StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BREHM Vincenz 1.1.1879-4.5.1970

Vincenz BREHM
Narození	1.1.1879
Místo narození	Doupov
Úmrtí	4.5.1970
Místo úmrtí	Lunz am See (Rakousko)
Povolání	14- Hydrolog
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42221

BREHM, Vincenz, * 1. 1. 1879 Doupov, † 4. 5. 1970 Lunz am See (Rakousko), hydrobiolog, biogeograf

Syn notáře Aloise B. (1843–1915), pocházejícího z rozvětvené rodiny Brehmů z Chyší na Žluticku, a Marie, roz. Nonnerové (1855–1927), původem ze Stříbra. Dětství prožil převážně v Lázních Kynžvart, gymnaziální studia absolvoval v Chebu. Vystudoval přírodní vědy v Innsbrucku (PhDr. 1902), své vzdělání si rozšiřoval na mořské biologické stanici v Terstu (zabýval se studiem mořského planktonu). Dlouhá léta pak působil jako profesor matematiky, fyziky a přírodopisu na gymnáziích, nejprve krátce ve štýrském Pettau (nyní Ptuj, Slovinsko), pak v Lokti a nejdéle v Chebu. Již od 1905 externě spolupracoval s hydrobiologickou stanicí v Lunz am See v Dolních Rakousích, kterou spoluzakládal a kde se podílel na vedení odborných kursů; když musel v rámci odsunu (1945) opustit ČSR, odešel právě do Lunzu, kde zpracoval své celoživotní výzkumy. V meziválečné éře byl též členem Německé akademie věd a umění v Praze, spolku Lotos a řady vědeckých sdružení v zahraničí (např. Servicio nacional di Piscultura v brazilském Rio de Janeiro). Po odchodu do penze žil převážně v Lunzu, po 2. světové válce se tam usadil natrvalo. V Chebu, odkud byl odsunut, musel zanechat své sbírky i bohatou knihovnu.

B. patřil mezi průkopníky limnologie (studia jezer) v evropském měřítku; studoval zejména jezera v Alpách (např. Achensee, jemuž věnoval i svou disertaci), a také vodní faunu. Byl pokládán za jednoho z největších znalců korýšů, zejména klanonožců a perlooček v tehdejším vědeckém světě. Popsal více než 100 nových druhů bezobratlých. Velmi cenné zůstaly též jeho práce biogeografické – ač sám necestoval, byl znalcem zejména bezobratlých z prakticky celého světa včetně Indonésie (zpracovával výsledky Woltereckovy expedice), Peru či Nového Zélandu a byly mu zasílány sběry vědeckých expedic k určení a zpracování. Jako gymnaziální profesor se podílel na zpracování středoškolských učebnic. V menší míře se věnoval i výzkumům v Čechách, mj. v řece Ohři a na slatiništích v okolí Františkových Lázní, v řadě prací tu předjímal stanoviska moderní ekologie. B. napsal více než 200 prací, velkou většinu z nich uveřejnil v časopisech, zejména Archiv für Hydrobiologie, Zoologischer Anzeiger aj.

D: výběr: Lehrbuch der Zoologie für die Oberklassen der Mittelschulen der Čechoslovakischen Republik, 1924; Einführung in die Limnologie, Berlin 1930; Aus meinem Leben (vzpomínky, ed. P. Adamicka), in: Jahresbericht der Biologischen Station Lunz, 7–16, 1984–1999.

L: nekrolog in: Archiv für Hydrobiologie 68, 1971, s. 293n.; BL 1, s. 140; EBL 1, s. 88; MSA 119, 1995, s. 8n.; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750-1950, in: Práce z dějin Akademie věd, seria B, fasc. 12, 1997, s. 254, 397, 405, 496; J. Chmelíková, Profesor V. B. a Cheb, in: Sborník Chebského muzea 2002, s. 294n.

P: Osobní fond v okresním archivu Cheb, inventář 2002.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek