BREISKÝ August 25.3.1832-25.5.1889: Porovnání verzí
(BREISKÝ_August_25.3.1832-25.5.1889) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = August BREISKÝ | | jméno = August BREISKÝ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Breisky August portret.png |
| datum narození = 25.3.1832 | | datum narození = 25.3.1832 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Klatovy |
| datum úmrtí = 25.5.1889 | | datum úmrtí = 25.5.1889 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 164 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BREISKÝ, August,''' ''* 25. 3. 1832 Klatovy, † 25. 5. 1889 Vídeň (Rakousko), lékař-porodník a gynekolog, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny klatovského okresního hejtmana. Lékařská | ||
+ | studia absolvoval v Praze, 1855 získal titul doktora medicíny, | ||
+ | 1861 doktora chirurgie, byl i magistrem porodnictví. | ||
+ | Po první promoci působil tři roky jako asistent na patologické | ||
+ | anatomii, 1859–61 byl asistentem porodnické kliniky. | ||
+ | V té době podnikl studijní cestu do Německa, Francie, Anglie | ||
+ | a Skotska. Poté pracoval do 1865 jako ordinář pražské kupecké | ||
+ | nemocnice. Jeho odborný zájem patřil především gynekologii | ||
+ | a porodnictví. Z těchto oborů se 1865 na pražské | ||
+ | fakultě habilitoval. Následujícího roku přijal místo profesora | ||
+ | gynekologie a porodnictví na lékařsko-chirurgickém učilišti | ||
+ | v Salcburku. Po ročním působení odešel 1867 na lékařskou | ||
+ | fakultu do Bernu, kde setrval do 1874. Současně byl jmenován | ||
+ | přednostou nově zřízené II. gynekologicko-porodnické | ||
+ | kliniky na pražské fakultě. 1880/81 zastával funkci děkana. | ||
+ | Po rozdělení pražské fakulty na českou a německou (1883) | ||
+ | se rozhodl poněkud překvapivě pro německou. Odtud byl | ||
+ | 1886 povolán do Vídně, aby tam až do své smrti řídil II. gynekologicko- | ||
+ | porodnickou kliniku. Jako důsledný stoupenec | ||
+ | Semmelweissova a Listerova učení o antisepsi a asepsi úspěšně | ||
+ | snižoval úmrtnost šestinedělek na svých pracovištích. 1888 | ||
+ | založil ve Vídni gynekologicko-porodnickou společnost. Byl | ||
+ | členem řady zahraničních odborných institucí – v Bernu, | ||
+ | Lipsku, Edinburghu a Bostonu. | ||
+ | |||
+ | Stal se zakladatelem vědecké gynekologie v Čechách. Díky | ||
+ | svému příteli, významnému chirurgovi K. Gussenbauerovi, | ||
+ | se vypracoval na vyhledávaného operatéra. Působení na patologicko- | ||
+ | anatomickém ústavu mu poskytlo výborný teoretický | ||
+ | základ k pozdější specializaci. Odborné uznání si zajistil | ||
+ | již svou habilitační prací ''Über die Entwicklung rationeller'' | ||
+ | ''Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen''. 1862–66 byl stálým | ||
+ | referentem prací ze svého oboru v pražském časopisu | ||
+ | ''Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde''. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Über die Entwicklung rationeller Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen, | ||
+ | in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 23, 1866; F. Piťha | ||
+ | – T. Billroth, Chirurgie, Stuttgart, 1879, kapitola Die Krankheiten der | ||
+ | Vagine. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten | ||
+ | und Völker 1, Wien – Leipzig 1929, s. 566; J. Pagel, Biographisches Lexikon | ||
+ | der hervorragenden Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, | ||
+ | s. 236; AČL, s. 26; BSPLF 1, s. 8; BLDMF, s. 47n.; ÖBL 1, s. 110; BL 1, | ||
+ | s. 141; I. Fischer, Geschichte der Geburtshilfe in Wien, Leipzig – Wien 1909, | ||
+ | s. 305n.; Die deutsche K. F. Universität in Prag, 1899, s. 335n.; E. Lesky, Die | ||
+ | Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 468n.; | ||
