děním v Praze | ||
+ | však udržovala nadále kontakt. Dojížděla na hodiny kompozice | ||
+ | k J. Kàanovi a v Počátkách ji naopak navštěvovala např. | ||
+ | Zdeňka Havlíčková. Po manželově smrti se vrátila do Prahy. | ||
+ | Podílela se pak mj. na činnosti Ženského klubu českého, který | ||
+ | 1903 založily mj. Teréza Nováková a Františka Plamínková, | ||
+ | kde pořádala přednášky. Zajímala se o astronomii, filozofii, ovládala několik jazyků. | ||
+ | |||
+ | Zkomponovala drobné formální útvary (písně, charakteristické | ||
+ | skladby), poplatné vkusu publika soukromých hudebních | ||
+ | salonů i možnostem prezentace. Zhudebňovala verše | ||
+ | E. Krásnohorské, A. Heyduka, V. Hálka, J. Vrchlického, | ||
+ | S. Čecha, J. Zeyera, ale také české překlady M. J. Lermontova | ||
+ | a H. Heineho. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' klavírní skladby: Impromptu, Humoreska, Dumka, Polka, Kolébavka, | ||
+ | Pastorella, Aforismy valčíkové, Polní kvítí z českého pohoří, Tři serenády, | ||
+ | V rákosí, Večerní stíny, Píseň; písňová tvorba: Anděl (M. J. Lermontov), Buď | ||
+ | mír v tvé duši (J. Vrchlický), Dobrou noc (E. Krásnohorská), Jezerní panna | ||
+ | (H. Heine – E. Krásnohorská), Mně zdálo se (J. Zeyer), Zpěv panoše královny | ||
+ | Dagmary (S. Čech), Příčina (A. Heyduk), Přilétlo jaro zdaleka (V. Hálek), | ||
+ | Valkýry (J. Zeyer) aj.; publikovány byly: Večerní stíny, Tři serenády a Píseň | ||
+ | (1892), Polní kvítí z českého pohoří (1893), V rákosí (1896), Album klavírních | ||
+ | skladeb (1897). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 138; OSND 1/2, s. 729; HS 1, s. 131; T. Zapletal, Vzpomínky | ||
+ | na hudební skladatelku J. B. (mj. dopisy se Zdeňkou Havlíčkovou), 1932; | ||
+ | A. Pražák, J. B., in: K. Stloukal, Královny, kněžny a velké ženy české, 1940; | ||
+ | O. Špecinger, Obdivuhodná J. B. a dolní Povltaví, in: Mělnicko, 2000, č. 27, | ||
+ | s. 3. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' LA PNP, Praha (kde písemná pozůstalost a básně); České muzeum hudby, | ||
+ | Praha (kde uloženy hudební skladby). | ||
+ | |||
+ | Vlasta Reittererová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1843]] | [[Kategorie:1843]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 12. 12. 2016, 16:05
Josefina BRDLÍKOVÁ | |
Narození | 20.3.1843 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 21.4.1910 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42210 |
BRDLÍKOVÁ, Josefina (roz. Mourková), * 20. 3. 1843 Praha, † 21. 4. 1910 Praha, hudební skladatelka, básnířka, překladatelka, feministka
Studovala v Paříži a Londýně. Základy hudebního vzdělání získala u svých příbuzných (bratrance V. V. Zeleného a strýce J. Mourka, ředitele kůru v klášteře Mariastern v Lužici), později v Praze u Zikmunda Kolešovského a po sňatku s továrníkem Janem B. (1837–1896) u Jindřicha Kàana z Albestů. Zúčastnila se společenského života, podílela se na hudebních dýcháncích v rodinách hudbymilovných českých měšťanů a politiků (F. Palacký, F. A. Brauner aj.) a zapojila se do emancipačního hnutí. Zpívala také v chrámových sborech. S manželem přesídlila do Počátek, se společenským děním v Praze však udržovala nadále kontakt. Dojížděla na hodiny kompozice k J. Kàanovi a v Počátkách ji naopak navštěvovala např. Zdeňka Havlíčková. Po manželově smrti se vrátila do Prahy. Podílela se pak mj. na činnosti Ženského klubu českého, který 1903 založily mj. Teréza Nováková a Františka Plamínková, kde pořádala přednášky. Zajímala se o astronomii, filozofii, ovládala několik jazyků.
Zkomponovala drobné formální útvary (písně, charakteristické skladby), poplatné vkusu publika soukromých hudebních salonů i možnostem prezentace. Zhudebňovala verše E. Krásnohorské, A. Heyduka, V. Hálka, J. Vrchlického, S. Čecha, J. Zeyera, ale také české překlady M. J. Lermontova a H. Heineho.
D: klavírní skladby: Impromptu, Humoreska, Dumka, Polka, Kolébavka, Pastorella, Aforismy valčíkové, Polní kvítí z českého pohoří, Tři serenády, V rákosí, Večerní stíny, Píseň; písňová tvorba: Anděl (M. J. Lermontov), Buď mír v tvé duši (J. Vrchlický), Dobrou noc (E. Krásnohorská), Jezerní panna (H. Heine – E. Krásnohorská), Mně zdálo se (J. Zeyer), Zpěv panoše královny Dagmary (S. Čech), Příčina (A. Heyduk), Přilétlo jaro zdaleka (V. Hálek), Valkýry (J. Zeyer) aj.; publikovány byly: Večerní stíny, Tři serenády a Píseň (1892), Polní kvítí z českého pohoří (1893), V rákosí (1896), Album klavírních skladeb (1897).
L: OSN 28, s. 138; OSND 1/2, s. 729; HS 1, s. 131; T. Zapletal, Vzpomínky na hudební skladatelku J. B. (mj. dopisy se Zdeňkou Havlíčkovou), 1932; A. Pražák, J. B., in: K. Stloukal, Královny, kněžny a velké ženy české, 1940; O. Špecinger, Obdivuhodná J. B. a dolní Povltaví, in: Mělnicko, 2000, č. 27, s. 3.
P: LA PNP, Praha (kde písemná pozůstalost a básně); České muzeum hudby, Praha (kde uloženy hudební skladby).
Vlasta Reittererová