BREISKÝ August 25.3.1832-25.5.1889: Porovnání verzí

Z Personal
(BREISKÝ_August_25.3.1832-25.5.1889)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = August BREISKÝ
 
| jméno = August BREISKÝ
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Breisky August portret.png
 
| datum narození = 25.3.1832
 
| datum narození = 25.3.1832
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Klatovy
 
| datum úmrtí = 25.5.1889
 
| datum úmrtí = 25.5.1889
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>August BREISKÝ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 164
 +
}}
 +
 
 +
'''BREISKÝ, August,''' ''* 25. 3. 1832 Klatovy, † 25. 5. 1889 Vídeň (Rakousko), lékař-porodník a gynekolog, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny klatovského okresního hejtmana. Lékařská
 +
studia absolvoval v Praze, 1855 získal titul doktora medicíny,
 +
1861 doktora chirurgie, byl i magistrem porodnictví.
 +
Po první promoci působil tři roky jako asistent na patologické
 +
anatomii, 1859–61 byl asistentem porodnické kliniky.
 +
V té době podnikl studijní cestu do Německa, Francie, Anglie
 +
a Skotska. Poté pracoval do 1865 jako ordinář pražské kupecké
 +
nemocnice. Jeho odborný zájem patřil především gynekologii
 +
a porodnictví. Z těchto oborů se 1865 na pražské
 +
fakultě habilitoval. Následujícího roku přijal místo profesora
 +
gynekologie a porodnictví na lékařsko-chirurgickém učilišti
 +
v Salcburku. Po ročním působení odešel 1867 na lékařskou
 +
fakultu do Bernu, kde setrval do 1874. Současně byl jmenován
 +
přednostou nově zřízené II. gynekologicko-porodnické
 +
kliniky na pražské fakultě. 1880/81 zastával funkci děkana.
 +
Po rozdělení pražské fakulty na českou a německou (1883)
 +
se rozhodl poněkud překvapivě pro německou. Odtud byl
 +
1886 povolán do Vídně, aby tam až do své smrti řídil II. gynekologicko-
 +
porodnickou kliniku. Jako důsledný stoupenec
 +
Semmelweissova a Listerova učení o antisepsi a asepsi úspěšně
 +
snižoval úmrtnost šestinedělek na svých pracovištích. 1888
 +
založil ve Vídni gynekologicko-porodnickou společnost. Byl
 +
členem řady zahraničních odborných institucí – v Bernu,
 +
Lipsku, Edinburghu a Bostonu.
 +
 
 +
Stal se zakladatelem vědecké gynekologie v Čechách. Díky
 +
svému příteli, významnému chirurgovi K. Gussenbauerovi,
 +
se vypracoval na vyhledávaného operatéra. Působení na patologicko-
 +
anatomickém ústavu mu poskytlo výborný teoretický
 +
základ k pozdější specializaci. Odborné uznání si zajistil
 +
již svou habilitační prací ''Über die Entwicklung rationeller''
 +
''Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen''. 1862–66 byl stálým
 +
referentem prací ze svého oboru v pražském časopisu
 +
''Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde''.
 +
 
 +
'''D:''' Über die Entwicklung rationeller Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen,
 +
in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 23, 1866; F. Piťha
 +
– T. Billroth, Chirurgie, Stuttgart, 1879, kapitola Die Krankheiten der
 +
Vagine.
 +
 
 +
'''L:''' A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten
 +
und Völker 1, Wien – Leipzig 1929, s. 566; J. Pagel, Biographisches Lexikon
 +
der hervorragenden Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901,
 +
s. 236; AČL, s. 26; BSPLF 1, s. 8; BLDMF, s. 47n.; ÖBL 1, s. 110; BL 1,
 +
s. 141; I. Fischer, Geschichte der Geburtshilfe in Wien, Leipzig – Wien 1909,
 +
s. 305n.; Die deutsche K. F. Universität in Prag, 1899, s. 335n.; E. Lesky, Die
 +
Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 468n.;
 +
A. B., in: ČLČ 28, 1889, s. 424n.; A. B., in: Prager medizinische Wochenschrift
 +
7, 1882, s. 50n.; tamtéž 14, 1889, s. 255n.; tamtéž 24, 1899, s. 48;
 +
tamtéž 25, 1900, s. 73; Československá gynekologie 33, 1968, s. 544n.
 +
 
