Verze z 18. 12. 2016, 15:53, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku BREITFELD Karel Bedřich 1797-27.6.1862 na BREITFELD Karl Friedrich 1797-24.6.1862 bez založení přesměrování)

BREITFELD Karl Friedrich 1797-24.6.1862

Z Personal
Karl Friedrich BREITFELD
Narození 1797
Místo narození Johanngeorgenstadt (Německo)
Úmrtí 24.6.1862
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42882

BREITFELD, Karl Friedrich, * 1797 Johanngeorgenstadt (Německo), † 24. 6. 1862 asi Praha, továrník

Přišel do Prahy z průmyslově rychle se rozvíjejícího německého Saska a zde 1833 založil továrnu na výrobu anglického tylu (tzv. bobinetů pro záclony). Brzy však ve spolupráci s anglickým inženýrem Davidem Evansem soustředil svůj zájem na výrobu parních strojů a pracovních strojů pro textilní továrny. V souvislosti se zakládáním cukrovarů začal pro ně vyrábět strojní zařízení. Jeho firma vybavovala nejen cukrovary v Čechách, ale vyvážela své výrobky i do Uher a Ruska. Od poloviny 19. století vyráběla také stroje pro pivovary, lihovary a zařízení pro železnice. V padesátých letech patřila již strojírna Breitfeld k několika předním továrnám na stroje v Čechách. V B. firmě pracoval i pozdější český továrník Čeněk Daněk, který se ale osamostatnil a 1854 založil vlastní strojírnu v Karlíně. S Daňkem spolupracoval i B. syn a nástupce ve vedení firmy Karl Vilém B. 1872 se firmy Breitfeld & Evans a Daněk a spol. sloučily a zároveň přeměnily v Akciovou společnost, strojírny, dř. Breitfeld & Daněk. Ta v následujícím období získala ještě další strojírenské továrny v Blansku, Slaném, Ústí n. L. a rozšířila sortiment výrobků mj. i o parní turbiny. Počátkem 20. století ve firmě pracovalo kolem 4 500 osob.

L: ISN 3, s. 123; KSN 2, s. 99; F. Jílek (ed.), Studie o technice v českých zemích 1800–1918, 1, 1983, s. 385n., 395, 401; I. Jakubec – Z. Jindra (ed.), Dějiny hospodářství českých zemí. Od počátku industrializace do konce habsburské monarchie, 2006, s. 204, 230n.

Vlastislav Lacina