+ | A. B., in: ČLČ 28, 1889, s. 424n.; A. B., in: Prager medizinische Wochenschrift | ||
+ | 7, 1882, s. 50n.; tamtéž 14, 1889, s. 255n.; tamtéž 24, 1899, s. 48; | ||
+ | tamtéž 25, 1900, s. 73; Československá gynekologie 33, 1968, s. 544n. | ||
+ | |||
+ | Ludmila Hlaváčková | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1832]] | [[Kategorie:1832]] | ||
+ | [[Kategorie:Klatovy]] | ||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
+ | [[Kategorie:Vídeň]] |
Aktuální verze z 5. 10. 2019, 19:15
August BREISKÝ | |
Narození | 25.3.1832 |
---|---|
Místo narození | Klatovy |
Úmrtí | 25.5.1889 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 15- Lékaři |
Citace | Biografický slovník českých zemí 7, Praha 2007, s. 164 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42242 |
BREISKÝ, August, * 25. 3. 1832 Klatovy, † 25. 5. 1889 Vídeň (Rakousko), lékař-porodník a gynekolog, pedagog
Pocházel z rodiny klatovského okresního hejtmana. Lékařská studia absolvoval v Praze, 1855 získal titul doktora medicíny, 1861 doktora chirurgie, byl i magistrem porodnictví. Po první promoci působil tři roky jako asistent na patologické anatomii, 1859–61 byl asistentem porodnické kliniky. V té době podnikl studijní cestu do Německa, Francie, Anglie a Skotska. Poté pracoval do 1865 jako ordinář pražské kupecké nemocnice. Jeho odborný zájem patřil především gynekologii a porodnictví. Z těchto oborů se 1865 na pražské fakultě habilitoval. Následujícího roku přijal místo profesora gynekologie a porodnictví na lékařsko-chirurgickém učilišti v Salcburku. Po ročním působení odešel 1867 na lékařskou fakultu do Bernu, kde setrval do 1874. Současně byl jmenován přednostou nově zřízené II. gynekologicko-porodnické kliniky na pražské fakultě. 1880/81 zastával funkci děkana. Po rozdělení pražské fakulty na českou a německou (1883) se rozhodl poněkud překvapivě pro německou. Odtud byl 1886 povolán do Vídně, aby tam až do své smrti řídil II. gynekologicko- porodnickou kliniku. Jako důsledný stoupenec Semmelweissova a Listerova učení o antisepsi a asepsi úspěšně snižoval úmrtnost šestinedělek na svých pracovištích. 1888 založil ve Vídni gynekologicko-porodnickou společnost. Byl členem řady zahraničních odborných institucí – v Bernu, Lipsku, Edinburghu a Bostonu.
Stal se zakladatelem vědecké gynekologie v Čechách. Díky svému příteli, významnému chirurgovi K. Gussenbauerovi, se vypracoval na vyhledávaného operatéra. Působení na patologicko- anatomickém ústavu mu poskytlo výborný teoretický základ k pozdější specializaci. Odborné uznání si zajistil již svou habilitační prací Über die Entwicklung rationeller Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen. 1862–66 byl stálým referentem prací ze svého oboru v pražském časopisu Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde.
D: Über die Entwicklung rationeller Anzeigen zur Extraktion bei Beckenanlagen, in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 23, 1866; F. Piťha – T. Billroth, Chirurgie, Stuttgart, 1879, kapitola Die Krankheiten der Vagine.
L: A. Hirsch, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 1, Wien – Leipzig 1929, s. 566; J. Pagel, Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin – Wien 1901, s. 236; AČL, s. 26; BSPLF 1, s. 8; BLDMF, s. 47n.; ÖBL 1, s. 110; BL 1, s. 141; I. Fischer, Geschichte der Geburtshilfe in Wien, Leipzig – Wien 1909, s. 305n.; Die deutsche K. F. Universität in Prag, 1899, s. 335n.; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz – Köln 1965, s. 468n.; A. B., in: ČLČ 28, 1889, s. 424n.; A. B., in: Prager medizinische Wochenschrift 7, 1882, s. 50n.; tamtéž 14, 1889, s. 255n.; tamtéž 24, 1899, s. 48; tamtéž 25, 1900, s. 73; Československá gynekologie 33, 1968, s. 544n.
Ludmila Hlaváčková