 +
Ludmila Hlaváčková
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
−
 
 
[[Kategorie:1832]]
 
[[Kategorie:1832]]
 +
[[Kategorie:Klatovy]]
 
[[Kategorie:1889]]
 
[[Kategorie:1889]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Aktuální verze z 5. 10. 2019, 19:15

August BREISKÝ
Narození 25.3.1832
Místo narození Klatovy
Úmrtí 25.5.1889
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 164
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42242

BREISKÝ, August, * 25. 3. 1832 Klatovy, † 25. 5. 1889 Vídeň (Rakousko), lékař-porodník a gynekolog, pedagog

Pocházel z rodiny klatovského okresního hejtmana. Lékařská studia absolvoval v Praze, 1855 získal titul doktora medicíny, 1861 doktora chirurgie, byl i magistrem porodnictví. Po první promoci působil tři roky jako asistent na patologické anatomii, 1859–61 byl asistentem porodnické kliniky. V té době podnikl studijní cestu do Německa, Francie, Anglie a Skotska. Poté pracoval do 1865 jako ordinář pražské kupecké nemocnice. Jeho odborný zájem patřil především gynekologii a porodnictví. Z těchto oborů se 1865 na pražské fakultě habilitoval. Následujícího roku přijal místo profesora gynekologie a porodnictví na lékařsko-chirurgickém učilišti v Salcburku. Po ročním působení odešel 1867 na lékařskou fakultu do Bernu, kde setrval do 1874. Současně byl jmenován přednostou nově zřízené II. gynekologicko-porodnické kliniky na pražské fakultě. 1880/81 zastával funkci děkana. Po rozdělení pražské fakulty na českou a německou (1883) se rozhodl poněkud překvapivě pro německou. Odtud byl 1886 povolán do Vídně, aby tam až do své smrti řídil II. gynekologicko- porodnickou kliniku. Jako důsledný stoupenec Semmelweissova a Listerova učení o antisepsi a asepsi úspěšně snižoval úmrtnost šestinedělek na svých pracovištích. 1888 založil ve Vídni gynekologicko-porodnickou společnost. Byl členem řady zahraničních odborných institucí – v Bernu, Lipsku, Edinburghu a Bostonu.

Stal se zakladatelem vědecké gynekologie v Čechách. Díky svému příteli, významnému chirurgovi K. Gussenbauerovi, se vypracoval na vyhledávaného operatéra. Působení na patologicko- anatomickém ústavu mu poskytlo výborný teoretický základ k pozdější specializaci. Odborné uznání si zajistil již svou habilitační prací Über die Entwicklung rationeller Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen. 1862–66 byl stálým referentem prací ze svého oboru v pražském časopisu Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde.

D: Über die Entwicklung rationeller Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen, in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 23, 1866; F. Piťha – T. Billroth, Chirurgie, Stuttgart, 1879, kapitola Die Krankheiten der Vagine.

L: A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 1, Wien – Leipzig 1929, s. 566; J. Pagel, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 236; AČL, s. 26; BSPLF 1, s. 8; BLDMF, s. 47n.; ÖBL 1, s. 110; BL 1, s. 141; I. Fischer, Geschichte der Geburtshilfe in Wien, Leipzig – Wien 1909, s. 305n.; Die deutsche K. F. Universität in Prag, 1899, s. 335n.; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 468n.; A. B., in: ČLČ 28, 1889, s. 424n.; A. B., in: Prager medizinische Wochenschrift 7, 1882, s. 50n.; tamtéž 14, 1889, s. 255n.; tamtéž 24, 1899, s. 48; tamtéž 25, 1900, s. 73; Československá gynekologie 33, 1968, s. 544n.

Ludmila Hlaváčková

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BREISKÝ_August_25.3.1832-25.5.1889&oldid=110915“